Jsem zaměstanec Univerzity Pardubice a ačkoliv možná stavba nové FCHT vypadá hezky, má naprosto FATÁLNÍ nedostatky ve funkčnosti. Nechápu jak za TOHLE může být někdo oceněn jinak něž nakopáním do ... pozadí. Architekt naprosto nevzal v potaz potřeby chemických laboratoří. Takže máme oceněnou budou, ve které nejsou vyřešena úniková schodiště (požární schodiště vně budovy ji prý hyzdí), máme obrovské chodby a miniaturní laboratoře, přednáškové auly bez oken, do budovy zatéká, skleněné výplně oken praskají a tak by se dalo pokračovat.
Já můžu říci jen 3x fuj !!!
Kdyby se ty peníze použily na rekonstrukci starých budov, tak by se utratilo podstatně méně a hlavně by to bylo funkční.
Jsem znechucen ...
Co na to říct? Pokud je to pravda tak snad jedině pozdě bycha honit, ta stavba snad musela mít nějakou zadávací dokumentaci, včetně specifikací požadovaných velikostí místností atd., a pokud tuto variantu vybrali, měla by to splňovat, takže jestli byste si spíš než na architekty neměl stěžovat někde jinde. Jinak doufám, že ty "skleněné výplně" nepraskají následkem vašich pokusů
Cervene obklady, sklenene vylohy, prasne strohe betonové zdi a mrize. Architekt se asi nechal inspirovat verejnymi domy a vezenim. Diky tomu je to budova mnoha potencialnich vyuziti. Skoda jen ze autor asi nikdy nebyl v laboratori.
Jedna technicka. Vadi dlouhe(pres celou stenu) praskliny v betonu? V druhem patre na HA je jich hafo a maji ruzne sklony. A v suterenu je praskly provizorne podepreny preklad, kdyz ho skopnu spadne budouva?:D
Mohu potvrdit, že opravdu se na té stavbě vyskytují praskliny ve zdech. Sice tomu vůbec po technické stránce nerozumím, ale myslím si, že by se tam vyskytovat neměly. Trochu mě znepokojuje.
Co se tyče velikosti laboratoří a jiných prostor, nemohu zcela potvrdit zda staré byly lepší nebo ne. To asi závisí na každé katedře. Nemohu to posoudit.
Ale určitě ta budova má nějaké nedostatky. Jen čas ukáže, jak závažné budou.
Vzhled, no, architektům asi srdce plesá, když se podívají na tuto stavbu, přesto můj pohled laika je takový, že jsou to škaredé betonové krabice. Beton z venku, beton uvnitř. Otřesné. Víte, co ještě nechápu. Proč na chodbách (jen někde), nebo v laboratoři jsou natřeny stěny nabílo a zároveň se v tom prostoru vyskytuje jedna či dvě stěny, nebo sloup či strop nenatřené. Nechápu tu logiku, vždyť to vypadá strašně. Beton vedle bílé stěny. To by si nikdo doma neudělal.
Zcela souhlasim s tim, co napsal Milan. Jenom musím dodat, že je to ještě horší.
v budově stále hučí větrání (klimatizaci budova nemá), chodby v budovách jsou bez oken a proto se celý den svítí, těžko věřit, že skleněné stěny v přízemí a prvním patře jsou tepelně stejně dobře izolující, jako stěna. Shrnuto-energetická náročnost celého komplexu bude nevídaná. V každé budově je jediný výtah, kterým zdaleka ne vždy lze dopravit vetší pčístroje a zařízení do vyšších pater. A vpřípadě jeho poruchy už zbývá jenom únikové schodiště, na kterém by ale pro transport bylo potřeba rozebrat zábradlí.
Hlavní schodistě z pohledového betonu je už teď v nevábném stavu. Řada hostů se ptá, jestli tohle už je opravdu konečná úprava (schodů i stěn). Ve většině případů se učí v místnostech zcela bez oken, zato řada laboratoří a pracoven má celoskleněné stěny na úrovni chodníku, takže zaměstanci sedí a pracují jako ve výloze. Tam bychom měli posadit ty dva blbce, kteří tuto hrůzu navrhli, aby se na ně všichni mohli podívat. To by bylo snad jediné opravdu rozumné využití.
