Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se ale podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti…
Historie zámku Mitrowicz sahá až do roku 1565, kdy byl vystavěn jako malé šlechtické sídlo. V roce 1704 se zámek dostal do vlastnictví hraběte Františka Wratislava z Mitrowicz, který měl největší zásluhy na jeho současné podobě. Ve čtyřicátých letech minulého století byl zámek i celý areál znárodněn a dědicům byl navrácen až o několik desítek let později v rámci restitučního řízení. Od roku 2008 je majitelem zámku akciová společnost Mitrowicz, která se postarala o jeho kompletní citlivou rekonstrukci trvající bezmála deset let. Odměnou jí bylo ocenění v soutěži TOP destinace České republiky pořádané státní organizací Czech Tourism, a to v kategorii Fénix jako kompletně zachráněná památka.
V duchu tradice…
Desítky let bez údržby i fatální povodně, které výrazně narušily statiku historické budovy… to byly hlavní problémy, které se podepsaly na havarijním stavu zámku i přilehlého areálu. "Dva roky před započnutím rekonstrukce se začalo s odvodněním a vysoušením budov. Následovaly stavebně-historické průzku- my a příprava projektové dokumentace včetně vyjednávání s památkáři," vzpomíná Michal Bedřich, manager společnosti Mitrowicz a MgA. Albert Pražák z ateliéru Labor 13, který se ujal návrhu rekonstrukce, na něj navazuje: "K rekonstrukci jsme přistupovali velmi tradičně a konzervativně. Pracovali jsme téměř výhradně s přírodními materiály poplatnými době, ve které zámek vznikal, tedy dřevem, kamenem a štukem, a snažili se transformovat jejich původní použití do moderních poloh."
Rekonstrukce samotného zámku započala suterénem, který dříve sloužil jako černá kuchyň. A tato funkce mu byla v podstatě zachována dodnes, kdy zde najdeme plně vybavenou kuchyň, restauraci a technické zázemí. Komplikací v celém objektu byly omítky, na jejichž žalostném stavu se podepsala všudypřítomná vlhkost, jakožto následek povodní z roku 2002. "Po pečlivém výběru jsme zvolili technologii společnosti Remmers. Nejprve se na stěny na dobu jednoho měsíce aplikovala tzv. obětovaná omítka, která ze zdí vytáhla veškeré nečistoty, především saze z černé kuchyně, a následně se seškrábala. Poté bylo použito sedm speciálních vrstev nátěrů až po finální omítku," popisuje Michal Bedřich.
První patro zámku skýtá celkem devět reprezentativních místností, kde probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce, kterých se zhostili studenti Vyšší odborné školy restaurátorské v Písku pod vedením jejího ředitele. Obnoveny byly nejen fresky na stěnách, ale i podlaha. Z původních barokních parket se však podařilo zachránit pouze část. Zbytek byl nahrazen věrnými replikami. Elektrické zásuvky jsou v celém prvním patře zapuštěné do podlahy, stejně tak vytápění, kde se přistoupilo k řešení podlahového fain coilu, aby nebyl narušen historický vzhled zámeckých prostor.
Z původního inventáře se na zámku dochovalo pouze devatero kachlových kamen, jež se dnes nachází převážně ve druhém poschodí zámku, které nabízí část ubytovacích kapacit. "Opravdu unikátním způsobem jsou v jednotlivých apartmánech řešeny koupelny, které jsou v podobě vestavěných boxů volně vsazené do prostoru. Tímto architektonicky zajímavým řešením jsme minimalizovali stavební zásahy do historicky hodnotného zdiva," popisuje MgA. Albert Pražák z ateliéru Labor 13, a dodává: "Stěny těchto vložených segmentů mají ale i další funkci – pomocí desek značky Rehau v nich koluje teplá voda, tudíž se vedle zrestaurovaných a elektrifikovaných kachlových kamen podílí na ohřevu místnosti."
