ClickHome – domky, které řeší uprchlickou krizi i absenci sociálního bydlení

 
O nápadu řešení uprchlické krize pomocí jednoduchých domků ClickHome jste si již mohli přečíst na Novinkách či v Právu. Jaké reakce tyto články vyvolaly a kam se projekt ubírá v současnosti? Zeptali jsme se mluvčího projektu Pavla Grize z Molo architekti.

O projektu vyšlo v poslední době hned několik článků, v jaké fázi se nyní projekt ClickHome nachází?
Pavel Griz: Je to projekt, který vznikl ve chvíli, kdy jsme měli pocit, že se nějakým způsobem musíme vyrovnat s realitou válečného konfliktu, která nás s kolegy velmi zasáhla. Báli jsme se, že by větší nával lidi mohl vyústit ve stanová městečka, ghetta. Proto jsme začali přemýšlet, jak tenhle problém řešit jinak.
Asi před dvěma týdny jsme s pomocí dvou kolegů, kteří se orientují v PR, dodělali základní dokument určený pro komunikaci navenek (zejména s hejtmany a starosty u kterých vidíme velký potenciál rychle a efektivně jednat), ten jsme rozšířili do médií. Občas se nám vracejí e-maily s tím, že o projekt mají zájem starostové či soukromé firmy, jim následně zasíláme detailní informace.
Víme, že toto není jediné možné řešení, ale třeba jedno z pěti. Cílem projektu bylo zhmotnění nápadu a jeho rozšíření mezi co nejvíce lidi, aby si mohli promyslet, zda je pro ně naše řešení zajímavé. Například pro starosty, kteří nemají k dispozici obecní byty a potřebovali by rychle získat ubytovací kapacity.

V článku pro Novinky jste zmiňoval, že domky nejsou určené pro trvalé bydlení, jelikož nesplňují stavební a požární předpisy. Změnilo se od té doby něco?
Projekt mezi tím prošel analízou požárně bezpečnostního řešení, splníme tak nároky na požární bezpečnost. Modul, ze kterého domy stavíme umožňuje spoustu konfiguraci, původně jsme si tedy mysleli, že budeme vytvářet soubory staveb. Narazili jsme ale na to, že u takto velkého domu musíme podle zákona řešit nároky na plášť budovy, energetickou náročnost, vytápění a podobně, čímž se stavba neúměrně prodraží. Za předpokladu, že podlahová plocha domu nepřesáhne 50 m² (což odpovídá velikosti bytů 3+kk, ve kterých dnes žije polovina Prahy), splňujeme i stavební předpisy. Poté dům spadá do režimu dokumentace pro ohlášení stavby, kdy jsme schopni získat stavební povolení za měsíc.

Jaké jsou nároky na stavební pozemek, sítě, základy stavby a podobně?
Původně jsme plánovali základové průvlaky pokládat volně na terén na rektifikační podložky, které jsou ideální pro přechodné stavby. U domů k trvalému bydlení standardně používáme bodové založení – nejčastěji betonové patky. Ty zajistí, aby pod domem proudil vzduch a nezůstávalo tam vlhko.
Největším bolákem stavby jsou sítě, potřebujeme tedy spolupráci starostů, kteří vytipovávají vhodné pozemky poblíž stávajících sítí. Problémem je zejména kanalizace, můžeme ale použít chemické záchody, známé z karavanů a off grid domů, nebo svést odpad do jímky, což je řešení, které se dodnes používá na některých vesnicích. Ideální je ale najít zasíťovány pozemek a domky umisťovat natrvalo včetně řešení jejich urbanismu.
Problémem je náš stavební zákon – v Rakousku můžete v době uprchlické krize bez problémů vystavět domy na 6 měsíců a pokud k nim následně dodáte certifikace, mohou získat povolení až na 5 let. U nás nic takového nemáme. Musíme se držet zákona, takže starostové teď sedí nad územními plány a vymýšlejí, kam lze vůbec tyto stavby postavit. Náš projekt je náročný v tom, že je potřeba v něm vidět jeho následně využití i po skončení uprchlické krize, např. jako ubytování pro sociálně slabší občany.