Pokud bude fakulta někde zveřejněna na fotografiích, tak chci upozornit, že jedna věc jsou fotografie a druhá funkčnost díla z pohledu uživatele. Ty nejsou v tomto případě v souladu ani vzdáleně.
A k poznámce PetraF - asi netuší jak to chodí. Připomínek byly desítky, ale odezva žádná. Kde je chyba a kdo všechno zodpovídá za takovým způsobem vyhozené obrovské peníze daňových poplatníků, to nevím.
Jsem tak plný dojmů, že jsem v předešlém komentáři ještě zapoměl na jednu velice důležitou věc. Zamřížování budov je snad podle architekta ozdobný prvek (studenti fakultu nazývají Alcatraz, tak asi měli architekti pravdu), ale lze si těžko představit, jak hasiči budou zachraňovat osoby z nejvyššího patra, když bude o patro níž hořet. A oni se budou muset dostat na střechu prvního patra, potom po žebříku ke čtvrtému patru (ze třetího mezitím okny šlehají plameny) a rozbrušovačkou budou přeřezávat mříže, na kterých se budou grilovat lidé, uvěznění požárem v patře. K tomu je potřeba vědět, že z každého patra od druhého výše vede jen jedno schodiště zhruba z prostředka chodby. Lidé, ketří by při požáru laboratoří byli v místnostech na koncích chodby, by měli dost problém se přes požár ke schodům dostat. Pro lepší plápolání jsou navíc dveře laboratoří dřevěné a celá stěna chodby je obložena dřevem. Pevně doufáme, že k popsané situaci nikdy nedojde.
Není pochyb o tom, že nově postavená Fakulta chemicko-technologická je pro uživatele naprosto nepřívětivá z mnoha hledisek.
Bylo by možné nahlédnout na tento problém ze dvou hledisek:
1) Kde se stala chyba
2) Proč jsou uživatelé novou budovou zklamáni
Ad1) Fakulta chemicko-technologická zřídila v 90. letech komisi pro výstavbu nové fakulty, která ve spolupráci s arch. Janem Třeštíkem připravila návrh nové budovy, která splňovala požadavky a představy budoucích uživatelů: Byl to monoblok se dvěma křídly, který zachoval bývalé tělocvičny a umožňoval efektivní provoz fakulty (tento návrh lze jistě získat od kvestora UPa). Bohužel v roce 2000 nově zvolený děkan doc. Mikulášek a kvestor ing. Bukač při jednání s ministerskými úředníky v Brně neobhájili Třeštíkův projekt a následně byla vypsána architektonická soutěž na novou FCHT. Komise jmenovaná MŠMT vybrala projekt brněnských architektů Kuby a Pilaře, který místo monobloku sestával z několika pavilonů a vyžadoval postavení nových tělocvičen. V této komisi se o to mimo jiných „zasloužili“ za Univerzitu Pardubice prorektor doc. Jiří Cakl a kvestor ing. Luděk Bukač.
Ad2) Výhodou monobloku proti pavilonovému řešení, které se ukázalo při výstavbě školních budov jako nevyhovující (viz Základní škola Polabiny 1) je menší energetická náročnost a lepší komunikace mezi všemi uživateli. Zatímco dříve byly jednotlivé katedry na jednom podlaží (analytika, polymery, anorganika) dnes jsou „rozsekány“ do několika pater a komunikace uvnitř kateder je velmi obtížná. U monobloku by stačily v budově tři výtahy, jeden z nich mohl být s větší nosností, u pavilonových budov jich máme šest. Pracovníci kateder se navzájem potkávají jen v menze, jinak takřka vůbec. Dále pavilonové řešení je energeticky velmi náročné, takže při stavbě základních škol bylo v 70tých letech opuštěno. Byla vůbec při výběru projektu brána v úvahu energetická náročnost stavby? Všechny školy v ČR musí mít v současné době energetický audit. Má ho nová FCHT ? Pokud ne, měla by si ho univerzita vyžádat a plánovat event. zateplení celého areálu.
