Aino Niskanen : O lidových kořenech finského modernismu
Čchen-Jü Ť-iou : Japonsko, Aaltova příroda
Úloha lidové tradice v japonském a finském stavitelství v díle Alvara Aalta ve 30. letech minulého století.
Dům umění, Ostrava (GVUO) / 12. 4. – 4. 6. 2017 / vernisáž 11. 4. 2017, 17.00
Přednášky 12. dubna 2017 v ostravském Domě umění:
16:00 - odborný asistent Čchen-Jü Ťiou (Chiu Chen-Yu) – Katedra architektury, Univerzita Bilkent, Turecko : Japonsko, Aaltova příroda
17:00 - profesorka Aino Niskanenová – Katedra architektury, Aaltova univerzita, Finsko : O lidových kořenech finského modernismu
Alvar Aalto (1898-1976) patří ke skupině těch nejvýznamnějších tvůrců moderního architektury a umění 20. století, jejichž filozofie nahlížení na svět a myšlenky ovlivňující kvalitu životního prostoru skrze oblast současné architektury jsou stále hmatatelné a aktuální.
Ostravskou výstavu „od nuly“ připraví Kabinet architektury ve spolupráci s GVUO a Universitou Aalto v Espoo ve Finsku. Expozice se mimo jiné zaměří na málo známou a ke škodě milovníků architektury a umění zatím opomíjenou „epizodu“, která významně ovlivnila tvorbu Aalta, a formou výstavy bude v Ostravě prezentována vůbec poprvé. Prezentaci této výstavy se Ostrava připojí k městům a institucím ve světě, které si připomenou 40. výročí od úmrtí tohoto velikána. Ostrava se ocitne v této vybrané společnosti a přispěje tak ke svému zviditelnění v celoevropském kontextu. V této souvislosti je třeba připomenout, že téměř souběžně se bude konat velkolepá výstava o životě a tvorbě Alvara Aalta v Paříži.
Autoři výstavy: Čchen-Jü Ťiou (Chiu, Chen-Yu), Juhani Pallasmaa, Aino Niskanenová / Aalto University kurátoři a producenti výstavy: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec / Kabinet architektury
V naší epoše, kdy výrobě vládne standardizace, je třeba připustit, že formalismus je vysoce nehumánní záležitost. Standardizovaný projekt by neměl být konečným produktem; naopak, měl by být vytvořen tak, aby jeho tvar mohla dokončit a zdokonalit lidská ruka, a to za využití všech individuálních zákonů, jež ji vedou […]. Existuje civilizace, která v řemeslné fázi vývoje prokázala v tomto ohledu vysoký cit a porozumění pro práci individua. Mám na mysli jisté aspekty japonské kultury, která přes své omezené prvotní materiály a formy umožnila člověku bez ustání mistrně variovat a každodenně vytvářet nové kombinace.
Myšlenky a ideály tradiční japonské architektury a finského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze mistrného finského architekta Alvara Aalta (1898-1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu odpovídající fyzickým a psychologickým potřebám lidí ve třicátých letech. Aaltova syntetická a vyzrálá díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb. Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a finské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu, jak se z Aalta stal Aalto – velký mistr a architekt, jenž dokázal přijetím inspirující estetiky cizí i domorodé tradice zlidštit moderní architekturu.
Ve 30. letech se u Aalta projevil velký zájem o tradiční japonskou architekturu. Měl k tomu dva zásadní důvody: prvním bylo poválečné šíření japonské kultury po celém světě, druhým pak přátelství Aaltovy rodiny s japonským velvyslancem Hakotaro Ičikavou a jeho ženou Kajoko. Ačkoli Aalto Japonsko nikdy nenavštívil, nadace Alvara Aalta dodnes uchovává jeho sbírku knih o japonském umění a architektuře, jež poskytuje jasné svědectví o Aaltově pohledu na Japonsko. Je mezi nimi původní dílo 華道三十六家選 (Třicet šest prací o japonské květinové úpravě) z roku 1934, jež Aaltovi obdrželi přímo od rodiny velvyslance, a svazek The Japanese House and Garden (Japonský obytný dům a zahrada) od Tecuro Jošidy z roku 1935, které Aaltovi bezpochyby poskytly nanejvýš kultivovaný úvod do japonské architektury domů a zahrad.
