Ateliér knesl + kynčl v GJF vytvořil prostor mezi městem a domem
KNESL + KYNČL ARCHITEKTI 2001 - 2012
MEZI MĚSTEM A DOMEM
2. 2. – 3. 3. 2013
GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA
Betlémské náměstí 5a, Praha 1
Otevřeno denně mimo pondělí 11 - 19 hodin
Na počátku byl dům. Takto biblicky prostě začala před deseti lety stopa tehdy začínajícího brněnského ateliéru Knesl + Kynčl architekti ve městě Kuřim. Následovaly úpravy náměstí, další rodinné domy i výrobní prostory, dopravní generel a konečně územní plán. Město si našlo své spřízněné architekty – a zdaleka nejen Kuřim. O rozpětí, přesazích i výsledcích práce studia Knesl + Kynčl architekti se mohou do 3. března přesvědčit návštěvníci pražské Galerie Jaroslava Fragnera. V jejím prostoru však nevznikla „koncentrovaná Kuřim“: Knesl + Kynčl architekti se během dvanácti let své existence podepsali pod desítky realizovaných i ideových návrhů po celé České republice. K nejaktuálnějším zakázkám patří například nový územní plán pro Milovice, které se potýkají s mnoha problémy a následky dlouhého pobytu sovětských vojsk či wellness areál pro českého investora v Chorvatsku.
Na zdejším trhu opravdu není mnoho ateliérů, které by se stejně intenzivně věnovali návrhům domů či objektů pro průmyslový sektor a urbanistickému plánování. Architekti se zpravidla zaměřují na jedno, či druhé. Podle Jakuba Kynčla, jednoho ze zákládajících a vedoucích členů studia, je zájem o místo, kde má dům vyrůst, a zároveň jaké domy mají stát v řešené lokalitě, logický a principální: „Dům není socha, není tu pouze sám pro sebe, vždy je součástí města či krajiny.“
Probíhající výstava v Galerii Jaroslava Fragnera přibližuje osm projektů ateliéru Knesl + Kynčl architekti, které většinou prošly křtem v soutěžích. Výběr nebral v potaz okázalost nebo „avantgardní potenciál“ kreací, spíše přesvědčivě dokumentuje schopnost těchto brněnských autorů přistupovat ke každé zakázce zodpovědně a v širších souvislostech – ať jde o grafické řešení interiéru, výrobní halu, jednoduchý domek, ekologické centrum nebo územní plán pro tak zatížené město, jakým jsou Milovice.
„Výstavu jsme uspořádali u příležitosti dvanácti let existence studia Knesl + Kynčl architekti, která je vzácně vyrovnaná, neokázalá a v tuzemském prostředí velmi nadstandardní. Zaujalo nás, že v každém výstupu toho ateliéru vidíme pečlivost, přemýšlení, srozumitelnost, velmi silnou empatii s klienty, ale především místem vzniku. Pánové Knesl, Kynčl a jejich tým ukazují, jak renesanční je profese architekta – od historika, filosofa, psychologa, až po řemeslníka,“ říká Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera.
Návštěvník výstavy se hned v několika textech setká se jménem Oriola Bohigase – věhlasného španělského urbanisty, jenž mimo jiné v 80. letech vtiskl podobu rozvíjející se Barceloně nebo Bilbau. Do dějin urbanismu se zapsal tím, že namísto územního či urbanistického plánu zavedl pojem „městský projekt“.
Městský projekt, na rozdíl od územního plánu vytvářejícího především pravidla stavění, je konkrétním projektem, který v sobě obsahuje několik rovin. Řeší určitý společenský problém (např. chybějící vybavenost či veřejné prostranství), vytváří urbanistickou strukturu (zakládá novou či předefinovává stávající), a díky tomu se stává akcelerátorem rozvoje daného území.
