Rozhovor s Johnem Eislerem nejen o technologii TX Active

Vaší první zkušeností se samočisticím betonem s technologií TX Active byla spolupráce s Richardem Meierem na projektu kostela Dives in Misericordia v Římě, nebo jste měl možnost setkat se TX Active již dříve?
Projekt kostela v Římě byl mojí první zkušeností s technologií TX Active. Před asi dvanácti lety, v době když jsme začínali práci na prováděcím projektu kostela Dio Padre Misericordioso v Římě a to zejména na konstrukčním a technologickém řešení jeho nejvýraznějšího komponentu – paralelních sférických betonových stěn – jsme při navrhování a testování nosné konstrukce byli postaveni před tři základní problémy: jak zajistit rovnoměrné rozmístění betonové směsi, což vzhledem k velikosti prvků a komplikovanému tvaru – tvořenému výsečemi sferické plochy – a vysokému procentu jak měkké tak předpínané výztuže nebylo snadné, jak dosáhnout požadovaného tvaru, textury a barvy betonových prvků a jak zajistit dlouhodobou trvanlivost konstrukce. Ve spolupráci s koncernem Italcementi pak byl vyvinut projekt betonových elementů v technologii SCC (self compacting concrete) která umožnila konstrukci betonových bloků a s použitím technologie TX Active.

Dio Padre Misericordioso v Římě

Čím Vás tato technologie nejvíce zaujala a v čem spatřujete její budoucnost?
Technologie SCC, na rozdíl od klasického způsobu odlévání prefabrikátů umožňuje vytváření komplexních prvků i nejkomplikovanějších tvarů s velkým počtem pohledových stran. Samočistící vlastnosti betonové směsi TX Active pak zaručují trvale čistý povrch, zachovávající jasnou barevnost a texturu materiálu a podílejí se na čištění ovzduší od spalin vznikajícíh při používání tekutých a pevných paliv.



Existuje tlak ze strany investorů na používání materiálů šetrných k životnímu prostředí? (trend v ČR a zahraničí, systémy certifikace budov ...)
V dnešní době se neustále zvyšuje snaha jak ze strany investorů, tak projektantů, ale i dodavatelů, o navrhování a realizaci staveb a konstrukcí, které jsou v souladu a harmonii se životním prostředím. Ve Spojených státech je u veřejných staveb takovýto přístup dokonce stanoven zákonem. Kvalifikovat takovýto přístup však, vzhledem k ohromnému množství často i protichůdných aspektů, které je nutno vyhodnotit, není snadné a proto vzniklo několik metodologií, které se touto problematikou zabývají. V posledních letech se ve světovém měřítku stále častěji používá původně americká metodika - certifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design). U nás je snad prvním příkladem certifikace LEED získaná pro budovu ústředí ČSOB v Praze – Radlicích architekta Pleskota na jejímž uplatnění jsem se také podílel. V dnešní době už začíná být ve svěfě a zejména v USA samozřejmostí, že projektanti, architekti a specializovaní konzultanti získávají mimo klasické autorizace také certifikaci LEED.

V loňském roce byl dokončen Váš projekt 12 LOFTS v Praze, můžete nám tento projekt blíže představit?
Projekt 12 LOFTS byl dokončen loni v létě. Tvoří jej 3 pětipodlažní kubické útvary, každý se čtyřmi jedno až dvoupodlažními prostory – lofty, jejichž infrastruktura je navržena tak,  aby si jejich interiéry mohli budoucí majitelé dotvořit podle vlastních představ. Obvodový plášť tvoří betonové panely využívající technologii TX Active. Rozměry panelů jsou až 4,4m x 1,65m x 0,1m, některé mají čtyři až pět pohledových ploch. Hladký, až sametový povrch panelů pod určitým ůhlem osvětlení odráží barvu a teplotu slunečního světla které na něj dopadá. Je zajímavé, že po více než roce jsou betonové fasádní panely čistší než hliníkový a skleněný lehký obvodový plášť.

12 LOFTS v Praze

12 LOFTS v Praze

Děkujeme Vám za rozhovor.