Malé náměstí v Železném Brodě - výběr neoceněných projektů
4. - 5. místo
Autor: Martin Daněk, Ing.arch. Martin Doležel, Ing.arch. BcA. Barbora Ponešová, PhD. / Archanti
Spoluautor: Klára Stachová
Urbanismus
Urbanistický koncept návrhu vychází důsledně z kontextu řešeného prostoru a sleduje tři priority:
Pevnost – Domníváme se, že jediným skutečně zásadním problémem místa je chybějící část jeho jinak pevné struktury. Zpevňování kontur a nároží volíme jako primární prostředek pro definování prostoru Malého náměstí a vytvoření nové ulice k Jizeře. Činíme tak výstavbou několika domů, zpravidla v historicky doložené stopě původních stavení.
Prostupnost – Kromě specifického měřítka a organizace je pro strukturu Trávníků typická značná průchodnost mezi domy, jakási sekundární pěší síť. Tento aspekt, častější spíše u některých typů vesnic, považujeme za jednoznačnou kvalitu místa a chceme jej držet i v nově vytvářených prostorech.
„Volná těsnost“ – Termín, který nejlépe odpovídá průsečíku požadavků pevnosti a prostupnosti. Zhuštěná zástavba, úzké průhledy, zkratky mezi domy. Volná těsnost je to, co činí z Trávníků tak specifické prostředí na pomezí města a vesnice.
Tento koncept je naplňován navrženou výstavbou devíti domů. Nedůležitější z nich jsou dva domy pod svahem kostela, v místech, kde až do sedmdesátých let dvacátého století hmotově podobné budovy existovaly. Jejich obnovení navrací prostoru od náměstí k řece charakter ulice a zároveň zpevňuje obraz náměstí pod schodištěm ke kostelu. Dalších šest domů kompletuje dva „bloky“ kolem Žernovníku a mezi nimi vzniká intimní prostor dvou dvorků spojených lávkou. Poslední z navržených objemů vytyčuje nároží ulic Železné a Křížové a rámuje nově vytvořené prostranství s rastrem stromů.
Architektura
Všechny novostavby jsou závazně definované ve svém půdoryse, výšce a hmotě. Jejich formální ztvárnění by v ideálním případě mělo nést individuální rysy, aby podpořilo obraz rostlého města. Jejich návrh je tedy možné vnímat jako parcelaci s regulativy a toto pojetí je pak v grafické části podpořeno ztvárněním fasád, otevřeně používajícím některá klišé současné architektury. Za výraznou kvalitu Malého náměstí a přilehlých prostorů považujeme živý parter. Na malé ploše nacházíme řadu obchodů, dílen, kavárnu, nemluvě o často otevřených dveřích do samotných domů. I tuto charakteristiku chceme návrhem posílit, proto nové stavby uvažujeme především jako tradiční městské domy s komerčním parterem a bydlením v patrech. Důsledně to platí zejména o čtyřech domech tvořících novou ulici k řece. Dům na rohu Křížové a Železné je pak přímo chápán jako budoucí hospoda, je však možné uvažovat i o malém společenském sále, komunitním centru či miniškolce. Šest domů tvořících „benátský“ blok kolem potoka má pak především rezidenční charakter a je na zvážení, jakou formou by se mělo město na jeho vytvoření podílet nebo jej iniciovat. Zde předpokládáme kooperaci veřejného sektoru se soukromým, nezbytná bude etapizace. Za ideální bychom považovali vznik infocentra památkové zóny Trávníky v objektu bývalých masných krámů.
Doprava
Abychom mohli tvrdit, že posilujeme kvalitu živoucího parteru, je potřeba brát ohled i na jeho předprostor. Proto navrhujeme dopravní řešení otevřeně upřednostňující chodce a ohleduplné vůči obchodnímu parteru. Na principu siločar obepínajících půdorysy domů vždy vymezujeme co nejužší možnou vozovku uprostřed uličního profilu, přesněji řečeno co nejdále od fasád objektů. Samotné provozní schéma dopravy zůstává nezměněno, obě autobusové zastávky zachováváme v přibližně stejných místech, požadované parkoviště pod kostelem je umístěno v zálivu na nábřeží a pojme jedenáct aut. Toto parkoviště je zpřístupněno upravenou stezkou svahem pod kostelem, nebo nově vytvořeným chodníkem pod skálou na nábřeží. Další čtyři parkovací místa nalezneme v nové ulici, jedenáct pak ve slepé uličce vzniklé na místě původního parkingu při Husově ulici. Parkování v ulicích Jirchářská, Železná a Křížová není navrženo ani zakázáno a jeho režim ponecháváme na inteligenci a znalosti místa obyvatel.
Materiály
Zmíněný motiv siločar tvoří i nejvýraznější výtvarný prvek dlažby náměstí. Paprsky z černého čediče upozorňují a navádějí ke třem nejdůležitějším bodům v náměstí – kašně, schodišti ke kostelu a novému jevišti. V drobnějším měřítku pak předpokládáme uplatnění tohoto motivu pro značení poznávací trasy a jednotlivých památek. Základní plocha dlažby ulic a náměstí je pak provedena kombinací dvou druhů žulových kostek, větších tmavých ve vozovkách a menších světlých na chodnících. Jejich rozhraní je pak řešeno nulovými obrubníky. I toto řešení vychází z historicky doloženého způsobu dláždění této lokality. Tato kombinace se opakuje v inverzních plochách dvorků v nové zástavbě kolem Žernovníka. Přístup k hladině potoka je řešen betonovými pobytovými schody a stejný prvek se objevuje i u podia před masnými krámy a mezi dvěma novými domy pod kostelem. Zde rovněž zpřístupňuje „záhumenní“ terasu pod zvonicí ukončenou vyhlídkou na řeku. Stezka kolem zvonice a nižší terasa je pak dlážděna řídčeji, tak aby ve spárách kostek a valounů přirozeně prorůstala tráva.
Landscaping
Svah okolo záhumenní stezky i trasy ke zvonici bude očištěn od nevhodné zeleně ve prospěch slunné a celistvé plochy. Zůstanou jen zdravé a hodnotné stromy, jako vodící linie lip podél schodů ke kostelu. Zelený koberec pokrývající svah bude jen místně doplněn volně roztroušenými dřevinami spíše soliterního charakteru, které nebudou pohledově konkurovat a clonit dominantě kostela na vrcholu kopce. Nové výsadby stromů jsou navrženy do nově vzniklých veřejných prostranství – po jedné solitéře v každém z „benátských“ dvorků a rastr devíti stromů v mlatovém poli na rohu Železné a Křížové.
Lávka
Je umístěna v ose nové ulice, zejména pro možnost hladkého provozu během Železnobrodského jarmarku. Ze stejného důvodu je na levém břehu navrženo spojení i s dolní úrovní nábřeží (přírodní náplavkou). Samotná lávka je uvažována jako ocelová příhradová konstrukce trojúhelníkového průřezu, opřena do nově zbudovaných pylonů na hraně koryta řeky. Celá příhradovina je pak obalena pláty plechu tak, aby tento odrážel vodní hladinu a pohledově se lávka uplatňovala co nejméně (zejména ve vztahu k pohledu přes řeku ke kostelu a zvonici). Pochůzí plocha je z dřevěných prken, celá lávka je bezbariérová a v mírném sklonu překonává výškový rozdíl obou nábřeží.
