Markus Miessen: Cultures of Assembly / Para-Platforms
Galerie VI PER vás zve ve čtvrtek 11. dubna 2019 v 19:00 hodin na přednášku německého architekta Markuse Miessena s nzávem Cultures of Assembly / Para-Platforms.
Vítejte v Harmonistánu! V posledním desetiletí se výraz „participace“ stále více nadužívá. Ve chvíli, kdy se každý proměnil v participujícího, začíná být často nekritické, nevinné až romantické použití tohoto výrazu děsivé. Pojem participace, opakovaně podporovaný nostalgickým pozlátkem hodnotnosti, falešné solidarity a politické korektnosti, se stal základním módem politiků vyvlékajících se ze své odpovědností. Podobně jako pojem nezávislého politika, odděleného od určité strany, i tato třetí část trilogie Miessenovy „participace“ podporuje roli toho, koho nazývá „tím, kdo sedá na lavici nestranných“, „nezaujatého pozorovatele zvnějšku“ či „nepovolaného účastníka“; někoho, kdo není omezován stávajícími protokoly a kdo vstupuje na bojiště s ambicí přinášet změny.
Miessen obhajuje bezodkladnou inverzi participace, model nad rámce konsensu. Namísto toho, aby chápal participaci jako dobrotivého spasitele politického boje, upozorňuje Miessen otevřeně na hranice a pasti jeho skutečných motivací. Namísto pěstování budoucí generace konsensuálních facilitátorů a zprostředkovatelů hájí konflikt jakožto sílu, která neznemožňuje, ale umožňuje. Ve své práci volá po formátu konfliktní participace – již tedy ne procesu, jímž jsou ostatní zváni „dovnitř“, nýbrž prostředku jednání bez mandátu, v podobě nezvaného dráždidla: procesu vynuceného vstupu do oblastí poznání, které mají zřejmý prospěch z uvažování zvnějšku. Přednáška se zaměří na téma shromažďování a fyzických forem shromažďování v kontextu nejnovějšího díla Studia Miessen. Během přednášky, paralelní s vydáním jeho knihy, představí Miessen také výzkumný projekt Para-Platforms. Pravicový populismus není novinkou. Naše současná historická konjunktura však přináší jeho extrémní a na síle získávající podoby, které vyžadují kritický průzkum. To platí na úrovni prostorově představovaného, virtuálně provedeného, navrženého a fyzicky vystavěného – přičemž každý usnadňuje nebývalý rozvoj pravicových politických názorů jiným způsobem. V Evropě i dalších zemích získal neonacismus, fundamentalismus a ideologie založené na nenávisti, zakořeněné v násilí vyznávajících patriarchálních společnostech, institucionální přijetí a politické sponzorství na celé škále stupňů. Tato čítanka se zaobírá novými způsoby pohybu prostorem a novými vzorci zabírání prostoru, a zkoumá implicitní vztah mezi navrhováním a politikou. Materiál není nikdy neutrální.
Markus Miessen je architekt, publicista a profesor na Academy of Design na univerzitě ve švédském Göteborgu. Žije v Berlíně. Doktorát získal v Centre for Research Architecture na londýnské Goldsmiths, a to pod vedením Eyala Weizmana. Je iniciátorem participační tetralogie a jeho práce se točí kolem otázek kritické práce s prostorem, budování institucí a politik spjatých s prostorem. Miessen dříve vyučoval na Architectural Association v Londýně a byl stipendistou na Harvardu. V nedávné době získal na Städelschule ve Frankfurtu titul Stiftungsprofessur za kritickou práci s prostorem a dále titul Distinguished Profesor of Practice na University of Southern California v Los Angeles. Miessen je mimo jiné autorem knih The Nightmare of Participation či Crossbenching (obě Sternberg Press, Berlín). Jeho architektonická kancelář Studio Miessen úzce spolupracuje s řadou umělců, jako jsou Hito Steyerl nebo Flaka Haliti, a v současné době se podílí na prostorové re-konceptualizaci muzea Martin-Gropius-Bau v Berlíně pod novým vedením Stephanie Rosenthal. Studio realizovalo projekty např. pro Artists Space (New York, USA), Artsonje (Soul, Jižní Korea), Bergen Assembly (Norsko), Berlínské bienále, HKW Haus der Kulturen der Welt (Berlín, Německo), IMA Institute of Modern Art (Brisbane, Austrálie), Istanbulské bienále (Istanbul, Turecko), Kunsthalle Wien (Vídeň, Rakousko), Kunstverein v Hamburku (Německo), nbk Neuer Berliner Kunstverein (Berlín, Německo), Performa Biennial (New York, USA), Serpentine Gallery (Londýn, Velká Británie), Art Institute of Chicago (USA), Witte de With (Rotterdam, Nizozemí) a Weltkulturen Museum (Frankfurt, Německo).
