Nordic Arctic: Udržitelná architektura za polárním kruhem
Krajinu a architekturu Grónska, Norska včetně Lofot a Špicberků, Švédska a Islandu představuje podzimní výstava v Galerii Jaroslava Fragnera s názvem NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem. Mezi vybranými projekty figurovaly návrhy od významných ateliérů a architektů jako jsou Bjarke Ingels Group, Dorte Mandrup, Einar Jarmund, Jan Olav Jensen a Børre Skodvin, Peter Zumthor, Sami Rintala a Dagur Eggertsson, Snøhetta, Steven Holl nebo White Arkitekter. Doprovodný program zahrnuje přednášky, debata, workshop a především křest stejnojmenné velkoformátové fotografické publikace.
Téma udržitelnosti je zde vnímána nejen z pozice koncepce stavby, ale neméně důležitého aspektu – vlivu masivního turistického ruchu na přírodní bohatství. Komplexní zvládnutí tohoto problému (tedy od detailní přípravy soutěží za účasti expertů z mnoha oblastí přes vymezení pouze určitých tras až po jejich estetické vyznění a údržbu) spolu s vnímáním kvality krajiny a důrazem na ekologickou stopu je příkladem dobré praxe a výjimečné architektury v extrémních podmínkách. NORDIC ARCTIC však nabízí přesah do jiné sféry – architektura a zásahy do krajiny jsou prezentovány výtvarnou formou – přináší kontemplativní vizuální záznamy staveb a krajiny optikou fotografa Jiřího Havrana, který žije v Norsku od roku 1974 a fotografování architektury se věnuje od roku 1989. Kromě volné tvorby a uměleckých projektů v Norsku i zahraničí vydal na čtyři desítky publikací ve svém nakladatelství ARFO, v nichž zpracovává téma dialogu skandinávské krajiny a architektury nejen soudobé, ale i historické, příklad může být objemná edice knih mapujících specifika norské sakrální architektury od středověku po současnost. V ČR vystavoval v Městské galerii v rodných Teplicích (1991) a v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze (2012, výstava a publikace from architecture). S GJF dlouhodobě spolupracuje na projektech věnovaných severské architektuře, umění a udržitelnosti (Artscape Norway, Artscape Iceland). Osobitá poetika Havranových fotografií nabízí ojedinělý záznam proměny romantických, ale i velmi klimaticky drsných lokalit za polárním kruhem v dialogu s turistickým ruchem.
Jedním ze základních motivů se stává stále sílící diskuze nad úlohou udržitelné architektury v rámci adaptace na klimatické změny. Výstava dokumentuje vzorové příklady jak v rámci udržitelnosti krajiny po stránce environmentální, tak ve vztahu k sílícímu náporu turistů do exponovaných krajinných celků. Ukazuje možné strategie odborných institucí v Norsku, Švédsku, Islandu nebo Dánsku. Ukázkovým příkladem je ojedinělý systém spolupráce expertů z mnoha odvětví s norskými i světovými architekty během kontinuálního projektu Národních turistických tras (Nasjonale turistveger). Kreativita a inovace s pokorným přístupem k materii exponované krajiny se staly vzorem pro další země – včetně Islandu – při vytváření turistické infrastruktury s důrazem na ochranu výjimečných krajinných celků.
Další fenomén představují větší stavby, které sehrávají ve skandinávské Arktidě významnou roli kulturně-společenských center a jsou epicentry společenského života sídel za polárním kruhem. Můžeme jmenovat Katuaq Culture Centre Nuuk, Sarakulturhus Skellefteå, UNIS – University Centre in Svalbard nebo Hof Cultural & Conference Centrum Akureyri, v širším záběru města jako „Paříž severu“ či „brána do Arktidy“ jak je nazýváno sídlo nejseverněji ležící univerzity na světě, město Tromsø, které je vzorovým příkladem kulturně-společenské infrastruktury, jež vede dialog s historickým odkazem včetně revitalizace bývalých doků a dalších průmyslových areálů. Druhým představeným urbánním celkem je hlavní město souostroví Špicberky – Longyearbyen – se svojí hornickou tradicí i transformací díky arktického výzkumu, ale i turistických expedic, které se propisují do nové tváře města. Jiří Havran zachytil i ojedinělou architektonickou atmosféru ruského bývalého hornického města Pyramiden, které nám umožňuje se vrátit do dob ne tak dávno minulých.