4. - 5. místo
Autor: Fandament Architects
Ing.arch. Pavel Lazarov, Ing.arch. Václav Kocián, Libor Hrda, Ing.arch. Miroslav Korbička, Ing.arch. Jana Klimešová, Bc. Zdeňka Sedláková,Ing.arch. Štěpán Mosler
Zdůvodnění zvoleného urbanistického, architektonického a dopravního řešení
Urbanistický koncept vychází z měřítka, charakteru a historických souvislostí města. Nosnými prvky urbánní městské struktury jsou náměstí a ulice. Historicky dvě náměstí v dnešní struktuře Železného Brodu zanechala výrazný otisk, ale charakter obou míst je nyní v konfliktu s dopravou. Hlavní náměstí je protnuto důležitou dopravní tepnou, druhé náměstí zastává funkci křižovatky a parkoviště.
Naší vizí je vrátit oběma místům důstojnost, aby dostála názvu náměstí.
Ohromný potenciál spatřujeme v jejich propojení a vytvoření hlavní pěší obchodně společenské trasy ulicí Husovou. Toto řešení přinese nejen ekonomické výhody, ale i propojení obou náměstí v jedno centrum. Příznivě se projeví rovněž napojení jižního břehu na centrum města lávkou umístěnou v prodloužení nově vzniklé ulice vedoucí z Malého náměstí.
Návrh odlišuje prostor náměstí a ulic a umožňuje tak jednoduchou a přirozenou orientaci ve městě. Aby vznikl prostor příjemný pro pobyt a setkávání, vyhrazujeme maximální plochu náměstí pro chodce.
Náměstí jako prostor k pobytu a setkávání musí být kvalitním veřejným prostranstvím. Prostor Malého náměstí kultivujeme navržením jeviště a pobytových schodů jako hlediště. Pobytové schody navazují na terasu společensko-kulturního centra, kde vznikne vyhlídkový bod s pohledem na celé město. Pod dlážděným náměstím, navrhujeme ve stopě původního objektu parkovou úpravu s výsadbou stromů a pobytovým schodištěm. Tato část se dá považovat za dočasnou, stejně jako možný objekt infocentra nebo kavárny při dolní hraně náměstí. Tato plocha by v budoucnu měla být nahrazena objektem(ty), který náměstí uzavře a vytvoří ulici k lávce.
Vrstvením pohledů dosahujeme kvalitní urbanistické kompozice respektující tradiční zásady stavby měst. Socha uzavírá náměstí a otevírá pěší zónu a stane se novým point de vue nejen dálkových průhledů.
Etapizace
Celý záměr lze vhodně řešit etapovitou výstavbou. První etapou je přesunutí komunikace na nábřeží. Vzhledem k zásahu do soukromého vlastnictví, navrhujeme záměnu pozemků za pozemky pod parkem, které mají vyšší hodnotu. Případným prodejem pozemku, lze záměr také financovat. Při neprůchodnosti přes soukromé vlastnictví, přichází v úvahu přeložení komunikace nad zatrubněnou část potoka, aniž by došlo k zásadnímu výkupu soukromých pozemků. Následné jednotlivé části (úprava veřejných prostor – náměstí, pěší zóna lávka přes Jizeru a terasy pod kostelem) je možné realizovat dle možností investora, aniž by návrh zásadně utrpěl. Zástavba proluk je záležitostí soukromých investorů a tím se nedá časově specifikovat, nicméně je vhodná a pro finální obraz města velmi přínosná.
Popis a zdůvodnění dopravního řešení stavby
V současnosti je Malé náměstí rozlehlou vyasfaltovanou dopravní křižovatkou zaplněnou parkujícími vozidly; místem, kde obyvatel i návštěvník musí dávat pozor na auta a nemá čas se věnovat krásám místa.
Zásadní problém vidíme v organizaci dopravy. Velká křižovatka malých cest nedává možnost vzniku samostatného náměstí ve svém pravém smyslu.
Naší hlavní myšlenkou je odklonění dopravy z prostoru pod kostelem do linie podél potoka Žernovník a zobousměrnění nábřežní komunikace podél řeky Jizery k mostu ulice Masarykovy. Tím doprava směřující na Malou Horku, Jirkov a dále nepovede přes již zklidněný prostor pod kostelem.
Nově vzniklé nábřeží potoka doplní pestrou škálu městských prostorů.
Pro celkové zvýšení kapacity parkování v centru navrhujeme parkoviště přiléhající k přesunuté komunikaci na nábřeží potoka. V budoucnu je možné vybudovat systém zakladačů a využít plochu při zachování velké kapacity parkování návštěvníků města.
Další parkování o kapacitě 13 stání umisťujeme na nábřeží Jizery a 10 míst na křižovatce Železné a Křížové. Příležitostné parkování navrhujeme u obchodů a pod kostelem.
Přeložení komunikace k potoku Žernovník, vnímame pro město jako zásadní urbanistický přínos, který významným způsobem umožní rozvoj centra města, nejen jako komerčně zajímavějšího a pobytově příjemnějšího místa, ale zároveň bude stimulovat soukromý sektor při realizaci aktivit spojených s cestovním ruchem a místními aktivitami.
Popis a zdůvodnění zvoleného materiálového řešení, drobná architektura, sadové a zahradnické úpravy
- Pojezdové plochy tvoří beton s výrazným plnivem barvy podobné dlažbě, který snižuje hlukovou hladinu automobilové dopravy
- Pochozí plochy a plochy náměstí jsou dlážděny štípanou dlažbou z žulových a čedičových kostek
- Plochy parkových teras a vyhlídky pod kostelem jsou pokryty mlatovými povrchy
- Parková úprava pod kostelem je řešena také v minerálním betonu - mlatu
- Pobytové schody (hlediště) jsou navrženy z pískovcových bloků v šířce parkové úpravy doplněné dřevěnými mezischody
- Stromy osazené v prostoru náměstí a pěších ploch jsou chráněny železnými kryty. Do těchto kovových poklopů jsou vyřezávány motivy inspirované lidovou tradicí spojenou s městem.
- Povrch parkových ploch bude pokrytý trvalkami, travinami a v místech většího spádu terénu budou osazeny barevné půdopokryvné stálozelené rostliny
- Navržený stromový porost bude tvořen listnatými stromy: Lípa malolistá (Tilia cordata), Javor klen (Acer pseudoplatanus), Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), Okrasná jabloň (Malus), Jeřáb (Sorbus)
9. - 12. místo
Autoři: Ing.arch.David Novák, Ing arch. Matej Ruščák, Ing.Dušan Štětina,Ph.D.
Autor: Ing.arch. Petr Synovec
Urbanistické a architektonické řešení
Cílem návrhu je vytvořit fungující „živé“ a přitažlivé centrum města jehož vnitřní součástí je řešené území se svým středem na Malém náměstí. Tuto živost a přitažlivost veřejného prostoru podporuje prostorová, funkční a časová rozmanitost a nabídka různorodých aktivit. Ambicí návrhu je odstranit nebo opravit nevhodné historické zásahy a naopak nově doplnit urbanistickou strukturu centra tak, aby správně plnila svoji funkci při zachování genia loci.
Řešené území včetně nejbližšího okolí je nutné posoudit komplexně s velkým důrazem na zlepšení dopravní situace. Stávající řešení dopravy je problematické a je nutné ho změnit (vedení a vytížení automobilových komunikací, kolize chodců s auty, preference individuální automobilové dopravy na náměstí a v přilehlých ulicích, nevyhovující technický stav vozovek aj.). Je potřeba vytvořit nové vazby mezi pěší a automobilovou dopravou a především omezit automobilovou dopravu tam, kde je to účelné.
Definujeme nově charakter tří paralelních spojnic východ-západ. Popisováno od severu.
1. Stávající Husova ulice je výrazně dopravně odlehčena (vede zde jen jednosměrná ulice určená pro zásobování) a je tedy více atraktivní pro pěší. To je žádoucí vzhledem ke svému významu čilé pěší spojnice mezi dvěma náměstími a vzhledem k funkčnímu využití parteru.
