Architekt Santini by se měl dočkat výstavy svých plánů

Žďár nad Sázavou – Architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela by podle mínění historika umění Jiřího Kotalíka mohla za čas připomenout výstava plánů, které vytvořil. Dochovaly se jich desítky, některé i v zahraničí, řekl Kotalík při dnešní části Santiniho barokních slavností ve Žďáru nad Sázavou, které se věnují výročí poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, vrcholného Santiniho díla.

"Věřím, že kdyby se ta skutečná výtvarná suverenita a výtvarné mistrovství takto odprezentovaly veřejnosti, že by to byla výjimečná záležitost," řekl Kotalík. Dobrým termínem výstavy by podle něho byl rok 2023, kdy uplyne 300 let od Santiniho úmrtí.

Letošní Santiniho slavnosti, které začaly v pátek a završí je nedělní mše, připomněly 300 let od začátku stavby kostela, který je od roku 1994 na seznamu památek UNESCO.

Jeho desetkrát zmenšený půdorys dočasně zdobí žďárské náměstí Republiky. V pátek večer ho tam po vzoru stavitele Santiniho zhotovili členové spolku Putování za Santinim. "Zvolili jsme měřítko 1:10, které se na žďárské náměstí vejde," řekl za spolek Stanislav Růžička. Půdorys kostela svatého Jana Nepomuckého vznikal pomocí kružnic. Santinimu, stejně jako nyní lidem ze spolku, musel stačit jen kolík a provaz odpovídající délky. "Santini vycházel ze základního poloměru, který je 12 pražských stop. Pro nás to je vnitřní poloměr kostela a pak jsou násobky," vysvětlil Růžička.

Víc o staviteli Santinim i jeho díle, které ve Žďáru zanechal, se mohli dnes lidé dozvědět od Kotalíka nebo historika Víta Vlnase. Jejich přednášky doplnily vycházky zámeckým areálem, který býval kdysi klášterem. Santiniho ruka je tam patrná na řadě objektů včetně baziliky Nanebevzetí Panny Marie, prelatury nebo konírny.

Dnes slavnosti ukončí koncert barokní hudby v bazilice a po něm laserová animace s nasvícením Zelené hory a se světelnými obrazy na svahu pod ní. Začne u Konventního rybníka ve 21:30.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, vrcholné dílo stavitele Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou, byl vysvěcen v září 1722. Podnět k jeho stavbě dal v roce 1719 opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva. Inspiroval ho zřejmě nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého ze stejného roku. Kostel dnes spravuje římskokatolická farnost, která správu areálu převzala v září 2014 od Národního památkového ústavu v rámci církevních restitucí.