Architektura a krajina ve městě: Když se strom stane stavbou a stavba se změní v krajinu

To, že je nutné začít brát téma klimatické změny vážně, je již neoddiskutovatelným faktem. Stejně jako to, že nedílnou součástí týmu realizujícího výstavbu v jakémkoli sídle by měl být i další odborník, totiž vodohospodář. Společným cílem všech má být kamenné město v přírodě protkané živou krajinou. Na toto téma pohovořilo v podvečer 25. února 2020 v pražském CAMP několik odborníků různých profesí.

Není to tak dávno, kdy se zdálo pravdivým všeobecné tvrzení, že architektura a krajina stojí v opozitním postavení a že rostoucímu městu musí krajina ustoupit a naopak. V současné době se ale stačí rozhlédnout po nejednom českém městě a je jasné, že fenoménem poslední doby se stává architektura, která do sebe umí alespoň trochu krajiny absorbovat, a krajina, jejíž přirozenou součástí se stává architektura. Tato skutečnost se zdá jako nevyhnutelné řešení nejen citelného nedostatku vlhkosti v sídlech i v přírodě.

Klimatická krize je příležitost naučit se něco nového a posunout se kupředu.

Spíše než jako hrozbu vidí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, klimatickou krizi jako příležitost naučit se něco nového a posunout se kupředu. Své doposud naučené vzorce chování musí změnit nejen jednotlivec, ale i společnost. Jedním z pilotních projektů takzvaného low-impact developmentu je projekt Suomi a Lappi Hloubětín. Developerská společnost YIT do nově vznikajícího areálu zapracovává nejen základní krajinářské prvky pomáhající zadržovat vodu v sídlech, ale kultivuje i koryto protékající říčky Rokytky, od čehož si slibuje vytvoření větší biodiverzity a zpřístupnění břehu nejen rezidentům.

Otázkou zůstává, má-li být implementace takzvané zeleno-modré architektury plošně uzákoněna. Všeho moc škodí. Nebere nám přílišná (legislativní) obava o ochranu přírody tradiční lidskou potřebu stavět si sídla?

Rozdílný přístup při plánování si samozřejmě žádá lokalita s probíhající revitalizací brownfieldů a nová výstavba v centru kompaktního města, kde se celého procesu přirozeně účastní památkáři nebo archeologové a bohatá síť podzemní infrastruktury. Na tom se v debatě jednohlasně shodli všichni přítomní architekti. Jedním z nejvýraznějších průlomů zažitých úzů památkářů a precedentem pro architekty se stala nedávná realizace administrativní budovy DRN v centru Prahy. Dům, jehož autory je studio Fiala + Nemec, je živoucí zahradou, která se mění v průběhu roku a přináší do kamenného města prvky, jako je například zelená střecha, která by dříve v centru Prahy byla nemyslitelnou překážkou. Prosadit takový dům představovalo dlouhé projednávání a dokazování, přičemž architektům nešlo pouze o to, jak se dům chová ve vztahu ke svému okolí. Dle slov přítomného architekta Petra Jehlíka, jednoho ze spoluautorů, bylo důležité také vytvořit kvalitní vnitřní pracovní prostředí.

Jak chce Praha navracet a kultivovat krajinu ve městě, nastínil Jaromír Heinz, ředitel Sekce detailu města IPR Praha. Prahou přirozeně rezonuje široká škála velkých témat, od revitalizace sídlišť až po výstavbu nových alejí ve stávajících městských bulvárech. I stavby modro-zelené infrastruktury jsou stavbami a vyžadují stavební povolení a to je náročný proces. I z tohoto hlediska se zdá prakticky nemožné modro-zelená pravidla plošně implementovat do legislativy. Než by se projevily v praxi, uplynula by spousta let. Proto přítomní diskutující vidí smysl spíše v pozitivní motivaci stavebníka, aby sám uvědoměle prvky do projektů implementoval.

Legislativu samozřejmě neřeší pouze Praha, nelehkou pozici mají i menší města, kterým kolikrát na vypracování základní vize integrace krajiny do sídla nezbývají finanční prostředky. Význam dotované územní studie veřejných prostranství zdůraznili zahradní architektka Markéta Veličková i Antonín Lupíšek, vedoucí oddělení Architektura a životní prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Celá diskuze byla také pozvánkou k účasti na právě zahájeném 12. ročníku soutěže Young Architect Award 2020 pro mladé a začínající architekty do 33 let, jejíž uzávěrka bude 26. června 2020 a výsledky budou slavnostně oznámeny 8. září 2020. Více informací je dostupných na www.yaa.cz. Letošním tématem je právě architektura a krajina ve městě.

A co soutěžícím jednohlasně vzkázali diskutující? "Prokažte dostatek kuráže, odvahy k experimentu a inovativních nápadů. Rádi se necháme překvapit, inspirovat a něčemu novému přiučit."