2. Vytváříme novou ulici. Tato nová ulice propojí náměstí 3.května s nábřežím Obránců míru. Tato spojnice má profil a kapacitu na předpokládané dopravní zatížení auty, cyklisty i pěšími dohromady. Díky vybourání několika nevýznamných jednopatrových budov autoservisu, které jsou pro vznik ulice potřeba, se nabízí obrovský zisk z hlediska dopravního odlehčení celé oblasti centra. V rámci tohoto zásahu je možné vytvořit nábřežní promenádu mezi stávajícím a navrhovaným mostem a zrušit zde nevhodně umístěnou jednosměrnou komunikaci. Dále je možné výrazně provozně odlehčit samotnému náměstí, kde vzniknou jen dvě jednosměrné obslužné komunikace. Nová třída bude doplněna novou zástavbou a bude mít klasický maloměstský parter – služby v přízemí domů, alej v ulici, dostatečné chodníky s místy pro zastavení a další.
3. Třetí spojnice je nově vyhrazena jen pro pěší a vede po nábřeží. Vzniká tak nová nábřežní promenáda – odpočinková zóna s přímou vazbou na nový pěší most.
Tyto spojnice jsou doplněny třemi hlavními centrálními místy.
1. Hlavním centrem zůstává Malé náměstí, které plní funkci hlavního shromažďovacího prostoru. Díky potlačení automobilové dopravy je to konečně po desetiletích možné. Střed náměstí je zcela a trvale uvolněn pro aktivity občanů. Autobusové zastávky zůstávají na svých stávajících pozicích. Přímo pod schody do kostela jsou navržena tři slavnostní stání (např. pro svatby).
2. Další středobod je nové předmostí. Předmostí je rušnější místo, z velké části křižovatka pěší, cyklistické a automobilové dopravy, doplněné pláckem pro zastavení s výhledem na Jizeru a na kostel.
3. Důležitým a klidnějším místem je prostor mezi novou ulicí s Husovou ulicí, který je zároveň předprostorem nové budovy na místě stávajícího parkoviště.
Navrženy jsou nové hmoty budov, které u Malého náměstí respektují původní parcelaci a požadavky ÚP. Na nové třídě je vytvořena uliční čára, ke které je možné stavět a uzavřít tak blokovou strukturu. V průhledu této ulice je kostel. V ulici pod kostelem jsou umístěny dva domy z velké části respektující historickou parcelaci. Ten v jižní části, u předmostí, je navržen jako jednopatrový se zelenou střechou pro optické prodloužení parku. Nové domy nestíní pohledu na kostel z náměstí ani z nábřeží. Vhodné pro veřejnou funkci se jeví nové, exponovanější objekty (např. dům pod kostelem na místě stávajícího parkoviště).
Autor: Ing.arch. Petr Brožek
Návrh prostorově definuje Malé náměstí a okolí zástavbou třech proluk - na nábřeží řeky Jizery, u mostu přes potok Žernovník a u parkoviště v Husově ulici. Svah pod kostelem (původně schovaný za zbouranými domy) je nově pokryt kamennými stupni a tvoří tak plnohodnotnou stranu náměstí. Kamenné stupně slouží nejen jako nový vstup ke kostelu (který se tímto stal více součástí náměstí), ale i k posezení a výhledům na střed města a jako hlediště (a jeviště) při kulturních akcích pořádaných na Malém náměstí. Kamenné schodiště je lemováno sochami a vybaveno prvky na posezení.
Nová lávka přes Jizeru vedoucí z Malého náměstí na protější břeh je přerušena velkým kamenným pilířem s vyhlídkou. Konstrukce lávky z ocelové příhradoviny odkazuje na staré jezy přes Jizeru.
Řešení průjezdné dopravy je zachováno v současném stavu, vozovky jsou zúženy na minimum, místa pro parkování jsou jasně vymezena. V prostoru Malého náměstí je dlažba v jedné úrovni, vozovka je vymezena druhem dlažby a místy sloupky. Parkoviště v Husově ulici je členěno vzrostlými stromy. Parkovací místa v Křížové ulici jsou rozmístěna mezi ovocnými stromy, aby tak plocha splynula s okolními zahradami. Podél potoka Žernovníka a v celé ploše Malého náměstí jsou nově umístěny lavičky k posezení.
Návrh se pokouší prostorově definovat Malé náměstí v Železném Brodě, řeší dopravní situaci, řeší návrh pěší lávky přes řeku a nastiňuje materiálové řešení parteru náměstí a okolních ulic.
Prostorové a hmotové řešení
Jedním z prvních úkolů návrhu bylo určit prostorové hranice Malého náměstí. Velkým otazníkem bylo, zda se vracet k historickému stavu či ne. Malé náměstí bylo dříve z jižní strany uzavřeno domy stojícími ve svahu pod kostelem, k řece vedla z náměstí jen ulička. Kostel i zvonice byly při pohledu z náměstí v druhém plánu schované za domy. Vybouráním budov pod kostelem se Malé náměstí zvětšilo a otevřelo k řece Jizeře a kostel se zvonicí se staly vizuelní součástí náměstí. Bohužel svah pod kostelem zůstal ve stavu, kdy byl schován za budovami, ačkoliv dnes tvoří celou východní stranu náměstí. Dalším negativem je, že vybouráním domů se vizuelní součástí náměstí staly i třinácipodlažní věžové domy na protějším Jiráskově nábřeží.
Po úvahách, zda svah pod kostelem znovu zastavět, případně zda zde umístit lehkou dřevěnou konstrukci, která bude pohledově prostor rozdělovat a vymezovat, jsme dospěli k výslednému řešení, že budeme vycházet z dnešního stavu a budeme prostor nově definovat. Jako východisko jsme vzali, že Malé náměstí není již jen prostor kolem křižovatky ulic Jirchářská, Železná a Husova, ale i prostor sahající až k nábřežní zdi řeky Jizery. Náměstí se tedy plošně zdvojnásobilo a z menšího intimního prostoru se stal rozlehlejší a polootevřený. Proto je na parcelu na rohu nábřeží a náměstí navržena dvoupodlažní novostavba, čímž dojde k definici západní strany náměstí pod kostelem a také fronty domů podél nábřeží. Východní stranu náměstí tvoří svah, který jsme částečně “pokryli“ monumentálním schodištěm, kompozičně vycházejícím ze Španělského schodiště v Římě. Zároveň dochází k prolomení opěrné zdi v ose vchodu do kostela, čímž vzniká nový vstup na kostelní vrch (akropoli). Celý svah je díky schodišťovým stupňům a šikmým podestám zpřístupněn a dovoluje vychutnávat výhledy na řeku, náměstí i střechy městského centra. Ze zanedbaného svahu se stává hlavní reprezentativní strana náměstí. Díky prolomení opěrné zdi se kostel stane definitivně vizuelní součástí náměstí. Hlavní šikmá rampa vedoucí skrze schodiště od sklepů ke zvonici sleduje starou historickou cestu. Podium pro konání kulturních akcí je navrženo do stejných míst jako dnes. Nicméně je možné ho umístit i jinam na spodní podestě. Zároveň je možně jeviště otočit a jako hlediště užívat schodiště. Jako maximální varianta tohoto využití je umístění jeviště dolů na náměstí a schodiště využít jako amfiteátr.
