Komentované procházky: Den architektury – Smutek v Brně

Ivan Ruller, Smuteční síň v Brně-Židenicích, 1977-1983

V neděli 5.10. v 15h se v rámci DNE ARCHITEKTURY uskuteční dvě komentované procházky pořádané 4AM Fórem pro architekturu a média:

SMUTEK V BRNĚ -> 5/10 v 15h Hřbitov Brno-Židenice, vstup z ulice Komprdova

Setkání a diskuze o okolnostech vzniku a aktuálním stavu síně s jejím autorem Ivanem Rullerem a autory monografické publikace „Smuteční síň v Brně-Židenicích“

Smuteční síň v Brně-Židenicích z let 1977-83 patří k významným brněnským realizacím architekta Ivana Rullera. Modernistická stavba ovlivněná skandinávskou architekturou je vsazena do příjemného prostředí židenického lesoparku. Architektu Rullerovi se spolupráci s více než patnácti výtvarnými umělci podařilo v Židenicích vytvořit dílo mimořádné architektonické i umělecké kvality, které ovšem již více než sedm let nelouží svému účelu a chátrá. V roce 2011 bylo rozhodnuto o její demolici, proti níž bojuje jak sám její autor, tak i mnozí občané Židenic.

Po slavnostním otevření sloužila smuteční síň svému účelu bez oprav a pravidelné údržby až do roku 1996. V té době již vykazovala určité známky opotřebení a několik stavebních poruch, na základě kterých nechal tehdejší nový ředitel Správy hřbitovů města Brna zhotovit znalecký posudek stavebně technického stavu objektu. Posudek konstatoval narušené povrchy stavby a havarijní stav vnějšího pláště – nejmarkantnější bylo opadávání břidlicového obkladu a degradace dřevěných ploch. Doporučena byla generální oprava, která by zamezila znehodnocení stavební konstrukce objektu. Návrh na provedení nutných oprav byl následně předložen majiteli, tedy zástupcům města Brna, kteří ovšem uvolnění finančních prostředků zamítli. Následkem toho se stav smuteční síně začal po stavebně-technické stránce zhoršovat a přirozeně začaly narůstat náklady na její případnou rekonstrukci. Tato situace trvala po dobu deseti let, kdy proběhlo další hodnocení objektu. Druhý posudek upozornil na kritický stav budovy a doporučil rychlé řešení. Výsledkem bylo uzavření síně pro veřejnost roku 2007. Opuštěná budova byla ponechána vlastnímu osudu, stejně jako většina uměleckých děl a vybavení v interiéru. Na podnět obyvatel Židenic opakovaně jednali zástupci městské části s brněnskou radnicí o rekonstrukci. Sám architekt Ivan Ruller i odborná veřejnost začali apelovat na řešení otázky budoucnosti obřadní síně, neboť postupně degradoval nejen její vnější plášť, ale ničena či rozkrádána byla i její výtvarná složka. Rozhodnutí o dalším osudu síně padlo v září roku 2011, kdy zástupci Rady města Brna vybrali ze tří variant – zakonzervování – demolice – demolice a vystavění nové síně – třetí možnost. Rekonstrukce stávajícího objektu zvažována vůbec nebyla. Následně bylo bez vypsání veřejné soutěže či konzultace s autorem stavby zadáno zhotovení architektonické studie nové obřadní síně.
    Od té chvíle se ovšem situace nijak dále nevyvinula, pomineme-li pokračující chátrání opuštěného objektu. Město na demolici dosud finanční prostředky neuvolnilo, což podněcuje veřejné iniciativy k možnému zvrácení jeho rozhodnutí. Pokus o prohlášení židenické smuteční síně za kulturní památku bohužel úspěšný nebyl, což je dáno přihlédnutím ke stavu v jakém se síň po dlouholetém zanedbání údržby nachází, ale také vzhledem k obecně nízké vůli ministerstva kultury prohlašovat za památky poválečnou architektonickou produkci.
    Ve spolupráci Fakulty architektury a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně byla těsně před koncem minulého roku vydána monografická publikace "Smuteční síň v Brně-Židenicích" s ambicí znovu otevřít otázku rekonstrukce smuteční síně a poskytnout tím potřebnou argumentaci pro další diskuzi. Příspěvky teoretiků architektury i slova jejího autora, architekta Ivana Rullera, reflektují nejen umělecko-historické zhodnocení stavby a jejích výtvarných děl a zasazení smuteční síně do kontextu soudobé architektonické tvorby, ale poukazují podrobně na celý vývoj kauzy beztrestného přihlížení postupné degradaci významné architektonické realizace ze strany zástupců města Brna.

"Smuteční síň architekta Ivana Rullera v Brně-Židenicích byla po letech chátrání svým majitelem, statutárním městem Brnem, odsouzena k demolici. Za trestuhodné zanedbání péče o architektonicky cenný veřejný majetek nenese nikdo zodpovědnost."
Šárka Svobodová, teoretička architektury

Na setkání před smuteční síní v Brně-Židenicích naváže:

OŽIVIT A OZVLÁŠTNIT -> neděle 5/10 v 16,30, sraz na Juliánovském náměstí

Komentovaná procházka po uměleckých dílech Zdeňka Macháčka, Jiřího Marka a Františka Šenka nacházejících se v prostoru sídliště v Brně-Juliánově bude zakončena na Bílé hoře u památníku založení dělnického hnutí autora Ladislava Martínka. Sídlištěm provedou autorky stejnojmenné publikace, Jana Kořínková a Markéta Žáčková.

Cílem je zlepšit povědomí široké veřejnosti o architektuře a výtvarném umění druhé poloviny 20. století. Ve snaze potlačit vzpomínky na socialistickou minulost  jsou mnohdy ignorovány objektivní hodnoty tehdejší architektonické a výtvarné produkce.

Obě procházky se konají v rámci dlouhodobého projektu 4AM Fóra pro architekturu a média – KONSONANCE MODERNY, který se snaží prostřednictvím výzkumu, odborných přednášek, diskuzí, výstavních projektů a workshopů zkoumat širší kontext modernistického hnutí rozvíjejícího se v architektuře od meziválečného období. Byť je hnutí modernistů v teorii architektury reflektováno jako významná epocha dějin umění a architektury, v praxi jsou mnohé modernistické realizace, či stavby s prokazatelnými dozvuky tohoto hnutí, odbornou i laickou veřejností vnímány rezervovaně či dokonce odmítány. V našem kontextu se jedná zejména o architekturu vzniklou za komunistického režimu, které jsou dobou svého vzniku z ideologických důvodů apriori odsuzována. Malý prostor je poskytnut odbornému výzkumu, umělecko-historickému zhodnocení a veřejné diskuzi.

Více informací ZDE a ZDE