Aalto, inspirován moderními interpretacemi a propagací japonské stavební tradice, zcela propadl finským lidovým stavbám ze sklonku 30. let. Přestože nebylo snadné objasnit, jak Aalto pohlížel na finské tradiční lidové stavebnictví, starší studie uváděly, že úrodnou půdou pro Aaltovo porozumění domácí tradici mohly být stavební formy a prostory karelských vesnic a přírodního muzea Seurasaari. Dnes se však na základě určitých podobností v lidové stavební tradici Japonska a Finska ukazuje, že Aaltovu interpretaci vlastní domácí stavební kultury ovlivnily především přejatá japonská ideologie a esteticismus. Vyzrálé Aaltovo dílo 30. let je proto smíšenou interpretací japonské a finské stavitelské kultury.
Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Předvádí rovněž vybrané obrázky z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939).
Významné posuny v pojetí Aaltových děl v rozmezí 20. a 30. let opět potvrzují, že Aalto do značné míry přebíral podněty z japonského a finského tradičního lidového stavitelství. Dokládají změny v Aaltově přístupu k designu a vývoj jeho filozofie: Aalto začal nově pohlížet na moderní architektonický design a přebíral a podřídil se tradici a přírodnímu prostředí. Inspirující tradice a metafora přírody, jež Aalto nacházel v japonské architektuře a finském lidovém stavitelství, by mohly být potvrzením jeho rozšířených koncepcí racionalismu a funkcionalismu: Aaltovi šlo o humanizaci moderní architektury s přihlédnutím k fyzickým i psychologickým potřebám lidských bytostí. Přijatým japonským esteticismem a náklonnosti k primitivní domorodé kultuře nenapodoboval jen převzaté stavební formy, ale usiloval i o vytvoření vlastní finské tradice v souladu s přírodou.
[…] Mezi námi, moderními architekty, a vyváženou architekturou naší země existuje velmi zvláštní, blízký vztah. Podle mého názoru nás spojuje především hlubší porozumění jazyku materiálů […].
Více informací >
Dům umění, Ostrava (GVUO) / 12. 4. – 4. 6. 2017 / vernisáž 11. 4. 2017, 17.00
Přednášky 12. dubna 2017 v ostravském Domě umění:
16:00 - odborný asistent Čchen-Jü Ťiou (Chiu Chen-Yu) – Katedra architektury, Univerzita Bilkent, Turecko : Japonsko, Aaltova příroda
17:00 - profesorka Aino Niskanenová – Katedra architektury, Aaltova univerzita, Finsko : O lidových kořenech finského modernismu
Alvar Aalto (1898-1976) patří ke skupině těch nejvýznamnějších tvůrců moderního architektury a umění 20. století, jejichž filozofie nahlížení na svět a myšlenky ovlivňující kvalitu životního prostoru skrze oblast současné architektury jsou stále hmatatelné a aktuální.
Ostravskou výstavu „od nuly“ připraví Kabinet architektury ve spolupráci s GVUO a Universitou Aalto v Espoo ve Finsku. Expozice se mimo jiné zaměří na málo známou a ke škodě milovníků architektury a umění zatím opomíjenou „epizodu“, která významně ovlivnila tvorbu Aalta, a formou výstavy bude v Ostravě prezentována vůbec poprvé. Prezentaci této výstavy se Ostrava připojí k městům a institucím ve světě, které si připomenou 40. výročí od úmrtí tohoto velikána. Ostrava se ocitne v této vybrané společnosti a přispěje tak ke svému zviditelnění v celoevropském kontextu. V této souvislosti je třeba připomenout, že téměř souběžně se bude konat velkolepá výstava o životě a tvorbě Alvara Aalta v Paříži.
Autoři výstavy: Čchen-Jü Ťiou (Chiu, Chen-Yu), Juhani Pallasmaa, Aino Niskanenová / Aalto University kurátoři a producenti výstavy: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec / Kabinet architektury
V naší epoše, kdy výrobě vládne standardizace, je třeba připustit, že formalismus je vysoce nehumánní záležitost. Standardizovaný projekt by neměl být konečným produktem; naopak, měl by být vytvořen tak, aby jeho tvar mohla dokončit a zdokonalit lidská ruka, a to za využití všech individuálních zákonů, jež ji vedou […]. Existuje civilizace, která v řemeslné fázi vývoje prokázala v tomto ohledu vysoký cit a porozumění pro práci individua. Mám na mysli jisté aspekty japonské kultury, která přes své omezené prvotní materiály a formy umožnila člověku bez ustání mistrně variovat a každodenně vytvářet nové kombinace.