Další dostavba proluky je navržena na parcele těsně vedle potoka Žernovníka. Novostavba dotvoří blok budov a definuje nový prostor náměstíčka u Husovy ulice. Novostavba sahá až k vodní hladině, připomíná železnobrodské „Benátky“. Poslední dostavba je navržena na protejší straně náměstíčka směrem k řece. Samotné náměstíčko slouží jako parkoviště, ke zpříjemnění dojmu jsou zde navrženy vysoké listnaté stromy. Po obvodu náměstíčka jsou cesty pro pěší, podél potoka jsou umístěny lavičky s výhledem na vodu.
Popis řešení lávky
Lávka spojující Jiráskovo nábřeží a nábřeží Obránců míru je navržena v přibližné ose Malého náměstí kolmo na tok řeky. Lávka je složena ze dvou nestejných polí rozdělených mohutným kamenným pilířem, který umožňuje zastavení a posezení uprostřed řeky. Samotná lávka je z ocelové příhradové konstrukce umístěné nad mostovkou, formálně odkazuje na staré jezy na řece Jizeře.
Dopravní řešení
Po zvážení různých možností řešení průjezdné dopravy jsme ponechali stávající řešení, pouze dochází k jasnému vymezení pojížděných pruhů a k omezení nekontrolovaného parkování vozidel. Mimo plochu Malého náměstí je uliční profil členěn klasicky na vozovku a výškově oddělený chodník. V ulici Železná je obrubák chodníku zešikmen, aby křižující auta mohla najet na chodník, pokud je volný.
Na ploše Malého náměstí je dopravní režim „Obytná zóna“, pojížděné a pochozí plochy jsou oddělené obrubákem a odlišnou dlažbou, jinak jsou ve stejné rovině. V některých místech jsou kolem vozovky sloupky zabraňující vjezdu vozidel. Na Malém náměstí je 8 parkovacích míst s omezenou dobou stání, dále dvě autobusová stání a 3 zásobovací stání s režimem Zákaz stání. Při vjezdu na plochu Malého náměstí vozidlo překonává schod a vjíždí na plochu s volným pohybem chodců, psychologicky tak zpomalí a jede opatrněji.
V Křížové ulici je parkovací stání navrženo s maximální kapacitou na městských pozemcích. Stání jsou v jedné rovině s chodníkem a vozovkou, členěná ovocnými planými stromy, aby plocha částečně splynula s okolními zahradami.
Autoři: Ing.arch. Václav Kolínský a Ing.arch. Václav Čermák, A007
Autor: Ing.arch. Ondřej Tuček
Autoři: Jan Hora, Jan Veisser
Spolupráce: Petr Burian
Oslava každodennosti
Okolí Malého náměstí je vzrušující místo. Dominantní kostel v protiváze k intimnímu měřítku chalup roztroušených v okolí. Místo je bohužel narušeno prolukami. řešení zastavět vše do původního stavu je lákavé, ale v rozporu se současnými možnostmi i potřebami města. Navrhujeme zástavbu pouze tam, kde pomůže k lepšímu uchopení veřejných prostor, k jejich uzavření a navození pocitu městskosti. Jedná se o nerušící kulisy definující tu správnou velikost jednotlivých míst. Nová zástavba by rovněž měla pomoci naplnit tyto místa každodenním životem.
Hierarchizace míst
Rynek a Malé náměstí dnes srůstá v jednu obrovskou plochu, zcela v protikladu k jejich tradičnímu měřítku. Jsme přesvědčeni, že i přesto že Malé náměstí bylo historicky zastavěno, má dnes svůj smysl. Prostor Rynku a Malého náměstí od sebe oddělujeme špalíčkem, objektem chalupy. Rynek se uzavírá. V části u kostelních schodů vzniká intimnější zákoutí. Roubené stavení "Jechovsko" vysvobozujeme z přímého pohledu. Stále však vykukuje svým vikýřem přes celé Malé náměstí až k Jizeře. Tuto pohledovou osu zdůrazňujeme lávkou přes Jizeru. Malé náměstí jasněji definujeme novostavbou pětidomku a deštníku. Malé náměstí je univerzální prázdný prostor umožňující krátkodobé naplnění, nebo jen línému poflakování. Prostor vhodný pro koncerty nebo pro umístění druhé scény při případných divadelních festivalech. V prostoru náměstí omezujeme parkovací stání na dočasná a pro invalidy. Vytváříme parkoviště pro návštěvníky na druhé straně řeky Jizery při druhém konci nové lávky. Lávku chápeme jako vstupní bránu do území. Budou ji rovněž využívat návštěvníci, kteří dorazili na vlakové i autobusové nádraží.
Rynek nejspíše býval malebným místem, dnes je redukovaný na asfaltovou křižovatku. Provoz zde není veliký, asfalt a pruhy vyznačující prostor pouze pro auta ale zabraňují jeho obývání. Navrhujeme změnu režimu na tzv. shared space model, kdy na jednom prostoru funguje v symbióze doprava jak automobilová, tak pěší a cyklistická. Povrchy se sjednotí do jednoho materiálu a jednotné výškové úrovně. Navrhujeme v maximální možné míře použít dlažbu skrytou pod asfaltem. Na všech vjezdech do území se osadí retardéry. Prostor tedy přestane být křižovatkou primárně určenou pro automobily, ale začne být rynkem primárně určeným pro chodce. Průjezd je omezen rychlostí, nikoliv zakázán.
Chalupa
Jsme přesvědčeni, že po kompletní revitalizaci se i díky lávce oblast kolem Malého náměstí stane hlavním těžištěm turistického ruchu mnohem zásadnější než náměstí 5. května. Proto do nejexponovanější budovy mezi Malým náměstím a Rynkem umisťujeme nové informační centrum s prodejní galerií skla. Dům stojí přibližně ve stopě původních domů v centru památkové rezervace. Hmotově a materiálově reflektuje místní lidovou architekturu.
Dům Deštník
Provozně navazuje na galerii s infocentrem. Dům drží uliční čáru s opěrnou zdí. Nalézá se ve stopě domu, který zde historicky stával. V parteru obsahuje kavárnu, takže zeď už není slepá, v prvním patře pak otvíravou scénu. Ve svahu přirozeně stoupají schody malého amfiteátru. Jeden dům v sobě integruje několik společenských situací, které se vzájemně podporují.
Pětidomek
Doporučujeme získat pozemek 19 do obecního vlastnictví. Navrhujeme na něj výstavbu kolonii malých řadových domů, v nejlepší tradici sociálního bydlení (režim prodeje/pronájmu ponecháváme na rozhodnutí města). Uzavíráme tím náměstí ze západu a pohledově eliminujeme nevhodný oranžový objekt restaurace.
Tržiště
Prostor západně od potoka je dnes pouhým parkovištěm, přesto je poměrně rušným místem. Uvědomujeme si nezbytnost parkovacích kapacit v centru města, zároveň si uvědomujeme cenu takového místa. Navrhujeme prostor povýšit na tržiště. Tržiště je navrženo tak, že o nedělích a svátcích je zahájen prodej, o všedních dnech zde bude nadále možnost parkování. Bude propojeno pěším můstkem se zastávkou na Malém náměstí a současnou myší dírou s nábřežím.
Krytá lávka „Housenka“
Lávka je navržena jako jednoduchá dřevěná příhradová konstrukce. Tato tradiční typologie je místních v tužších podmínkách nejpraktičtější. Cesta je chráněná vrstvou makrolonu a stínění vytváří prkenný obklad.