Řešení budov navržená brněnskými architekty mají ovšem celou řadu dalších následků pro provoz fakulty:
a) Sklad chemikálií a laboratorních potřeb je těžko dostupný pro katedry a pracovníci kateder musí vyjít ven z budovy aby se dostali do skladu a přivezli chemikálie pro provoz laboratoří.
S vozíkem není možno se do skladu dostat vnitřní cestou (kvůli schodišti).
(v zimě, ve sněhu a mraze to bude obzvláště příjemné).
b) Pracovníci FCHT se přesunuli z pracoven na nám.Čs.legií do králíkáren, kde jsou zavřeni za mřížemi a oproti staré budově nemají v pracovnách vodu. Pro každé umytí rukou utíkají na toalety a pro vaření kávy do kuchyňky. Plocha deklarovaná v regulích MŠMT v hodnotě 16 m2 se smrskla při přepracování projektu na 13 m2. Kvůli zamřížování budov velmi špatně (pokud vůbec) fungují mobilní telefony.
c) Prostorová stísněnost pracoven spolu s malou hloubkou nového nábytku (40 cm) působí problémy s uložením všech potřebných věcí, pedagogických materiálů (přednášky, semináře, laboratoře) i vědecko-výzkumných informací (separáty, publikace, granty aj .
d) V době míru nutíme studenty, aby absolvovali své přednášky a semináře ve sklepě za umělého osvětlení. Co komu studenti (i učitelé) udělali, že musí trávit čas jako Natascha Kampuschová ve sklepení bez denního světla. Jak to, že nebyly tyto záležitosti brány v potaz při volbě projektu ?? Nechala si Univezita Pardubice udělat energetický audit ? Jestli ano, ať pracovníky seznámí s výsledky !
To jsou jen některé z výtek, které vůči novým budovám FCHT mám a rovněž beru ocenění této stavby jako výsměch všem zaměstnancům Fakulty chemicko-technologické, kteří mají v těchto prostorách existovat několik desetiletí a kteří šli (bohužel) z lepšího pracovního prostředí do horšího. Je tristní, že za státní peníze se staví paskvily, kde architekti nehledí na účelnost ale jen na původnost projektu. V tomto smyslu je naplněn epigram Karla Havlíčka Borovského: „ Není nad původnost, každý po ní touží. Lidé chodí mostem, tak já půjdu louží.“ Ale proč to mají odskákat chemici ????????
když kuba pilař navrhnou neosvětlenou přednáškovku, tak jsou špatní. ovšem, když to navrhnul váš pardubický mistr, tak to odpovídá představám a požadavkům uživatele?
rovněž tak prosklené stěny.....
trochu objektivity prosím
monoblok je efektivní pouze do určitého objemu. ten byl tady určitě překročen. nebo by preferujete 15 patrový dům? zajeďte navšívit brněnskou nemocnici v bohunicích a pochopíte, že monoblok pro takový objem je děsný. tragická orientace a totální nepřívětivost.
co je špatného na tom, že je vidět do pracoven a laboratoří? vy tam děláte něco, co namá být vidět? a když to nemá být vidět, může se to vůbec dělat na pracovišti? mě osobně naopak baví sledovat, co se děje venku.
požární řešení baráku nedělá architekt. mimochodem dřevo zas tak dobře nehoří, mnohem horší jsou papundekly a plasty. a jako chemici snad víte, co se z nich i uvolňuje.....
obrovské chodby? kde čekají studenti na odemčení laboratoře, přednáškovky, na zkoušky? na chodbě..... v pracovně rozhodně ne
s těmi mřížemi souhlasím, moc dobrý pocit jsem za nimi neměl. a s tím betonem částečně taky.... hlavně tím černým ve vstupu. a to jsem si pořádně očistil boty
v tom baráku je uživatelská příjemnost směrovaná na stranu studentů (uživatelská příjemnost neznamená líbit se). a zaměstnanci bohužel utřeli.....
Studentské označení Alcatraz moc neukazuje na příjemnost směrovanou na stranu studentů. Ani jim se nelíbí výuka v učebnách bez oken. Sedět pouze při zářivkách není nic moc.