Myšlenky a ideály tradiční japonské architektury a finského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze mistrného finského architekta Alvara Aalta (1898-1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu odpovídající fyzickým a psychologickým potřebám lidí ve třicátých letech. Aaltova syntetická a vyzrálá díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb. Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a finské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu, jak se z Aalta stal Aalto – velký mistr a architekt, jenž dokázal přijetím inspirující estetiky cizí i domorodé tradice zlidštit moderní architekturu.
Ve 30. letech se u Aalta projevil velký zájem o tradiční japonskou architekturu. Měl k tomu dva zásadní důvody: prvním bylo poválečné šíření japonské kultury po celém světě, druhým pak přátelství Aaltovy rodiny s japonským velvyslancem Hakotaro Ičikavou a jeho ženou Kajoko. Ačkoli Aalto Japonsko nikdy nenavštívil, nadace Alvara Aalta dodnes uchovává jeho sbírku knih o japonském umění a architektuře, jež poskytuje jasné svědectví o Aaltově pohledu na Japonsko. Je mezi nimi původní dílo 華道三十六家選 (Třicet šest prací o japonské květinové úpravě) z roku 1934, jež Aaltovi obdrželi přímo od rodiny velvyslance, a svazek The Japanese House and Garden (Japonský obytný dům a zahrada) od Tecuro Jošidy z roku 1935, které Aaltovi bezpochyby poskytly nanejvýš kultivovaný úvod do japonské architektury domů a zahrad.
Aalto, inspirován moderními interpretacemi a propagací japonské stavební tradice, zcela propadl finským lidovým stavbám ze sklonku 30. let. Přestože nebylo snadné objasnit, jak Aalto pohlížel na finské tradiční lidové stavebnictví, starší studie uváděly, že úrodnou půdou pro Aaltovo porozumění domácí tradici mohly být stavební formy a prostory karelských vesnic a přírodního muzea Seurasaari. Dnes se však na základě určitých podobností v lidové stavební tradici Japonska a Finska ukazuje, že Aaltovu interpretaci vlastní domácí stavební kultury ovlivnily především přejatá japonská ideologie a esteticismus. Vyzrálé Aaltovo dílo 30. let je proto smíšenou interpretací japonské a finské stavitelské kultury.
Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Předvádí rovněž vybrané obrázky z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939).
Významné posuny v pojetí Aaltových děl v rozmezí 20. a 30. let opět potvrzují, že Aalto do značné míry přebíral podněty z japonského a finského tradičního lidového stavitelství. Dokládají změny v Aaltově přístupu k designu a vývoj jeho filozofie: Aalto začal nově pohlížet na moderní architektonický design a přebíral a podřídil se tradici a přírodnímu prostředí. Inspirující tradice a metafora přírody, jež Aalto nacházel v japonské architektuře a finském lidovém stavitelství, by mohly být potvrzením jeho rozšířených koncepcí racionalismu a funkcionalismu: Aaltovi šlo o humanizaci moderní architektury s přihlédnutím k fyzickým i psychologickým potřebám lidských bytostí. Přijatým japonským esteticismem a náklonnosti k primitivní domorodé kultuře nenapodoboval jen převzaté stavební formy, ale usiloval i o vytvoření vlastní finské tradice v souladu s přírodou.
[…] Mezi námi, moderními architekty, a vyváženou architekturou naší země existuje velmi zvláštní, blízký vztah. Podle mého názoru nás spojuje především hlubší porozumění jazyku materiálů […].
Z dopisu japonskému velvyslanci v Helsinkách z roku 1941 Aalto napsal (Schildt 2007, str. 360-1)
[…] Posílám Vám soubor fotografií našich finských staveb. Blízké mému srdci jsou především domy ve staré Karélii. Jsou téměř jedinou evropskou ukázkou architektury srovnatelnou s Japonskem […].Z dopisu svému starému příteli Otto Völckersovi v Mnichově Aalto napsal (Schildt 2007, str. 361)
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