Prezentované jsou také inovativní realizace i projekty, které ukazují širokou škálu architektonických konceptů předních skandinávských ateliérů – BIG, Dorte Mandrup, Henning Larsen, Snøhetta, White Arkitekter, Jensen & Skodvin Architects, Reiulf Ramstad Arkitekter, Rintala Eggertsson Architects nebo Einar Jarmund & Co a dalších. Mnoho z těchto staveb a objektů získalo různá ocenění a staly se základním portfoliem pro odbornou diskuzi napříč vědeckými obory a institucemi včetně univerzit.
Vystavující architekti: 70°N arkitektur • ANDERSEN & SIGURDSSON ARCHITECTS • Arkitema • Asplan Viak • Basalt Architects • BIG • Biotope • Code arkitektur • Dorte Mandrup • Einar Jarmund & Co • Henning Larsen • Jensen & Skodvin Architects • Joar Nango • LPO Arkitekter • Manthey Kula Architects • MORFEUS arkitekter • Uffe Black Nielsen • Peter Zumthor & Partner • PUSHAK • Reiulf Ramstad Arkitekter • Rintala Eggertsson Architects • Schmidt Hammer Lassen Architects • Skapa • Snøhetta • Tham & Videgård Arkitekter • The Oslo School of Architecture and Design (AHO) • Vigsnæs+Kosberg++Arkitekter • White Arkitekter
Doprovodný program:
8. 9. / debata / GJF
Jiří Havran, Martin Fojtek (Galerie Fotografic), Dan Merta
29. 9. – 1.10. / studentský workshop / FUA TUL
Dagur Eggertsson (Rintala Eggertsson Architects), Jan Tyrpekl
26. 10. / prezentace a debata / 19:00 v GJF
Epos 257: Tromsø
Jan Vondrák, Jan Mach (mjölk): V kontextu hvězd
Dalibor Hlaváček (FA ČVUT): Škola jako laboratoř
24. 11. / prezentace a debata, křest katalogu / 19:00 v GJF
Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU)
Josef Elster (Centrum polární ekologie JČU)
Karel Wolf (festival Kolem světa)
křest katalogu
Výstava se koná pod záštitou ministra pro evropské záležitosti doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D.
Podpořily ji Fondy EHP a Norska, partnerem výstavy je Fakulta umění a architektury Technické university v Liberci.
Mediálními partner výstavy jsou Festival arktické a české kultury a vědy a cestovatelský festival Kolem světa.
Téma udržitelnosti je zde vnímána nejen z pozice koncepce stavby, ale neméně důležitého aspektu – vlivu masivního turistického ruchu na přírodní bohatství. Komplexní zvládnutí tohoto problému (tedy od detailní přípravy soutěží za účasti expertů z mnoha oblastí přes vymezení pouze určitých tras až po jejich estetické vyznění a údržbu) spolu s vnímáním kvality krajiny a důrazem na ekologickou stopu je příkladem dobré praxe a výjimečné architektury v extrémních podmínkách. NORDIC ARCTIC však nabízí přesah do jiné sféry – architektura a zásahy do krajiny jsou prezentovány výtvarnou formou – přináší kontemplativní vizuální záznamy staveb a krajiny optikou fotografa Jiřího Havrana, který žije v Norsku od roku 1974 a fotografování architektury se věnuje od roku 1989. Kromě volné tvorby a uměleckých projektů v Norsku i zahraničí vydal na čtyři desítky publikací ve svém nakladatelství ARFO, v nichž zpracovává téma dialogu skandinávské krajiny a architektury nejen soudobé, ale i historické, příklad může být objemná edice knih mapujících specifika norské sakrální architektury od středověku po současnost. V ČR vystavoval v Městské galerii v rodných Teplicích (1991) a v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze (2012, výstava a publikace from architecture). S GJF dlouhodobě spolupracuje na projektech věnovaných severské architektuře, umění a udržitelnosti (Artscape Norway, Artscape Iceland). Osobitá poetika Havranových fotografií nabízí ojedinělý záznam proměny romantických, ale i velmi klimaticky drsných lokalit za polárním kruhem v dialogu s turistickým ruchem.