Jestli se Vám líbí pracovat ve výloze, tak to jste asi velmi řídká výjimka. V pracovnách i laboratořích se dělá taková práce, jaká se dělat má. Ale možná netušíte, že značný podíl práce je práce duševní. A je dost obtížné se soustředit v něčem, co připomíná ZOO. Když budu kopat kanalizaci nebo dláždit chodník, asi budu mít nároky jiné. Ostatně by mě zajímalo, jestli Kuba a Pilař též vuyžívají při svojí práci onoho dobrodiní práce ve výloze. Dost upřímně o tom pochybuji.
Požární řešení v detailech sice asi architekt nedělá, ale projektant může pracovat pouze s tím, co architekt dodal. Ale o to nejde, ať už dělá požární řešení kdo chce, nelze přehlédnout, že fakulta může fungovat jako past. A že dřevo zas tak dobře nehoří??? Viděl jste někdy kamna? Souhlasím s tím, že "papundekly a plasty" jsou horší, ale kritika dřevěných obložení neznamenala, že snad měla být řešením obložení z papíru nebo plastu. A když už jsme u toho plastu, tak ty černé podlahy, které jsou všude, jsou plast nanesený na beton. Takže naprostý souhlas-plasty jsou v případě požáru to skoro nejhorší!
Výčet výtek je opravdu obsáhlý, ale snad s výjimkou řešení přístupu do skladu mi žádná nepřijde jako zásadní )(pominu-li značně subjektivní estetické hledisko). Popisy budovy jako smrtící pasti v případě požáru jsou sugestivní, ale opravdu bych se divil, kdyby stavba nesplňovala příslušné požární normy. Poznámka s kamny je dost mimo - ano, dřevem se v kamnech topí, ale požární bezpečnost je přece jen něco jiného.
No a že si někdo musí jít vařit kávu do kuchyňky? Že ve skříních hlubokých 40 cm není místo na publikace?
Ještě jsem zapomněl celoprosklenné stěny pracoven, a naopak učebny bez oken. Přednáškové sály bez oken zas tak neobvyklé nejsou, a tolik času v nich zas člověk netráví, takže je to asi věc názoru. Jako větší problém mi přijde řešení pracoven coby výkladních skříní, zde asi opravdu funkce ustoupila formě. Není to sice nic, co by nevyřešily žaluzie, ale nejlepší vizitka autorů to není.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Já můžu říci jen 3x fuj !!!
Kdyby se ty peníze použily na rekonstrukci starých budov, tak by se utratilo podstatně méně a hlavně by to bylo funkční.
Jsem znechucen ...
Co se tyče velikosti laboratoří a jiných prostor, nemohu zcela potvrdit zda staré byly lepší nebo ne. To asi závisí na každé katedře. Nemohu to posoudit.
Ale určitě ta budova má nějaké nedostatky. Jen čas ukáže, jak závažné budou.
Vzhled, no, architektům asi srdce plesá, když se podívají na tuto stavbu, přesto můj pohled laika je takový, že jsou to škaredé betonové krabice. Beton z venku, beton uvnitř. Otřesné. Víte, co ještě nechápu. Proč na chodbách (jen někde), nebo v laboratoři jsou natřeny stěny nabílo a zároveň se v tom prostoru vyskytuje jedna či dvě stěny, nebo sloup či strop nenatřené. Nechápu tu logiku, vždyť to vypadá strašně. Beton vedle bílé stěny. To by si nikdo doma neudělal.
v budově stále hučí větrání (klimatizaci budova nemá), chodby v budovách jsou bez oken a proto se celý den svítí, těžko věřit, že skleněné stěny v přízemí a prvním patře jsou tepelně stejně dobře izolující, jako stěna. Shrnuto-energetická náročnost celého komplexu bude nevídaná. V každé budově je jediný výtah, kterým zdaleka ne vždy lze dopravit vetší pčístroje a zařízení do vyšších pater. A vpřípadě jeho poruchy už zbývá jenom únikové schodiště, na kterém by ale pro transport bylo potřeba rozebrat zábradlí.