Výčet a popis povrchových materiálů a sadových úprav
- budou v maximálně využity žulové kostky nalezené pod vrstvou asfaltu
- v prostoru rynku vydláždění žulovými kameny cca 30 cm x 20 cm
- v prostoru Malého náměstí drobnější žulová dlažba - přilehlé komunikace
- tmavá žulová dlažba
- vysazení 1 stromu před objektem kavárny a jeviště vysazení aleje z 5 stromů na Malém náměstí
Autor: Martin Daněk, Ing.arch. Martin Doležel, Ing.arch. BcA. Barbora Ponešová, PhD. / Archanti
Spoluautor: Klára Stachová
Urbanismus
Urbanistický koncept návrhu vychází důsledně z kontextu řešeného prostoru a sleduje tři priority:
Pevnost – Domníváme se, že jediným skutečně zásadním problémem místa je chybějící část jeho jinak pevné struktury. Zpevňování kontur a nároží volíme jako primární prostředek pro definování prostoru Malého náměstí a vytvoření nové ulice k Jizeře. Činíme tak výstavbou několika domů, zpravidla v historicky doložené stopě původních stavení.
Prostupnost – Kromě specifického měřítka a organizace je pro strukturu Trávníků typická značná průchodnost mezi domy, jakási sekundární pěší síť. Tento aspekt, častější spíše u některých typů vesnic, považujeme za jednoznačnou kvalitu místa a chceme jej držet i v nově vytvářených prostorech.
„Volná těsnost“ – Termín, který nejlépe odpovídá průsečíku požadavků pevnosti a prostupnosti. Zhuštěná zástavba, úzké průhledy, zkratky mezi domy. Volná těsnost je to, co činí z Trávníků tak specifické prostředí na pomezí města a vesnice.
Tento koncept je naplňován navrženou výstavbou devíti domů. Nedůležitější z nich jsou dva domy pod svahem kostela, v místech, kde až do sedmdesátých let dvacátého století hmotově podobné budovy existovaly. Jejich obnovení navrací prostoru od náměstí k řece charakter ulice a zároveň zpevňuje obraz náměstí pod schodištěm ke kostelu. Dalších šest domů kompletuje dva „bloky“ kolem Žernovníku a mezi nimi vzniká intimní prostor dvou dvorků spojených lávkou. Poslední z navržených objemů vytyčuje nároží ulic Železné a Křížové a rámuje nově vytvořené prostranství s rastrem stromů.
Architektura
Všechny novostavby jsou závazně definované ve svém půdoryse, výšce a hmotě. Jejich formální ztvárnění by v ideálním případě mělo nést individuální rysy, aby podpořilo obraz rostlého města. Jejich návrh je tedy možné vnímat jako parcelaci s regulativy a toto pojetí je pak v grafické části podpořeno ztvárněním fasád, otevřeně používajícím některá klišé současné architektury. Za výraznou kvalitu Malého náměstí a přilehlých prostorů považujeme živý parter. Na malé ploše nacházíme řadu obchodů, dílen, kavárnu, nemluvě o často otevřených dveřích do samotných domů. I tuto charakteristiku chceme návrhem posílit, proto nové stavby uvažujeme především jako tradiční městské domy s komerčním parterem a bydlením v patrech. Důsledně to platí zejména o čtyřech domech tvořících novou ulici k řece. Dům na rohu Křížové a Železné je pak přímo chápán jako budoucí hospoda, je však možné uvažovat i o malém společenském sále, komunitním centru či miniškolce. Šest domů tvořících „benátský“ blok kolem potoka má pak především rezidenční charakter a je na zvážení, jakou formou by se mělo město na jeho vytvoření podílet nebo jej iniciovat. Zde předpokládáme kooperaci veřejného sektoru se soukromým, nezbytná bude etapizace. Za ideální bychom považovali vznik infocentra památkové zóny Trávníky v objektu bývalých masných krámů.
Doprava
Abychom mohli tvrdit, že posilujeme kvalitu živoucího parteru, je potřeba brát ohled i na jeho předprostor. Proto navrhujeme dopravní řešení otevřeně upřednostňující chodce a ohleduplné vůči obchodnímu parteru. Na principu siločar obepínajících půdorysy domů vždy vymezujeme co nejužší možnou vozovku uprostřed uličního profilu, přesněji řečeno co nejdále od fasád objektů. Samotné provozní schéma dopravy zůstává nezměněno, obě autobusové zastávky zachováváme v přibližně stejných místech, požadované parkoviště pod kostelem je umístěno v zálivu na nábřeží a pojme jedenáct aut. Toto parkoviště je zpřístupněno upravenou stezkou svahem pod kostelem, nebo nově vytvořeným chodníkem pod skálou na nábřeží. Další čtyři parkovací místa nalezneme v nové ulici, jedenáct pak ve slepé uličce vzniklé na místě původního parkingu při Husově ulici. Parkování v ulicích Jirchářská, Železná a Křížová není navrženo ani zakázáno a jeho režim ponecháváme na inteligenci a znalosti místa obyvatel.
Materiály
Zmíněný motiv siločar tvoří i nejvýraznější výtvarný prvek dlažby náměstí. Paprsky z černého čediče upozorňují a navádějí ke třem nejdůležitějším bodům v náměstí – kašně, schodišti ke kostelu a novému jevišti. V drobnějším měřítku pak předpokládáme uplatnění tohoto motivu pro značení poznávací trasy a jednotlivých památek. Základní plocha dlažby ulic a náměstí je pak provedena kombinací dvou druhů žulových kostek, větších tmavých ve vozovkách a menších světlých na chodnících. Jejich rozhraní je pak řešeno nulovými obrubníky. I toto řešení vychází z historicky doloženého způsobu dláždění této lokality. Tato kombinace se opakuje v inverzních plochách dvorků v nové zástavbě kolem Žernovníka. Přístup k hladině potoka je řešen betonovými pobytovými schody a stejný prvek se objevuje i u podia před masnými krámy a mezi dvěma novými domy pod kostelem. Zde rovněž zpřístupňuje „záhumenní“ terasu pod zvonicí ukončenou vyhlídkou na řeku. Stezka kolem zvonice a nižší terasa je pak dlážděna řídčeji, tak aby ve spárách kostek a valounů přirozeně prorůstala tráva.
Landscaping
Svah okolo záhumenní stezky i trasy ke zvonici bude očištěn od nevhodné zeleně ve prospěch slunné a celistvé plochy. Zůstanou jen zdravé a hodnotné stromy, jako vodící linie lip podél schodů ke kostelu. Zelený koberec pokrývající svah bude jen místně doplněn volně roztroušenými dřevinami spíše soliterního charakteru, které nebudou pohledově konkurovat a clonit dominantě kostela na vrcholu kopce. Nové výsadby stromů jsou navrženy do nově vzniklých veřejných prostranství – po jedné solitéře v každém z „benátských“ dvorků a rastr devíti stromů v mlatovém poli na rohu Železné a Křížové.
Lávka
Je umístěna v ose nové ulice, zejména pro možnost hladkého provozu během Železnobrodského jarmarku. Ze stejného důvodu je na levém břehu navrženo spojení i s dolní úrovní nábřeží (přírodní náplavkou). Samotná lávka je uvažována jako ocelová příhradová konstrukce trojúhelníkového průřezu, opřena do nově zbudovaných pylonů na hraně koryta řeky. Celá příhradovina je pak obalena pláty plechu tak, aby tento odrážel vodní hladinu a pohledově se lávka uplatňovala co nejméně (zejména ve vztahu k pohledu přes řeku ke kostelu a zvonici). Pochůzí plocha je z dřevěných prken, celá lávka je bezbariérová a v mírném sklonu překonává výškový rozdíl obou nábřeží.