„Naší ideální zakázkou je městský projekt, v Bohigasově slova smyslu – stavba, kde se vzájemně proplétá dům s městem a potkává veřejné se soukromým,“ říká Jakub Kynčl. Během své relativně krátké existence se tým Knesl + Kynčl architekti podíleli na několika, přesněji několika desítkách podobných městských projektů. Řada z nich je situována na Moravě a měly podobný scénář: na počátku byl dům … na konci územní plán pro celou lokalitu.
V Galerii Jaroslava Fragnera je detailně přiblíženo osm projektů – osm návrhů, z nichž každý ilustruje vlastní osu přemýšlení o architektuře, jak činí Knesl + Kynčl architekti. Severní svah brněnského Špilberku znázorňuje řešení veřejného prostoru, pražské Nebušice konverzi vesnice na městskou čtvrť s odpovídajícími funkcemi a zákonitostmi, u zmíněných Milovic pak územní plán, jenž je rovněž strategickým plánem rozvoje tohoto „nového města“…
Mnohé z uvedených principů, včetně čitelnosti a srozumitelného podání, se prolíná v návrhu Městského úřadu a sálu v Jeseníku. Ačkoliv brněnské architektonické studio v této veřejné soutěži získalo 1. cenu, a dokonce se stalo jasným vítězem i v hlasování veřejnosti, místo radnice a kulturního sálu se dnes město chystá postavit aquapark…
I přes některé hořké konce architektonických a urbanistických soutěží se Knesl + Kynčl architekti mohou pochlubit řadou velmi vydařených realizací. A ty plodí další zakázky v daných lokalitách. „Jsem přesvědčený, že přesně takto odváděná práce je pro současnou architekturu větším přínosem než mnohé mediálně obletované spektákly. Je to proto, že uživatel, návštěvník i náhodný pozorovatel se velmi snadno stanou součástí příběhu domu, města nebo krajiny. Nejsou vystaveni tolik rozšířeným nešvarům: složitým metaforám, subverzi, aroganci, mentorování... U návrhů Knesla a Kynčla postačí, když se nechají přirozeně vést a inspirovat zákonitostmi prostoru, krajiny,“ doplňuje Dan Merta.
MEZI MĚSTEM A DOMEM
2. 2. – 3. 3. 2013
GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA
Betlémské náměstí 5a, Praha 1
Otevřeno denně mimo pondělí 11 - 19 hodin
 |
Na počátku byl dům. Takto biblicky prostě začala před deseti lety stopa tehdy začínajícího brněnského ateliéru Knesl + Kynčl architekti ve městě Kuřim. Následovaly úpravy náměstí, další rodinné domy i výrobní prostory, dopravní generel a konečně územní plán. Město si našlo své spřízněné architekty – a zdaleka nejen Kuřim. O rozpětí, přesazích i výsledcích práce studia Knesl + Kynčl architekti se mohou do 3. března přesvědčit návštěvníci pražské Galerie Jaroslava Fragnera. V jejím prostoru však nevznikla „koncentrovaná Kuřim“: Knesl + Kynčl architekti se během dvanácti let své existence podepsali pod desítky realizovaných i ideových návrhů po celé České republice. K nejaktuálnějším zakázkám patří například nový územní plán pro Milovice, které se potýkají s mnoha problémy a následky dlouhého pobytu sovětských vojsk či wellness areál pro českého investora v Chorvatsku.
Na zdejším trhu opravdu není mnoho ateliérů, které by se stejně intenzivně věnovali návrhům domů či objektů pro průmyslový sektor a urbanistickému plánování. Architekti se zpravidla zaměřují na jedno, či druhé. Podle Jakuba Kynčla, jednoho ze zákládajících a vedoucích členů studia, je zájem o místo, kde má dům vyrůst, a zároveň jaké domy mají stát v řešené lokalitě, logický a principální: „Dům není socha, není tu pouze sám pro sebe, vždy je součástí města či krajiny.“
Probíhající výstava v Galerii Jaroslava Fragnera přibližuje osm projektů ateliéru Knesl + Kynčl architekti, které většinou prošly křtem v soutěžích. Výběr nebral v potaz okázalost nebo „avantgardní potenciál“ kreací, spíše přesvědčivě dokumentuje schopnost těchto brněnských autorů přistupovat ke každé zakázce zodpovědně a v širších souvislostech – ať jde o grafické řešení interiéru, výrobní halu, jednoduchý domek, ekologické centrum nebo územní plán pro tak zatížené město, jakým jsou Milovice.
