Bedřich Rozehnal: Architekt, který změnil standard nemocničního prostředí
Výstava představuje osobnost a dílo brněnského architekta Bedřicha Rozehnala (1902–1984), který se jako jeden z mála tvůrců 20. století specializoval na zdravotnickou architekturu a zásadním způsobem změnil standard nemocničního prostředí. Ve svých vrcholných realizacích zdařile skloubil elegantní funkcionalistickou estetiku
s vědeckým přístupem k nemocničnímu provozu i s důrazem na psychologické působení na pacienta – dnešní terminologií řečeno humanizaci prostředí. Svým dílem nejen definoval pojem „moderní nemocnice“, ale vychoval
i celou poválečnou generaci architektů.
Bedřich Rozehnal pracoval po ukončení vysokoškolského studia v roce 1931 v architektonické kanceláři Vladimíra Fischera, kde se podílel na projektu Domu útěchy v Brně, který upravil a samostatně dokončil. Následovala intenzivní práce na projektech regionálních a klinických nemocnic (Nové Město na Moravě, Kyjov, Dačice, Kroměříž, Hodonín aj.) završená po válce Dětskou nemocnicí v Brně. V téže době byl jmenován profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické dr. Edvarda Beneše v Brně, kde se stal nejoblíbenějším pedagogem. V letech 1960–1962 byl komunistickým režimem vězněn za údajné honorářové a daňové nesrovnalosti v souvislosti s projekční činností na vysoké škole. Za pobytu v Basaprojektu, kde zaujímal téměř legendární postavení mezi perzekvovanými a uvězněnými architekty, navrhl své poslední realizované stavby. Po roce 1966 se stal vedoucím Kabinetu tvorby životního prostředí na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a později pak ředitelem Ústavu tvorby životního prostředí VUT, na jehož Fakultu stavební se vrátil jako profesor. V roce 1970 se dočkal plné rehabilitace a získal řadu vyznamenání.
Výstava zahrnuje ukázky Rozehnalovy projektové dokumentace a dobové fotografie staveb ze sbírek Muzea města Brna a dále několik originálních předmětů z nemocničního prostředí. Samostatnou sekci tvoří průřez nemocniční architekturou v Praze, kde vývoj (na rozdíl od jižní Moravy) určovala řada rozdílně založených tvůrců. Plány a fotografie pražských nemocnic, které navrhovali architekti jako Josef Havlíček, Vít Obrtel nebo dvojice František Čermák a Gustav Paul, pocházejí z archivu Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Pořadatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Muzeum města Brna
Místo konání výstavy: Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1
Termín: 14. 11. 2013 – 30. 3. 2014
Otevírací doba: po 11.00–18.00, út-ne 9.00–18.00
Vstupné: zdarma
Autoři výstavy: Jindřich Chatrný (Bedřich Rozehnal), Martina Flekačová a Milan Kudyn (Historie pražských nemocnic)
Kurátorka: Klára Halmanová
Architektonické řešení: Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová – A1 Architects
Grafický design: Marta Maštálková
Produkce: Jitka Kulhánková
Informace pro veřejnost: www.salarchitektu.cz
Doprovodný program k výstavě:
4. 12. 2013, 17h - Komentovaná prohlídka výstavy s Jindřichem Chatrným, Martinou Flekačovou a Milanem Kudynem
29. 1. 2014, 17h - Komentovaná prohlídka výstavy s Jindřichem Chatrným a arch. Evou Rozehnalovou
Rezervace nutná e-mailem na info@salarchitektu.cz.
s vědeckým přístupem k nemocničnímu provozu i s důrazem na psychologické působení na pacienta – dnešní terminologií řečeno humanizaci prostředí. Svým dílem nejen definoval pojem „moderní nemocnice“, ale vychoval
i celou poválečnou generaci architektů.
Bedřich Rozehnal pracoval po ukončení vysokoškolského studia v roce 1931 v architektonické kanceláři Vladimíra Fischera, kde se podílel na projektu Domu útěchy v Brně, který upravil a samostatně dokončil. Následovala intenzivní práce na projektech regionálních a klinických nemocnic (Nové Město na Moravě, Kyjov, Dačice, Kroměříž, Hodonín aj.) završená po válce Dětskou nemocnicí v Brně. V téže době byl jmenován profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické dr. Edvarda Beneše v Brně, kde se stal nejoblíbenějším pedagogem. V letech 1960–1962 byl komunistickým režimem vězněn za údajné honorářové a daňové nesrovnalosti v souvislosti s projekční činností na vysoké škole. Za pobytu v Basaprojektu, kde zaujímal téměř legendární postavení mezi perzekvovanými a uvězněnými architekty, navrhl své poslední realizované stavby. Po roce 1966 se stal vedoucím Kabinetu tvorby životního prostředí na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a později pak ředitelem Ústavu tvorby životního prostředí VUT, na jehož Fakultu stavební se vrátil jako profesor. V roce 1970 se dočkal plné rehabilitace a získal řadu vyznamenání.
Výstava zahrnuje ukázky Rozehnalovy projektové dokumentace a dobové fotografie staveb ze sbírek Muzea města Brna a dále několik originálních předmětů z nemocničního prostředí. Samostatnou sekci tvoří průřez nemocniční architekturou v Praze, kde vývoj (na rozdíl od jižní Moravy) určovala řada rozdílně založených tvůrců. Plány a fotografie pražských nemocnic, které navrhovali architekti jako Josef Havlíček, Vít Obrtel nebo dvojice František Čermák a Gustav Paul, pocházejí z archivu Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
Pořadatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Muzeum města Brna
Místo konání výstavy: Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1
Termín: 14. 11. 2013 – 30. 3. 2014
Otevírací doba: po 11.00–18.00, út-ne 9.00–18.00
Vstupné: zdarma
Autoři výstavy: Jindřich Chatrný (Bedřich Rozehnal), Martina Flekačová a Milan Kudyn (Historie pražských nemocnic)
Kurátorka: Klára Halmanová
Architektonické řešení: Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová – A1 Architects
Grafický design: Marta Maštálková
Produkce: Jitka Kulhánková
Informace pro veřejnost: www.salarchitektu.cz
Doprovodný program k výstavě:
4. 12. 2013, 17h - Komentovaná prohlídka výstavy s Jindřichem Chatrným, Martinou Flekačovou a Milanem Kudynem
29. 1. 2014, 17h - Komentovaná prohlídka výstavy s Jindřichem Chatrným a arch. Evou Rozehnalovou
Rezervace nutná e-mailem na info@salarchitektu.cz.
0 komentářů
přidat komentář