4. - 5. místo
Autor: Fandament Architects
Ing.arch. Pavel Lazarov, Ing.arch. Václav Kocián, Libor Hrda, Ing.arch. Miroslav Korbička, Ing.arch. Jana Klimešová, Bc. Zdeňka Sedláková,Ing.arch. Štěpán Mosler
Zdůvodnění zvoleného urbanistického, architektonického a dopravního řešení
Urbanistický koncept vychází z měřítka, charakteru a historických souvislostí města. Nosnými prvky urbánní městské struktury jsou náměstí a ulice. Historicky dvě náměstí v dnešní struktuře Železného Brodu zanechala výrazný otisk, ale charakter obou míst je nyní v konfliktu s dopravou. Hlavní náměstí je protnuto důležitou dopravní tepnou, druhé náměstí zastává funkci křižovatky a parkoviště.
Naší vizí je vrátit oběma místům důstojnost, aby dostála názvu náměstí.
Ohromný potenciál spatřujeme v jejich propojení a vytvoření hlavní pěší obchodně společenské trasy ulicí Husovou. Toto řešení přinese nejen ekonomické výhody, ale i propojení obou náměstí v jedno centrum. Příznivě se projeví rovněž napojení jižního břehu na centrum města lávkou umístěnou v prodloužení nově vzniklé ulice vedoucí z Malého náměstí.
Návrh odlišuje prostor náměstí a ulic a umožňuje tak jednoduchou a přirozenou orientaci ve městě. Aby vznikl prostor příjemný pro pobyt a setkávání, vyhrazujeme maximální plochu náměstí pro chodce.
Náměstí jako prostor k pobytu a setkávání musí být kvalitním veřejným prostranstvím. Prostor Malého náměstí kultivujeme navržením jeviště a pobytových schodů jako hlediště. Pobytové schody navazují na terasu společensko-kulturního centra, kde vznikne vyhlídkový bod s pohledem na celé město. Pod dlážděným náměstím, navrhujeme ve stopě původního objektu parkovou úpravu s výsadbou stromů a pobytovým schodištěm. Tato část se dá považovat za dočasnou, stejně jako možný objekt infocentra nebo kavárny při dolní hraně náměstí. Tato plocha by v budoucnu měla být nahrazena objektem(ty), který náměstí uzavře a vytvoří ulici k lávce.
Vrstvením pohledů dosahujeme kvalitní urbanistické kompozice respektující tradiční zásady stavby měst. Socha uzavírá náměstí a otevírá pěší zónu a stane se novým point de vue nejen dálkových průhledů.
Etapizace
Celý záměr lze vhodně řešit etapovitou výstavbou. První etapou je přesunutí komunikace na nábřeží. Vzhledem k zásahu do soukromého vlastnictví, navrhujeme záměnu pozemků za pozemky pod parkem, které mají vyšší hodnotu. Případným prodejem pozemku, lze záměr také financovat. Při neprůchodnosti přes soukromé vlastnictví, přichází v úvahu přeložení komunikace nad zatrubněnou část potoka, aniž by došlo k zásadnímu výkupu soukromých pozemků. Následné jednotlivé části (úprava veřejných prostor – náměstí, pěší zóna lávka přes Jizeru a terasy pod kostelem) je možné realizovat dle možností investora, aniž by návrh zásadně utrpěl. Zástavba proluk je záležitostí soukromých investorů a tím se nedá časově specifikovat, nicméně je vhodná a pro finální obraz města velmi přínosná.
Popis a zdůvodnění dopravního řešení stavby
V současnosti je Malé náměstí rozlehlou vyasfaltovanou dopravní křižovatkou zaplněnou parkujícími vozidly; místem, kde obyvatel i návštěvník musí dávat pozor na auta a nemá čas se věnovat krásám místa.
Zásadní problém vidíme v organizaci dopravy. Velká křižovatka malých cest nedává možnost vzniku samostatného náměstí ve svém pravém smyslu.
Naší hlavní myšlenkou je odklonění dopravy z prostoru pod kostelem do linie podél potoka Žernovník a zobousměrnění nábřežní komunikace podél řeky Jizery k mostu ulice Masarykovy. Tím doprava směřující na Malou Horku, Jirkov a dále nepovede přes již zklidněný prostor pod kostelem.
Nově vzniklé nábřeží potoka doplní pestrou škálu městských prostorů.
Pro celkové zvýšení kapacity parkování v centru navrhujeme parkoviště přiléhající k přesunuté komunikaci na nábřeží potoka. V budoucnu je možné vybudovat systém zakladačů a využít plochu při zachování velké kapacity parkování návštěvníků města.
Další parkování o kapacitě 13 stání umisťujeme na nábřeží Jizery a 10 míst na křižovatce Železné a Křížové. Příležitostné parkování navrhujeme u obchodů a pod kostelem.
Přeložení komunikace k potoku Žernovník, vnímame pro město jako zásadní urbanistický přínos, který významným způsobem umožní rozvoj centra města, nejen jako komerčně zajímavějšího a pobytově příjemnějšího místa, ale zároveň bude stimulovat soukromý sektor při realizaci aktivit spojených s cestovním ruchem a místními aktivitami.
Popis a zdůvodnění zvoleného materiálového řešení, drobná architektura, sadové a zahradnické úpravy
- Pojezdové plochy tvoří beton s výrazným plnivem barvy podobné dlažbě, který snižuje hlukovou hladinu automobilové dopravy
- Pochozí plochy a plochy náměstí jsou dlážděny štípanou dlažbou z žulových a čedičových kostek
- Plochy parkových teras a vyhlídky pod kostelem jsou pokryty mlatovými povrchy
- Parková úprava pod kostelem je řešena také v minerálním betonu - mlatu
- Pobytové schody (hlediště) jsou navrženy z pískovcových bloků v šířce parkové úpravy doplněné dřevěnými mezischody
- Stromy osazené v prostoru náměstí a pěších ploch jsou chráněny železnými kryty. Do těchto kovových poklopů jsou vyřezávány motivy inspirované lidovou tradicí spojenou s městem.
- Povrch parkových ploch bude pokrytý trvalkami, travinami a v místech většího spádu terénu budou osazeny barevné půdopokryvné stálozelené rostliny
- Navržený stromový porost bude tvořen listnatými stromy: Lípa malolistá (Tilia cordata), Javor klen (Acer pseudoplatanus), Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), Okrasná jabloň (Malus), Jeřáb (Sorbus)
9. - 12. místo
Autoři: Ing.arch.David Novák, Ing arch. Matej Ruščák, Ing.Dušan Štětina,Ph.D.
Autor: Ing.arch. Petr Synovec
Urbanistické a architektonické řešení
Cílem návrhu je vytvořit fungující „živé“ a přitažlivé centrum města jehož vnitřní součástí je řešené území se svým středem na Malém náměstí. Tuto živost a přitažlivost veřejného prostoru podporuje prostorová, funkční a časová rozmanitost a nabídka různorodých aktivit. Ambicí návrhu je odstranit nebo opravit nevhodné historické zásahy a naopak nově doplnit urbanistickou strukturu centra tak, aby správně plnila svoji funkci při zachování genia loci.
Řešené území včetně nejbližšího okolí je nutné posoudit komplexně s velkým důrazem na zlepšení dopravní situace. Stávající řešení dopravy je problematické a je nutné ho změnit (vedení a vytížení automobilových komunikací, kolize chodců s auty, preference individuální automobilové dopravy na náměstí a v přilehlých ulicích, nevyhovující technický stav vozovek aj.). Je potřeba vytvořit nové vazby mezi pěší a automobilovou dopravou a především omezit automobilovou dopravu tam, kde je to účelné.
Definujeme nově charakter tří paralelních spojnic východ-západ. Popisováno od severu.
1. Stávající Husova ulice je výrazně dopravně odlehčena (vede zde jen jednosměrná ulice určená pro zásobování) a je tedy více atraktivní pro pěší. To je žádoucí vzhledem ke svému významu čilé pěší spojnice mezi dvěma náměstími a vzhledem k funkčnímu využití parteru.