Přemýšlejí starostové o dalším využití těchto staveb např. v podobě obecních bytů?
Domky jsou navržené tak, aby bylo možné je následně rozebrat či využít jinak, například jako převlékaci kabiny, zázemí u sportovišť atp. Myšlenky většiny starostů a hejtmanů se ale ubírají především směrem ke zbudování trvalých ubytovacích kapacit. Předpokládáme, že se u nás nakonec postaví spíše jednotky staveb, společnost budování ubytovacích kapacit pro uprchlíky není nakloněna, což se jasně ukázalo i třeba po zveřejnění článku na Novinkách.
Poté, co jsme si udělali obrázek o stavu společnosti, jsme se začali soustředit spíše na to, že by se tyto domky mohly stavět přímo na Ukrajině, např. ve Lvově. Mluvili jsme s tamními developery – v dnešní situaci mají zastavené projekty i přes to, že mají prostředky, materiál i dělníky. Nápad se jim líbil, i když u nich tento americký způsob konstrukce dřevostaveb (fošinková konstrukce opláštěná OSB deskami), které v Molo architekti děláme už 15 let, nemá tradici. Kontejnerové bydlení totiž kvůli nedostatku materiálu i volných kapacit firem nepřipadá v úvahu. Také nás oslovila česká charita, která začala působit na Ukrajině, a chce kromě materiální pomoci pomáhat přímo v Zakarpatské oblasti. Plánují, že by si na základě návodu a videotutoriálu místní stavěli naše domky sami z lokálních zdrojů, my bychom jim tedy předali jenom určité know how.

Jedná se tedy o řešení, které rozvíjí koncept tiny housingu a je vhodné i pro mladé rodiny, které si nemohou drahou stavbu většího domu dovolit?
Hádám, že se projekt bude v rámci naší republiky vyvíjet spíše tímto směrem. Ozývají se nám nejrůznější organizace, třeba Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, který certifikuje dřevostavby, se nabídl, že by nám panel u ClickHome certifikoval za výhodnou cenu, poté by se tyto panely daly využívat právě pro stavbu levného bydlení.
Tématem levného bydlení se zaobíráme třeba 6 let, přičemž je to stále aktuálnější. Předpokládáme, že se vrátí stavba svépomocí, jako tomu bylo v roce 2008, kdy jsme začínali, ta dokáže snížit náklady až o 30 %. Dlouhodobě proto vymýšlíme skládačky, které zvládne podle návodu sestavit i nekvalifikovaný jedinec. Inspirací je nám IKEA a Lego. Svou výhodu vidíme v tom, že se orientujeme v problematice a víme, kde vznikají finanční i technické problémy, tato místa musíme řešit my a dodávat je hotová (rozvaděč elektro, odpady, technická místnost, …). Individualita poté spočívá v řešení netechnických místností. Válka nás vlastně dohnala k tomu, aby z myšlenek, které máme již dlouho, konečně něco vykrystalizovalo.
Myslím si, že 3+kk za rozumné peníze bude svatým grálem, už teď se nám ozývají lidé, že by chtěli takovýto domek vybudovat u sebe na zahradě. Nyní budeme pravděpodobně hledat partnera, který s námi tento projekt povede a nebude na něm chtít jen zbohatnout.

Kdo všechno se na projektu podílí?
V peeku na projektu pracovalo asi 15 lidi – zadarmo a ve svém volném čase. Sídlíme společně s esté architekty a Světlík Šedý Štefl na jednom patře budovy v Holešovicích, takže spolupráce vznikla spontánně. Molo Architekti řešili konstrukční princip budovy, logistiku, legislativu a sítě. Esté architekti poté půdorys, dispozice stavby, koupelnu a urbanistické řešení v případě stavby více budov pospolu. Světlík Šedý Štefl se zabývali strategií, vytvořili texty a vizualizace. Ondřej Hoffmeister (Projektil Architekti) byl naším mentorem a konzultantem, podporoval celkově myšlenku projektu. Bylo to jako vzpomínka na školní klauzury, kde každý dělal všechno.
Nyní spolupracujeme především s Charitou ČR, která náš projekt spojila se svým grantem. Čekáme, kdo další nás osloví, to určí další směřování projektu. U projektu zůstávám hlavně já – jednám se zájemci a sháním peníze na výrobu prototypu, kresličské dodělání návodů apod. Máme právničku, která s námi řeší legislativní rámec, dále projektanta energetické náročnosti, který vypočítal energetické ztráty domu nebo projektanta elektro, který nám vytvořil kompletní dokumentaci.