Závěry sympozia Autorská práva v architektuře

Česká komora architektů uspořádala 3. dubna 2009 v Brně na rektorátu VUT mezinárodní sympozium o autorských právech v architektuře. Na akci, která je v evropském měřítku jedinečná, vystoupili přední odborníci na autorsko-právní problematiku působící u nás i v zahraničí.

Problematika autorských práv se bezprostředně dotýká výkonu povolání každého autorizovaného architekta. Přestože se kauzy tohoto typu objevují stále častěji, dosud neexistuje větší množství soudních rozhodnutí ani souhrnný materiál (právní nauka), z něhož by se dalo při řešení problémů vycházet. Sám autorský zákon a občanský zákoník se architekturou jakožto autorským dílem zabývá jen okrajově. Obvykle totiž společnost pod pojmem autorské dílo hledá především výtvarné umění, design, filmy, literaturu apod. Připomeňme jen, že dle autorského zákona se ale ochrana vztahuje jak na dílo architektonické, tak urbanistické. Také je potřeba vědět, že dokončeným architektonickým dílem (nahlíženo dle věcného obsahu) je projekt jako celek – souhrn všech výkonových fází. Jednotlivá výkonová fáze je dílem rozpracovaným a nedokončeným. Autorské práva se však vztahují jak na dokončené fáze, tak na nedokončené. Užití nedokončeného díla je možné jen a pouze pro účel, pro který bylo zpracováno, např. územní rozhodnutí, pokud není nepochybné, že autor dobrovolně poskytl smluvně i licenci na užití jiné přesahující. Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, myšlenka, postup či metoda apod. (§ 2 odst. 1, 3, 6).
Orientace v autorském právu týkajícím se architektury je však pro většinu lidí nesnadná. Problematika je jedna nejsložitějších a Česká komora architektů se proto rozhodla uspořádat mezinárodní konferenci, jejímž cílem bylo odborné vyjasnění problematiky a zvýšení srozumitelnosti práva i věcných aspektů a předvídatelnosti právních rozhodnutí.
V průběhu sympozia upozornilo osm přednášejících na charakteristické nejzávažnější problémy, které problematiku autorského práva provázejí. Podrobněji se pak ke konkrétním dotazům vyjádřili v diskusi na konci dne.

Architektura v reklamě
Jedním z témat, o kterém hovořili jak přední český právník Jan Kříž, tak Winfried Bullinger z Berlína, bylo užití autorského díla (stavby) v reklamě. Pokud hraje stavba v reklamě dominantní roli, pak by se na ni v českém prostředí měl vztahovat autorský zákon (zákonná výjimka viz § 29-33 pak v tomto případě nemusí platit).
V českém, ale i německém a rakouském právu existuje tzv. svoboda panoramatu (volného výhledu, svoboda obrazu ulice). Znamená to, že pokud je dílo viditelné z veřejného prostoru, může být foceno, filmováno, kresleno apod. a jeho obraz používán volně. Nesmí však dojít při jeho užití či zobrazování ke změně vzhledu stavby (např. jiná barva fasády, úprava obrázku apod., kterými by se stavba měnila, či by se dokonce snížila její hodnota). Zároveň nesmí být obraz používán pro komerční účely. V Německu vyhráli soudní proces potomci architekta Hundertwassera, jehož stavby byly nasnímány z okna soukromého bytu a snímky použity na pohlednicích. Nejednalo se tedy o záběr z veřejného prostranství a navíc z prodeje pohlednic plynul zisk.
V České republice se u soudu objevil spor autora vysílače na Ještědu architekta Karla Hubáčka a organizátorů mistrovství světa v klastickém lyžování v Liberci, kteří užili obraz stavby bez vědomí autora na plakátech. Mimosoudní dohodou bude pravděpodobně vyřešen podobný spor, který v současné době řeší společnost ABF s architektem Vladem Milunićem. Fotografie jeho Tančícího domu byla bez ohledu na autorská práva použita na tiskovinách k veletrhu.