Hlavní schodistě z pohledového betonu je už teď v nevábném stavu. Řada hostů se ptá, jestli tohle už je opravdu konečná úprava (schodů i stěn). Ve většině případů se učí v místnostech zcela bez oken, zato řada laboratoří a pracoven má celoskleněné stěny na úrovni chodníku, takže zaměstanci sedí a pracují jako ve výloze. Tam bychom měli posadit ty dva blbce, kteří tuto hrůzu navrhli, aby se na ně všichni mohli podívat. To by bylo snad jediné opravdu rozumné využití.
Pokud bude fakulta někde zveřejněna na fotografiích, tak chci upozornit, že jedna věc jsou fotografie a druhá funkčnost díla z pohledu uživatele. Ty nejsou v tomto případě v souladu ani vzdáleně.
A k poznámce PetraF - asi netuší jak to chodí. Připomínek byly desítky, ale odezva žádná. Kde je chyba a kdo všechno zodpovídá za takovým způsobem vyhozené obrovské peníze daňových poplatníků, to nevím.
Není pochyb o tom, že nově postavená Fakulta chemicko-technologická je pro uživatele naprosto nepřívětivá z mnoha hledisek.
Bylo by možné nahlédnout na tento problém ze dvou hledisek:
1) Kde se stala chyba
2) Proč jsou uživatelé novou budovou zklamáni
Ad1) Fakulta chemicko-technologická zřídila v 90. letech komisi pro výstavbu nové fakulty, která ve spolupráci s arch. Janem Třeštíkem připravila návrh nové budovy, která splňovala požadavky a představy budoucích uživatelů: Byl to monoblok se dvěma křídly, který zachoval bývalé tělocvičny a umožňoval efektivní provoz fakulty (tento návrh lze jistě získat od kvestora UPa). Bohužel v roce 2000 nově zvolený děkan doc. Mikulášek a kvestor ing. Bukač při jednání s ministerskými úředníky v Brně neobhájili Třeštíkův projekt a následně byla vypsána architektonická soutěž na novou FCHT. Komise jmenovaná MŠMT vybrala projekt brněnských architektů Kuby a Pilaře, který místo monobloku sestával z několika pavilonů a vyžadoval postavení nových tělocvičen. V této komisi se o to mimo jiných „zasloužili“ za Univerzitu Pardubice prorektor doc. Jiří Cakl a kvestor ing. Luděk Bukač.
Ad2) Výhodou monobloku proti pavilonovému řešení, které se ukázalo při výstavbě školních budov jako nevyhovující (viz Základní škola Polabiny 1) je menší energetická náročnost a lepší komunikace mezi všemi uživateli. Zatímco dříve byly jednotlivé katedry na jednom podlaží (analytika, polymery, anorganika) dnes jsou „rozsekány“ do několika pater a komunikace uvnitř kateder je velmi obtížná. U monobloku by stačily v budově tři výtahy, jeden z nich mohl být s větší nosností, u pavilonových budov jich máme šest. Pracovníci kateder se navzájem potkávají jen v menze, jinak takřka vůbec. Dále pavilonové řešení je energeticky velmi náročné, takže při stavbě základních škol bylo v 70tých letech opuštěno. Byla vůbec při výběru projektu brána v úvahu energetická náročnost stavby? Všechny školy v ČR musí mít v současné době energetický audit. Má ho nová FCHT ? Pokud ne, měla by si ho univerzita vyžádat a plánovat event. zateplení celého areálu.
Řešení budov navržená brněnskými architekty mají ovšem celou řadu dalších následků pro provoz fakulty:
a) Sklad chemikálií a laboratorních potřeb je těžko dostupný pro katedry a pracovníci kateder musí vyjít ven z budovy aby se dostali do skladu a přivezli chemikálie pro provoz laboratoří.
S vozíkem není možno se do skladu dostat vnitřní cestou (kvůli schodišti).