K zámku náleží také kaple sv. Anny a budova bývalého pivovaru, kde se v suterénu nachází infocentrum a v prvním patře pak zbytek ubytovacích kapacit. Z torza stodoly v zadní části pozemku bylo zachováno a zrekonstruováno obvodové zdivo, čímž vznikl nezastřešený prostor pro sezónní exteriérové akce. V blízkosti této stodoly se nachází toalety pro veřejnost, jejichž koncept je podobný řešení koupelen v zámeckých ubytovacích pokojích – jedná se o do prostoru volně vložené jednotlivé segmenty.
Akcenty kovářské černé…
Celý interiér areálu zámku v sobě propojuje černé akcenty a industriální styl, který našel inspiraci v budově bývalého pivovaru a kovářské černi, s níž se zde často v minulosti pracovalo. Tyto prvky se opakují nejen na schodišti, ale také kolem dveřních zárubní a dveřním kování, které do celého objektu dodávala česká společnost M&T. "Kliky M&T jsme pro tuto realizaci zvolili na základě předchozích kladných zkušeností. Navíc si velice vážíme toho, že se jedná o výrobky z České republiky," uvádí MgA. Albert Pražák z atelieru Labor 13, a pokračuje: "Konkrétně jsme zvolili tři modely – ENTERO, TERRY a LUSY, které se různě interiéry prolínají. Model ENTERO byl zvolen pro dveře v ubytovacích pokojích na zámku, kliky TERRY jsme zase využili ve druhé části ubytovacích kapacit v budově bývalého pivovaru a také na toaletách v parku." Pro kliky ENTERO i TERRY byla zvolena povrchová úprava titan černý mat. "Titanová povrchová úprava se na kování nanáší speciální technologií fyzikálního naprašování plazmovým výbojem. Nejedná se tedy o žádný nástřik či nátěr, ale o speciální technologií nanesenou tvrdou kovovou tenkou vrstvu, která k základnímu podkladovému materiálu dokonale přilne," uvádí Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, českého výrobce designového dveřního kování, a dodává: "Povrch kliky je vysoce odolný vůči oděru a poškrábání, a navíc je chemicky i barevně stálý, takže černá ani po mnoha letech používání nevybledne."
Zámecký park
Prostorný park náležící k zámku skýtá návštěvníkům krásné výhledy a kvalitní odpočinek. Autory návrhu zámecké zahrady Mitrowicz jsou zahradní architekti Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková ve spolupráci s ateliérem Flera. "Koncepty zámeckých zahrad bývají většinou formální, okrasné. My jsme se v areálu zámku Mitrowicz pokusili propojit krásu a funkci dohromady – místu jsme ponechali jeho vznešenost, ale přidali jsme zákoutí a zážitky pro současného člověka," přibližuje autorský záměr zahradní architekt Ferdinand Leffler a vypočítává: "Vysázelo se zde na padesát nových stromů a víc jak osm tisíc rostlin. Vytipovala se místa s nejhezčím výhledem na zámek, na která se pod koruny stromů umístila ambientní posezení. Kuchyňská zahrada byla doplněna o krásný skleník a vyvýšené záhonky s bylinkami. Přibyly i nenápadné atrakce pro děti. Na skále vedle zámku se nachází sad s výhledem na celý areál i blízkou řeku. V roce 2019 jsme do parku dodělávali i přírodní koupací jezírko." Park funguje přirozeně a díky dobrému konceptu nepotřebuje náročnou údržbu. V současnosti se o něj stará jedna osoba.
Technické údaje
Užitná plocha: téměř 2 000 m² Zastavěná plocha: 1 450 m² Realizace: 2008-2016 Dveřní kování: M&T (www.kliky-mt.cz) Zahradní architekti: Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková, Atelier Flera, www.flera.cz Architekt: MgA. Albert Pražák, Labor 13, www.labor13.cz