Vstup jiného profesionála do procesu
Diskutovalo se také, do jaké míry může být existující dílo pozměněno a zda může být dokonce odstraněno. Jan Sapák upozornil na to, že je velmi těžké najít hranici mezi inspirací a plagiátorstvím, což se může stát předmětem sporu, stejně jako jsou v českém prostředí poměrně časté spory při vstupu jiného profesionála do procesu. Jak připomněl Jiří Plos, tato situace se umocňuje zadáváním veřejných zakázek ze strany veřejné správy, která vyhlašuje na každou fázi projektové dokumentace nová výběrová řízení. Architekti usilují o své začlenění do všech fází projektu, jak tomu bylo v historii.

Kauzy
Za nejdůležitější autorsko-právní kauzu posledních let je obecně považována změna konstrukcí podzemních stropů berlínského Lehrter Bahnof. Investor stavby, Německé dráhy, se rozhodl bez vědomí autora projektu architekta Meinharda Gerkana změnit kvůli finančním úsporám vzhled stropů a použít návrh Winkens-studia. Protože se však jednalo o individuální tvůrčí výkon, a tudíž o autorsky chráněné Gerkanovo dílo ve smyslu německého autorského zákona, Gerkan soudní spor vyhrál. Stropy navržené Winkens-studiem musely být na náklady investora odstraněny a realizován Gerkanův projekt. Berlínský soud tak položil svým rozsudkem velkou váhu na autorské právo a ochranu stavebního díla proti znetvoření. Osobnosti autora a výtvarné integritě stavby jakožto kulturnímu statku soud přiřkl vysokou hodnotu a postavil ji nad ekonomické zájmy. (Kauza je podrobně popsána v Bulletinech ČKA 4/2006 a 4/2007).
Dalším zajímavým sporem, který byl na konferenci zmíněn, je plánovaná rekonstrukce a dostavba Le Corbusierova areálu v okolí Mariánské kaple Notre-Dame du Haut v Ronchamp, jejíž projekt zpracovává Renzo Piano. Soudci se přikláněli k tomu, že autorské ochraně podléhá celý areál a nikoliv jen část s kaplí. Le Corbusier si prý navíc nepřál, aby se cokoliv stavělo v těsné blízkosti kaple a Piano navrhuje stavby již 60 metrů od ní. Podle projektu zde má vzniknout nové návštěvnické centrum a ubytování pro dvanáct řádových sester. Pařížská Fondation Le Corbusier pečující o mistrův odkaz nemá sice nic proti Renzo Pianovi ani stavebnímu programu, ale usiluje o umístění staveb ve větší vzdálenosti od kostela.

Závěr
Z konference vyplynulo, že soudních sporů týkajících se autorských práv je v Evropě málo, protože většina z nich končí ještě před jejich započetí smírem. Důvodem je velmi obtížné prokazování porušení autorských práv. Jak říká Ivo Telec, je častokrát složité určit, co skutečně autorským dílem a ještě daleko náročnější stanovit, co je umělecká krása a kvalita. V zahraničí si soudní proces dovolí jen velké renomované ateliéry. Podle Reginy Gonthier ze Švýcarska je sice autorský zákon nedokonalou ochranou, ale jiná zatím bohužel neexistuje. Přítomní rovněž upozornili na absenci právního povědomí nejen u některých architektů, ale především celé společnosti, která se může projevovat už jen tím, že u snímků staveb či slavnostní kolaudace není uváděno jméno projektanta.

Sborník
Česká komora architektů připravuje v současné době sborník konference, který bude shrnovat jak všechny přednášky a text diskuse, tak vybraná ustanovení z autorského zákona a některé zásadní judikáty evropského práva.
Publikaci obdrží všichni autorizovaní architekti jako součást přílohy Bulletinu ČKA 3/2009. Zároveň bude zaslána všem advokátním kancelářím, které se na problematiku specializují. Sborník bude rovněž ke stažení na www.cka.cc a to jak v češtině, tak v anglické a německé mutaci.

Markéta Pražanová
tisková mluvčí České komory architektů