(v zimě, ve sněhu a mraze to bude obzvláště příjemné).
b) Pracovníci FCHT se přesunuli z pracoven na nám.Čs.legií do králíkáren, kde jsou zavřeni za mřížemi a oproti staré budově nemají v pracovnách vodu. Pro každé umytí rukou utíkají na toalety a pro vaření kávy do kuchyňky. Plocha deklarovaná v regulích MŠMT v hodnotě 16 m2 se smrskla při přepracování projektu na 13 m2. Kvůli zamřížování budov velmi špatně (pokud vůbec) fungují mobilní telefony.
c) Prostorová stísněnost pracoven spolu s malou hloubkou nového nábytku (40 cm) působí problémy s uložením všech potřebných věcí, pedagogických materiálů (přednášky, semináře, laboratoře) i vědecko-výzkumných informací (separáty, publikace, granty aj .
d) V době míru nutíme studenty, aby absolvovali své přednášky a semináře ve sklepě za umělého osvětlení. Co komu studenti (i učitelé) udělali, že musí trávit čas jako Natascha Kampuschová ve sklepení bez denního světla. Jak to, že nebyly tyto záležitosti brány v potaz při volbě projektu ?? Nechala si Univezita Pardubice udělat energetický audit ? Jestli ano, ať pracovníky seznámí s výsledky !
To jsou jen některé z výtek, které vůči novým budovám FCHT mám a rovněž beru ocenění této stavby jako výsměch všem zaměstnancům Fakulty chemicko-technologické, kteří mají v těchto prostorách existovat několik desetiletí a kteří šli (bohužel) z lepšího pracovního prostředí do horšího. Je tristní, že za státní peníze se staví paskvily, kde architekti nehledí na účelnost ale jen na původnost projektu. V tomto smyslu je naplněn epigram Karla Havlíčka Borovského: „ Není nad původnost, každý po ní touží. Lidé chodí mostem, tak já půjdu louží.“ Ale proč to mají odskákat chemici ????????
rovněž tak prosklené stěny.....
trochu objektivity prosím
monoblok je efektivní pouze do určitého objemu. ten byl tady určitě překročen. nebo by preferujete 15 patrový dům? zajeďte navšívit brněnskou nemocnici v bohunicích a pochopíte, že monoblok pro takový objem je děsný. tragická orientace a totální nepřívětivost.
co je špatného na tom, že je vidět do pracoven a laboratoří? vy tam děláte něco, co namá být vidět? a když to nemá být vidět, může se to vůbec dělat na pracovišti? mě osobně naopak baví sledovat, co se děje venku.
požární řešení baráku nedělá architekt. mimochodem dřevo zas tak dobře nehoří, mnohem horší jsou papundekly a plasty. a jako chemici snad víte, co se z nich i uvolňuje.....
obrovské chodby? kde čekají studenti na odemčení laboratoře, přednáškovky, na zkoušky? na chodbě..... v pracovně rozhodně ne
s těmi mřížemi souhlasím, moc dobrý pocit jsem za nimi neměl. a s tím betonem částečně taky.... hlavně tím černým ve vstupu. a to jsem si pořádně očistil boty
v tom baráku je uživatelská příjemnost směrovaná na stranu studentů (uživatelská příjemnost neznamená líbit se). a zaměstnanci bohužel utřeli.....
Jestli se Vám líbí pracovat ve výloze, tak to jste asi velmi řídká výjimka. V pracovnách i laboratořích se dělá taková práce, jaká se dělat má. Ale možná netušíte, že značný podíl práce je práce duševní. A je dost obtížné se soustředit v něčem, co připomíná ZOO. Když budu kopat kanalizaci nebo dláždit chodník, asi budu mít nároky jiné. Ostatně by mě zajímalo, jestli Kuba a Pilař též vuyžívají při svojí práci onoho dobrodiní práce ve výloze. Dost upřímně o tom pochybuji.
Požární řešení v detailech sice asi architekt nedělá, ale projektant může pracovat pouze s tím, co architekt dodal. Ale o to nejde, ať už dělá požární řešení kdo chce, nelze přehlédnout, že fakulta může fungovat jako past. A že dřevo zas tak dobře nehoří??? Viděl jste někdy kamna? Souhlasím s tím, že "papundekly a plasty" jsou horší, ale kritika dřevěných obložení neznamenala, že snad měla být řešením obložení z papíru nebo plastu. A když už jsme u toho plastu, tak ty černé podlahy, které jsou všude, jsou plast nanesený na beton. Takže naprostý souhlas-plasty jsou v případě požáru to skoro nejhorší!
No a že si někdo musí jít vařit kávu do kuchyňky? Že ve skříních hlubokých 40 cm není místo na publikace?