Projekt rekonstrukce Hybernská 1 má titul Stavba roku 2021

Moderní přístavba schodišťové věže v Hybernské 1 možná působí zajímavě na profesionálně udělaných fotografiích s odrazem zapadajícího slunce. Ve skutečnosti je to neforemný cizorodý prvek, který ze své podstaty ani jiný být nemůže a neměl tam nikdy stát. Doporučuji všem osobní shlédnutí, aby posoudili, jak tato přístavba ladí s původní stavbou. Primárně se měly využít stávající vertikální komunikace uvnitř budovy, včetně případného proražení kleneb pro výtahovou šachtu. Ale zdá se, že na to jsou památkáři příliš citliví. Jenže tohle je výsledek, který je daleko horší, zcela potíra dobový vzhled a beztak do původní konstrukce zasahuje. Bohužel tato řešení začínají být v poslední době velmi rozšířená, často jsou motivována i získáním nějaké dotace. U památkových objektů je to ovšem tragický přístup viz. např. vybudování výtahu v exteriéru zámku Svijany, probíhající rekonstukce historického domu v Truhlářské ulici v Praze aj. Obdobné realizace zcela potírají dobový výraz památky a jejich oceňování, navíc tak prestižní cenou, je bohužel špatný signál.

Naprosto souhlasim.
Je to fatalni nedorozumeni s rozumem, s architekturou,
s historii, s kulturou tehdejsi i dnesni doby,
se vsemi moznymi konstrukcnimi detaily a vubec s civilizaci.
Presne jak rika pan Hurin,
stacilo citlive najit rozumne misto uvnitr
a mohli jsme byt celeho tohoto utrpeni usetreni.
A pokud to opravdu vubec nijak neslo uvnitr,
tak to jiste i venku mohlo byt asi tak 10x kultivovanejsi
a to myslim samozrejme v uplne moderni forme.
Spise nez stavba roku bych to nazval pru..r roku a mozna i destileti.
Jaky vliv na to meli pamatkari prave zde, nechci spekulovat,
ale souhlasim, ze vytah na zamku ve Svijanech je taky hole nestesti.

Zhlédl jsem to i jako kolemjdoucí během stavby. Cena mě udivila (sama je mi jedno, ale zarazilo mě vychvalování citlivosti k památce), tak jsem se šel podívat. Skla jsou obří, hádám tak 8 m. Dole mají ovšem okraj několik cm pod úrovní okolní dlažby. Prohlubeň je zakryta hrkajícími žulovými hranolky (možná budou ještě nějak fixovány?), za které vítr cpe listí a i kde co pobere jiného. Existuje zatím intenzivní riziko, že při nějakém manévru (vyhýbání, couvání) do skla ťukne auto z těch docela dosti, co zajíždějí do dvorku za bývalou celnicí. Při příchodu nevidíme vůbec odlišení vstupních dveří od okolních skel (vím, že už desetiletí architekti tuto "bezbrannost" ne-parterů milují). Mezi venkovní a vnitřní skla se vedle vchodu také zafoukává lupení. Schody zevnitř probíhají několik cm od skel, což snad je vymyšlené, jak se to nějak elegantně bude čistit. Schodochodec může mít docela nepříjemný pocit z toho, že před sklem není zábradlí. Tak si nějak nejsem jistý, co se oceňovačům honí hlavou (v textu článku se mluví jednou o novoklasicismu, podruhé se říká klasicismus. Jinak tak nějak z logiky myslím, že to bylo vše myšleno co nejlépe, a něco se třeba ještě bude řešit.