Upcyklace stavebních materiálů, architektonické laboratoře, inovace a udržitelnost. Jak vypadá současná progresivní architektura? Vývoj vlastních stavebních materiálů, důraz na minimum odpadu, promyšlené využití prostoru, ale i aktivizace uživatelů staveb. Současná progresivní architektura přesahuje obor stavitelství a zaměřuje se mimo jiné i na oblast sociální, kulturní a ekologickou. Architekty, kteří vybočují z klasického přístupu k architektuře, pozve do Prahy v průběhu roku spolek KRUH. Zaměří se na vlámské a valonské ateliéry. Současná kvalitní architektura dostává nové atributy. Jednoduchost, minimální ekologické zatížení či aktivizace uživatelů budov jsou podstatnější než okázalost a nutnost světoznámého jména. Inspirativní příklad pro Českou republiku můžeme najít v Belgii. „Inspirativní pro české prostřední je bezpochyby fakt, že kvalitní architektura v Belgii je rozvrstvená v regionech. Nesoustředí se jen do měst, ale najdeme ji také ve vesnicích a malých městech po celé zemi. Belgie je spojená s množstvím aktivně činných menších kanceláří, které vychází z historie a kontextu, spíše než s hvězdnými jmény a velkými kancelářemi. Toto pojetí více odpovídá současnému přístupu k architektuře,“ říká k tématu 19. ročníku přednášek zakladatelka Kruhu Marcela Steinbachová. Belgická architektonická inspirace představí v rámci 7 přednáškových večerů 11 studií z Vlámska, Valonska a Bruselu. Místní architektura je sebevědomá, inspirativní a veskrze současná, ačkoli je jasně zakotvená v konkrétním prostoru a respektuje dané kulturní prostředí. Místní menší ateliéry dokáží rychleji reagovat na aktuální situaci nejen ve stavitelství, ale obecně ve společnosti. Poptávka po udržitelnosti a omezení plýtvání byla například impulsem pro vznik studia BC architects, kteří se v Praze představí v dubnu. Ateliér plný mladých architektů se jen pár let po ukončení studia věnuje upcyklaci stavebních materiálů. Ze sutě či nepotřebného odpadu vyrábí zcela nové materiály. Spolu s rozsáhlým výzkumem materiálů jdou ruku v roce i inovativní stavební procesy, které aplikují ve svých projektech od Belgie přes Maroko po Etiopii. Udržitelnost nespočívá jen ve vývoji a vzniku nových metod a materiálů, ale i ve využití a přestavbě stávajících budov, které přestaly sloužit svému účelu. Ukázkový příklad najdeme právě v Bruselu, kde z bývalých garáží Citroën vzniká nový multifunkční kulturní prostor KANAL, jež zaštiťuje pařížské muzeum Centre Pompidou. Díky rozloze 35 000 m2 se jedná o největší kulturní prostor v Bruselu, a tady i architektonickou výzvu, jejíž realizaci předcházela mezinárodní soutěž. V ní zvítězil subjekt spojující tři ateliéry noAarchitecten (Belgie), EM2N (Švýcarsko) and Sergison Bates architects (Velká Británie). Právě noAarchitecten zavítají v dubnu do Prahy. „Mezinárodní soutěže s odbornou a nezávislou porotou jsou potvrzením vztahu společnosti ke svému prostředí. Na podobný projekt přestavby industriálního areálu v Budapešti – nové muzeum dopravy – byla nyní také vypsána výborně obsazená mezinárodní soutěž, jíž se zúčastní jedenáct renomovaných ateliérů z celého světa, které se zabývají stavbami pro kulturu. V českém prostředí bohužel takové postupy nejsou samozřejmostí. Stačí vzpomenout areál Pragovky ve Vysočanech, areál srovnatelný se zmiňovaným Bruselem či Budapeští, byl zadán jako přímá zakázka bez soutěže. Prostředí, které nenabízí možnost vybrat to nejlepší z kontextu světové, evropské nebo alespoň české architektonické scény, nenabízí možnost soutěže, konkurence, porovnání či debaty, nevede k nejlepším výsledkům, které by jak vytvářelo to nejlepší prostředí pro společnost, tak vedlo i k atraktivnosti staveb,“ říká architekta Marcela Steinbachová. Cílem přednášek pořádaných spolkem KRUH je zprostředkovat zahraniční zkušenost českému publiku a ukázat, že kvalitní současná architektura může vzniknut v malé zemi a projevovat se bez zbytečné okázalosti. Belgie je v tomto ohledu České republice velmi blízká, a proto ji KRUH představuje jako inspirativní příklad. Přednášky se uskuteční od března do června a od října do prosince v Centru architektury a městského plánování (CAMP) či kině Světozor v Praze. Přednášky budou v angličtině, vybrané pak tlumočeny do češtiny. Vstupné činí 100 Kč pro studenty a 120 Kč pro dospělé. První přednáška se uskuteční ve čtvrtek 7. března v CAMPu v Praze. Představí se experimentální ateliér Gijs Van Vaerenbergh, jehož tvorba má výrazný přesah do umění. Jejich instalace ve veřejném prostoru pak podněcují návštěvníky k aktivitě a v interakci s nimi dosahují nových významů. Přednášku doplní ateliér MSA, který se věnuje návrhům veřejných prostor, rozvoji měst i sociálnímu bydlení.
Předpokládání pozvaní architekti a teoretici na jaře 2019: Čt 7. 3. 2019, 19h30 CAMP – IPR Praha MSA + Gijs Van Vaerenbergh Čt 4. 4. 2019, 19h30 CAMP – IPR Praha NoAarchitecten + BC architects Čt 9. 5. 2019, 19h30 kino Světozor Robbrecht en Daem architecten Čt 6. 6. 2019, 19h30 CAMP – IPR Praha Xavier de Geyter + Nu architectuuratelier