„Výstavu jsme uspořádali u příležitosti dvanácti let existence studia Knesl + Kynčl architekti, která je vzácně vyrovnaná, neokázalá a v tuzemském prostředí velmi nadstandardní. Zaujalo nás, že v každém výstupu toho ateliéru vidíme pečlivost, přemýšlení, srozumitelnost, velmi silnou empatii s klienty, ale především místem vzniku. Pánové Knesl, Kynčl a jejich tým ukazují, jak renesanční je profese architekta – od historika, filosofa, psychologa, až po řemeslníka,“ říká Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera.
Návštěvník výstavy se hned v několika textech setká se jménem Oriola Bohigase – věhlasného španělského urbanisty, jenž mimo jiné v 80. letech vtiskl podobu rozvíjející se Barceloně nebo Bilbau. Do dějin urbanismu se zapsal tím, že namísto územního či urbanistického plánu zavedl pojem „městský projekt“.
Městský projekt, na rozdíl od územního plánu vytvářejícího především pravidla stavění, je konkrétním projektem, který v sobě obsahuje několik rovin. Řeší určitý společenský problém (např. chybějící vybavenost či veřejné prostranství), vytváří urbanistickou strukturu (zakládá novou či předefinovává stávající), a díky tomu se stává akcelerátorem rozvoje daného území.
„Naší ideální zakázkou je městský projekt, v Bohigasově slova smyslu – stavba, kde se vzájemně proplétá dům s městem a potkává veřejné se soukromým,“ říká Jakub Kynčl. Během své relativně krátké existence se tým Knesl + Kynčl architekti podíleli na několika, přesněji několika desítkách podobných městských projektů. Řada z nich je situována na Moravě a měly podobný scénář: na počátku byl dům … na konci územní plán pro celou lokalitu.
V Galerii Jaroslava Fragnera je detailně přiblíženo osm projektů – osm návrhů, z nichž každý ilustruje vlastní osu přemýšlení o architektuře, jak činí Knesl + Kynčl architekti. Severní svah brněnského Špilberku znázorňuje řešení veřejného prostoru, pražské Nebušice konverzi vesnice na městskou čtvrť s odpovídajícími funkcemi a zákonitostmi, u zmíněných Milovic pak územní plán, jenž je rovněž strategickým plánem rozvoje tohoto „nového města“…
Mnohé z uvedených principů, včetně čitelnosti a srozumitelného podání, se prolíná v návrhu Městského úřadu a sálu v Jeseníku. Ačkoliv brněnské architektonické studio v této veřejné soutěži získalo 1. cenu, a dokonce se stalo jasným vítězem i v hlasování veřejnosti, místo radnice a kulturního sálu se dnes město chystá postavit aquapark…
I přes některé hořké konce architektonických a urbanistických soutěží se Knesl + Kynčl architekti mohou pochlubit řadou velmi vydařených realizací. A ty plodí další zakázky v daných lokalitách. „Jsem přesvědčený, že přesně takto odváděná práce je pro současnou architekturu větším přínosem než mnohé mediálně obletované spektákly. Je to proto, že uživatel, návštěvník i náhodný pozorovatel se velmi snadno stanou součástí příběhu domu, města nebo krajiny. Nejsou vystaveni tolik rozšířeným nešvarům: složitým metaforám, subverzi, aroganci, mentorování... U návrhů Knesla a Kynčla postačí, když se nechají přirozeně vést a inspirovat zákonitostmi prostoru, krajiny,“ doplňuje Dan Merta.
0 komentářů
přidat komentář