2. Vytváříme novou ulici. Tato nová ulice propojí náměstí 3.května s nábřežím Obránců míru. Tato spojnice má profil a kapacitu na předpokládané dopravní zatížení auty, cyklisty i pěšími dohromady. Díky vybourání několika nevýznamných jednopatrových budov autoservisu, které jsou pro vznik ulice potřeba, se nabízí obrovský zisk z hlediska dopravního odlehčení celé oblasti centra. V rámci tohoto zásahu je možné vytvořit nábřežní promenádu mezi stávajícím a navrhovaným mostem a zrušit zde nevhodně umístěnou jednosměrnou komunikaci. Dále je možné výrazně provozně odlehčit samotnému náměstí, kde vzniknou jen dvě jednosměrné obslužné komunikace. Nová třída bude doplněna novou zástavbou a bude mít klasický maloměstský parter – služby v přízemí domů, alej v ulici, dostatečné chodníky s místy pro zastavení a další.
3. Třetí spojnice je nově vyhrazena jen pro pěší a vede po nábřeží. Vzniká tak nová nábřežní promenáda – odpočinková zóna s přímou vazbou na nový pěší most.
Tyto spojnice jsou doplněny třemi hlavními centrálními místy.
1. Hlavním centrem zůstává Malé náměstí, které plní funkci hlavního shromažďovacího prostoru. Díky potlačení automobilové dopravy je to konečně po desetiletích možné. Střed náměstí je zcela a trvale uvolněn pro aktivity občanů. Autobusové zastávky zůstávají na svých stávajících pozicích. Přímo pod schody do kostela jsou navržena tři slavnostní stání (např. pro svatby).
2. Další středobod je nové předmostí. Předmostí je rušnější místo, z velké části křižovatka pěší, cyklistické a automobilové dopravy, doplněné pláckem pro zastavení s výhledem na Jizeru a na kostel.
3. Důležitým a klidnějším místem je prostor mezi novou ulicí s Husovou ulicí, který je zároveň předprostorem nové budovy na místě stávajícího parkoviště.
Navrženy jsou nové hmoty budov, které u Malého náměstí respektují původní parcelaci a požadavky ÚP. Na nové třídě je vytvořena uliční čára, ke které je možné stavět a uzavřít tak blokovou strukturu. V průhledu této ulice je kostel. V ulici pod kostelem jsou umístěny dva domy z velké části respektující historickou parcelaci. Ten v jižní části, u předmostí, je navržen jako jednopatrový se zelenou střechou pro optické prodloužení parku. Nové domy nestíní pohledu na kostel z náměstí ani z nábřeží. Vhodné pro veřejnou funkci se jeví nové, exponovanější objekty (např. dům pod kostelem na místě stávajícího parkoviště).
Autor: Ing.arch. Petr Brožek
Návrh prostorově definuje Malé náměstí a okolí zástavbou třech proluk - na nábřeží řeky Jizery, u mostu přes potok Žernovník a u parkoviště v Husově ulici. Svah pod kostelem (původně schovaný za zbouranými domy) je nově pokryt kamennými stupni a tvoří tak plnohodnotnou stranu náměstí. Kamenné stupně slouží nejen jako nový vstup ke kostelu (který se tímto stal více součástí náměstí), ale i k posezení a výhledům na střed města a jako hlediště (a jeviště) při kulturních akcích pořádaných na Malém náměstí. Kamenné schodiště je lemováno sochami a vybaveno prvky na posezení.
Nová lávka přes Jizeru vedoucí z Malého náměstí na protější břeh je přerušena velkým kamenným pilířem s vyhlídkou. Konstrukce lávky z ocelové příhradoviny odkazuje na staré jezy přes Jizeru.
Řešení průjezdné dopravy je zachováno v současném stavu, vozovky jsou zúženy na minimum, místa pro parkování jsou jasně vymezena. V prostoru Malého náměstí je dlažba v jedné úrovni, vozovka je vymezena druhem dlažby a místy sloupky. Parkoviště v Husově ulici je členěno vzrostlými stromy. Parkovací místa v Křížové ulici jsou rozmístěna mezi ovocnými stromy, aby tak plocha splynula s okolními zahradami. Podél potoka Žernovníka a v celé ploše Malého náměstí jsou nově umístěny lavičky k posezení.
Návrh se pokouší prostorově definovat Malé náměstí v Železném Brodě, řeší dopravní situaci, řeší návrh pěší lávky přes řeku a nastiňuje materiálové řešení parteru náměstí a okolních ulic.
Prostorové a hmotové řešení
Jedním z prvních úkolů návrhu bylo určit prostorové hranice Malého náměstí. Velkým otazníkem bylo, zda se vracet k historickému stavu či ne. Malé náměstí bylo dříve z jižní strany uzavřeno domy stojícími ve svahu pod kostelem, k řece vedla z náměstí jen ulička. Kostel i zvonice byly při pohledu z náměstí v druhém plánu schované za domy. Vybouráním budov pod kostelem se Malé náměstí zvětšilo a otevřelo k řece Jizeře a kostel se zvonicí se staly vizuelní součástí náměstí. Bohužel svah pod kostelem zůstal ve stavu, kdy byl schován za budovami, ačkoliv dnes tvoří celou východní stranu náměstí. Dalším negativem je, že vybouráním domů se vizuelní součástí náměstí staly i třinácipodlažní věžové domy na protějším Jiráskově nábřeží.
Po úvahách, zda svah pod kostelem znovu zastavět, případně zda zde umístit lehkou dřevěnou konstrukci, která bude pohledově prostor rozdělovat a vymezovat, jsme dospěli k výslednému řešení, že budeme vycházet z dnešního stavu a budeme prostor nově definovat. Jako východisko jsme vzali, že Malé náměstí není již jen prostor kolem křižovatky ulic Jirchářská, Železná a Husova, ale i prostor sahající až k nábřežní zdi řeky Jizery. Náměstí se tedy plošně zdvojnásobilo a z menšího intimního prostoru se stal rozlehlejší a polootevřený. Proto je na parcelu na rohu nábřeží a náměstí navržena dvoupodlažní novostavba, čímž dojde k definici západní strany náměstí pod kostelem a také fronty domů podél nábřeží. Východní stranu náměstí tvoří svah, který jsme částečně “pokryli“ monumentálním schodištěm, kompozičně vycházejícím ze Španělského schodiště v Římě. Zároveň dochází k prolomení opěrné zdi v ose vchodu do kostela, čímž vzniká nový vstup na kostelní vrch (akropoli). Celý svah je díky schodišťovým stupňům a šikmým podestám zpřístupněn a dovoluje vychutnávat výhledy na řeku, náměstí i střechy městského centra. Ze zanedbaného svahu se stává hlavní reprezentativní strana náměstí. Díky prolomení opěrné zdi se kostel stane definitivně vizuelní součástí náměstí. Hlavní šikmá rampa vedoucí skrze schodiště od sklepů ke zvonici sleduje starou historickou cestu. Podium pro konání kulturních akcí je navrženo do stejných míst jako dnes. Nicméně je možné ho umístit i jinam na spodní podestě. Zároveň je možně jeviště otočit a jako hlediště užívat schodiště. Jako maximální varianta tohoto využití je umístění jeviště dolů na náměstí a schodiště využít jako amfiteátr.
Další dostavba proluky je navržena na parcele těsně vedle potoka Žernovníka. Novostavba dotvoří blok budov a definuje nový prostor náměstíčka u Husovy ulice. Novostavba sahá až k vodní hladině, připomíná železnobrodské „Benátky“. Poslední dostavba je navržena na protejší straně náměstíčka směrem k řece. Samotné náměstíčko slouží jako parkoviště, ke zpříjemnění dojmu jsou zde navrženy vysoké listnaté stromy. Po obvodu náměstíčka jsou cesty pro pěší, podél potoka jsou umístěny lavičky s výhledem na vodu.