Facebooková událost >
Vítejte v Harmonistánu! V posledním desetiletí se výraz „participace“ stále více nadužívá. Ve chvíli, kdy se každý proměnil v participujícího, začíná být často nekritické, nevinné až romantické použití tohoto výrazu děsivé. Pojem participace, opakovaně podporovaný nostalgickým pozlátkem hodnotnosti, falešné solidarity a politické korektnosti, se stal základním módem politiků vyvlékajících se ze své odpovědností. Podobně jako pojem nezávislého politika, odděleného od určité strany, i tato třetí část trilogie Miessenovy „participace“ podporuje roli toho, koho nazývá „tím, kdo sedá na lavici nestranných“, „nezaujatého pozorovatele zvnějšku“ či „nepovolaného účastníka“; někoho, kdo není omezován stávajícími protokoly a kdo vstupuje na bojiště s ambicí přinášet změny.
Miessen obhajuje bezodkladnou inverzi participace, model nad rámce konsensu. Namísto toho, aby chápal participaci jako dobrotivého spasitele politického boje, upozorňuje Miessen otevřeně na hranice a pasti jeho skutečných motivací. Namísto pěstování budoucí generace konsensuálních facilitátorů a zprostředkovatelů hájí konflikt jakožto sílu, která neznemožňuje, ale umožňuje. Ve své práci volá po formátu konfliktní participace – již tedy ne procesu, jímž jsou ostatní zváni „dovnitř“, nýbrž prostředku jednání bez mandátu, v podobě nezvaného dráždidla: procesu vynuceného vstupu do oblastí poznání, které mají zřejmý prospěch z uvažování zvnějšku. Přednáška se zaměří na téma shromažďování a fyzických forem shromažďování v kontextu nejnovějšího díla Studia Miessen. Během přednášky, paralelní s vydáním jeho knihy, představí Miessen také výzkumný projekt Para-Platforms. Pravicový populismus není novinkou. Naše současná historická konjunktura však přináší jeho extrémní a na síle získávající podoby, které vyžadují kritický průzkum. To platí na úrovni prostorově představovaného, virtuálně provedeného, navrženého a fyzicky vystavěného – přičemž každý usnadňuje nebývalý rozvoj pravicových politických názorů jiným způsobem. V Evropě i dalších zemích získal neonacismus, fundamentalismus a ideologie založené na nenávisti, zakořeněné v násilí vyznávajících patriarchálních společnostech, institucionální přijetí a politické sponzorství na celé škále stupňů. Tato čítanka se zaobírá novými způsoby pohybu prostorem a novými vzorci zabírání prostoru, a zkoumá implicitní vztah mezi navrhováním a politikou. Materiál není nikdy neutrální.
Markus Miessen je architekt, publicista a profesor na Academy of Design na univerzitě ve švédském Göteborgu. Žije v Berlíně. Doktorát získal v Centre for Research Architecture na londýnské Goldsmiths, a to pod vedením Eyala Weizmana. Je iniciátorem participační tetralogie a jeho práce se točí kolem otázek kritické práce s prostorem, budování institucí a politik spjatých s prostorem. Miessen dříve vyučoval na Architectural Association v Londýně a byl stipendistou na Harvardu. V nedávné době získal na Städelschule ve Frankfurtu titul Stiftungsprofessur za kritickou práci s prostorem a dále titul Distinguished Profesor of Practice na University of Southern California v Los Angeles. Miessen je mimo jiné autorem knih The Nightmare of Participation či Crossbenching (obě Sternberg Press, Berlín). Jeho architektonická kancelář Studio Miessen úzce spolupracuje s řadou umělců, jako jsou Hito Steyerl nebo Flaka Haliti, a v současné době se podílí na prostorové re-konceptualizaci muzea Martin-Gropius-Bau v Berlíně pod novým vedením Stephanie Rosenthal. Studio realizovalo projekty např. pro Artists Space (New York, USA), Artsonje (Soul, Jižní Korea), Bergen Assembly (Norsko), Berlínské bienále, HKW Haus der Kulturen der Welt (Berlín, Německo), IMA Institute of Modern Art (Brisbane, Austrálie), Istanbulské bienále (Istanbul, Turecko), Kunsthalle Wien (Vídeň, Rakousko), Kunstverein v Hamburku (Německo), nbk Neuer Berliner Kunstverein (Berlín, Německo), Performa Biennial (New York, USA), Serpentine Gallery (Londýn, Velká Británie), Art Institute of Chicago (USA), Witte de With (Rotterdam, Nizozemí) a Weltkulturen Museum (Frankfurt, Německo).
Facebooková událost >
0 komentářů
přidat komentář