Jedním ze základních motivů se stává stále sílící diskuze nad úlohou udržitelné architektury v rámci adaptace na klimatické změny. Výstava dokumentuje vzorové příklady jak v rámci udržitelnosti krajiny po stránce environmentální, tak ve vztahu k sílícímu náporu turistů do exponovaných krajinných celků. Ukazuje možné strategie odborných institucí v Norsku, Švédsku, Islandu nebo Dánsku. Ukázkovým příkladem je ojedinělý systém spolupráce expertů z mnoha odvětví s norskými i světovými architekty během kontinuálního projektu Národních turistických tras (Nasjonale turistveger). Kreativita a inovace s pokorným přístupem k materii exponované krajiny se staly vzorem pro další země – včetně Islandu – při vytváření turistické infrastruktury s důrazem na ochranu výjimečných krajinných celků.
Další fenomén představují větší stavby, které sehrávají ve skandinávské Arktidě významnou roli kulturně-společenských center a jsou epicentry společenského života sídel za polárním kruhem. Můžeme jmenovat Katuaq Culture Centre Nuuk, Sarakulturhus Skellefteå, UNIS – University Centre in Svalbard nebo Hof Cultural & Conference Centrum Akureyri, v širším záběru města jako „Paříž severu“ či „brána do Arktidy“ jak je nazýváno sídlo nejseverněji ležící univerzity na světě, město Tromsø, které je vzorovým příkladem kulturně-společenské infrastruktury, jež vede dialog s historickým odkazem včetně revitalizace bývalých doků a dalších průmyslových areálů. Druhým představeným urbánním celkem je hlavní město souostroví Špicberky – Longyearbyen – se svojí hornickou tradicí i transformací díky arktického výzkumu, ale i turistických expedic, které se propisují do nové tváře města. Jiří Havran zachytil i ojedinělou architektonickou atmosféru ruského bývalého hornického města Pyramiden, které nám umožňuje se vrátit do dob ne tak dávno minulých.
Prezentované jsou také inovativní realizace i projekty, které ukazují širokou škálu architektonických konceptů předních skandinávských ateliérů – BIG, Dorte Mandrup, Henning Larsen, Snøhetta, White Arkitekter, Jensen & Skodvin Architects, Reiulf Ramstad Arkitekter, Rintala Eggertsson Architects nebo Einar Jarmund & Co a dalších. Mnoho z těchto staveb a objektů získalo různá ocenění a staly se základním portfoliem pro odbornou diskuzi napříč vědeckými obory a institucemi včetně univerzit.
Vystavující architekti: 70°N arkitektur • ANDERSEN & SIGURDSSON ARCHITECTS • Arkitema • Asplan Viak • Basalt Architects • BIG • Biotope • Code arkitektur • Dorte Mandrup • Einar Jarmund & Co • Henning Larsen • Jensen & Skodvin Architects • Joar Nango • LPO Arkitekter • Manthey Kula Architects • MORFEUS arkitekter • Uffe Black Nielsen • Peter Zumthor & Partner • PUSHAK • Reiulf Ramstad Arkitekter • Rintala Eggertsson Architects • Schmidt Hammer Lassen Architects • Skapa • Snøhetta • Tham & Videgård Arkitekter • The Oslo School of Architecture and Design (AHO) • Vigsnæs+Kosberg++Arkitekter • White Arkitekter
Doprovodný program:
8. 9. / debata / GJF
Jiří Havran, Martin Fojtek (Galerie Fotografic), Dan Merta
29. 9. – 1.10. / studentský workshop / FUA TUL
Dagur Eggertsson (Rintala Eggertsson Architects), Jan Tyrpekl
26. 10. / prezentace a debata / 19:00 v GJF
Epos 257: Tromsø
Jan Vondrák, Jan Mach (mjölk): V kontextu hvězd
Dalibor Hlaváček (FA ČVUT): Škola jako laboratoř
24. 11. / prezentace a debata, křest katalogu / 19:00 v GJF
Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU)
Josef Elster (Centrum polární ekologie JČU)
Karel Wolf (festival Kolem světa)
křest katalogu
Výstava se koná pod záštitou ministra pro evropské záležitosti doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D.
Podpořily ji Fondy EHP a Norska, partnerem výstavy je Fakulta umění a architektury Technické university v Liberci.
Mediálními partner výstavy jsou Festival arktické a české kultury a vědy a cestovatelský festival Kolem světa.
0 komentářů
přidat komentář