Popis řešení lávky
Lávka spojující Jiráskovo nábřeží a nábřeží Obránců míru je navržena v přibližné ose Malého náměstí kolmo na tok řeky. Lávka je složena ze dvou nestejných polí rozdělených mohutným kamenným pilířem, který umožňuje zastavení a posezení uprostřed řeky. Samotná lávka je z ocelové příhradové konstrukce umístěné nad mostovkou, formálně odkazuje na staré jezy na řece Jizeře.
Dopravní řešení
Po zvážení různých možností řešení průjezdné dopravy jsme ponechali stávající řešení, pouze dochází k jasnému vymezení pojížděných pruhů a k omezení nekontrolovaného parkování vozidel. Mimo plochu Malého náměstí je uliční profil členěn klasicky na vozovku a výškově oddělený chodník. V ulici Železná je obrubák chodníku zešikmen, aby křižující auta mohla najet na chodník, pokud je volný.
Na ploše Malého náměstí je dopravní režim „Obytná zóna“, pojížděné a pochozí plochy jsou oddělené obrubákem a odlišnou dlažbou, jinak jsou ve stejné rovině. V některých místech jsou kolem vozovky sloupky zabraňující vjezdu vozidel. Na Malém náměstí je 8 parkovacích míst s omezenou dobou stání, dále dvě autobusová stání a 3 zásobovací stání s režimem Zákaz stání. Při vjezdu na plochu Malého náměstí vozidlo překonává schod a vjíždí na plochu s volným pohybem chodců, psychologicky tak zpomalí a jede opatrněji.
V Křížové ulici je parkovací stání navrženo s maximální kapacitou na městských pozemcích. Stání jsou v jedné rovině s chodníkem a vozovkou, členěná ovocnými planými stromy, aby plocha částečně splynula s okolními zahradami.
Autoři: Ing.arch. Václav Kolínský a Ing.arch. Václav Čermák, A007
Autor: Ing.arch. Ondřej Tuček
Autoři: Jan Hora, Jan Veisser
Spolupráce: Petr Burian
Oslava každodennosti
Okolí Malého náměstí je vzrušující místo. Dominantní kostel v protiváze k intimnímu měřítku chalup roztroušených v okolí. Místo je bohužel narušeno prolukami. řešení zastavět vše do původního stavu je lákavé, ale v rozporu se současnými možnostmi i potřebami města. Navrhujeme zástavbu pouze tam, kde pomůže k lepšímu uchopení veřejných prostor, k jejich uzavření a navození pocitu městskosti. Jedná se o nerušící kulisy definující tu správnou velikost jednotlivých míst. Nová zástavba by rovněž měla pomoci naplnit tyto místa každodenním životem.
Hierarchizace míst
Rynek a Malé náměstí dnes srůstá v jednu obrovskou plochu, zcela v protikladu k jejich tradičnímu měřítku. Jsme přesvědčeni, že i přesto že Malé náměstí bylo historicky zastavěno, má dnes svůj smysl. Prostor Rynku a Malého náměstí od sebe oddělujeme špalíčkem, objektem chalupy. Rynek se uzavírá. V části u kostelních schodů vzniká intimnější zákoutí. Roubené stavení "Jechovsko" vysvobozujeme z přímého pohledu. Stále však vykukuje svým vikýřem přes celé Malé náměstí až k Jizeře. Tuto pohledovou osu zdůrazňujeme lávkou přes Jizeru. Malé náměstí jasněji definujeme novostavbou pětidomku a deštníku. Malé náměstí je univerzální prázdný prostor umožňující krátkodobé naplnění, nebo jen línému poflakování. Prostor vhodný pro koncerty nebo pro umístění druhé scény při případných divadelních festivalech. V prostoru náměstí omezujeme parkovací stání na dočasná a pro invalidy. Vytváříme parkoviště pro návštěvníky na druhé straně řeky Jizery při druhém konci nové lávky. Lávku chápeme jako vstupní bránu do území. Budou ji rovněž využívat návštěvníci, kteří dorazili na vlakové i autobusové nádraží.
Rynek nejspíše býval malebným místem, dnes je redukovaný na asfaltovou křižovatku. Provoz zde není veliký, asfalt a pruhy vyznačující prostor pouze pro auta ale zabraňují jeho obývání. Navrhujeme změnu režimu na tzv. shared space model, kdy na jednom prostoru funguje v symbióze doprava jak automobilová, tak pěší a cyklistická. Povrchy se sjednotí do jednoho materiálu a jednotné výškové úrovně. Navrhujeme v maximální možné míře použít dlažbu skrytou pod asfaltem. Na všech vjezdech do území se osadí retardéry. Prostor tedy přestane být křižovatkou primárně určenou pro automobily, ale začne být rynkem primárně určeným pro chodce. Průjezd je omezen rychlostí, nikoliv zakázán.
Chalupa
Jsme přesvědčeni, že po kompletní revitalizaci se i díky lávce oblast kolem Malého náměstí stane hlavním těžištěm turistického ruchu mnohem zásadnější než náměstí 5. května. Proto do nejexponovanější budovy mezi Malým náměstím a Rynkem umisťujeme nové informační centrum s prodejní galerií skla. Dům stojí přibližně ve stopě původních domů v centru památkové rezervace. Hmotově a materiálově reflektuje místní lidovou architekturu.
Dům Deštník
Provozně navazuje na galerii s infocentrem. Dům drží uliční čáru s opěrnou zdí. Nalézá se ve stopě domu, který zde historicky stával. V parteru obsahuje kavárnu, takže zeď už není slepá, v prvním patře pak otvíravou scénu. Ve svahu přirozeně stoupají schody malého amfiteátru. Jeden dům v sobě integruje několik společenských situací, které se vzájemně podporují.
Pětidomek
Doporučujeme získat pozemek 19 do obecního vlastnictví. Navrhujeme na něj výstavbu kolonii malých řadových domů, v nejlepší tradici sociálního bydlení (režim prodeje/pronájmu ponecháváme na rozhodnutí města). Uzavíráme tím náměstí ze západu a pohledově eliminujeme nevhodný oranžový objekt restaurace.
Tržiště
Prostor západně od potoka je dnes pouhým parkovištěm, přesto je poměrně rušným místem. Uvědomujeme si nezbytnost parkovacích kapacit v centru města, zároveň si uvědomujeme cenu takového místa. Navrhujeme prostor povýšit na tržiště. Tržiště je navrženo tak, že o nedělích a svátcích je zahájen prodej, o všedních dnech zde bude nadále možnost parkování. Bude propojeno pěším můstkem se zastávkou na Malém náměstí a současnou myší dírou s nábřežím.
Krytá lávka „Housenka“
Lávka je navržena jako jednoduchá dřevěná příhradová konstrukce. Tato tradiční typologie je místních v tužších podmínkách nejpraktičtější. Cesta je chráněná vrstvou makrolonu a stínění vytváří prkenný obklad.
Výčet a popis povrchových materiálů a sadových úprav
- budou v maximálně využity žulové kostky nalezené pod vrstvou asfaltu
- v prostoru rynku vydláždění žulovými kameny cca 30 cm x 20 cm
- v prostoru Malého náměstí drobnější žulová dlažba - přilehlé komunikace
- tmavá žulová dlažba
- vysazení 1 stromu před objektem kavárny a jeviště vysazení aleje z 5 stromů na Malém náměstí
0 komentářů
přidat komentář
