V listopadu 2008 vyhořelo západní křídlo pražského Průmyslového paláce. Veškeré úvahy o jeho obnově jsou vedeny představou vybudování repliky původní části budovy, dokonalé symetrické kopie zachovalé části. Možnost doplnění paláce novým křídlem se soudobou architektonickou a konstrukční podobou není zkoumána.
Navrhněte náhradu vyhořelého křídla. Pracujte s kontextem, nedělejte repliku.
Prof. Ing.arch. akad.arch. Jiří Suchomel
nevím, jestli je kvalitní řešení ideově zbourat křídlo hodnotné stavby za cenu přímočarého experimentu.
vytvořené složitější vstupní podmínky, které přístavba tohoto druhu obnáší, do návrhu mohou vnést mnohem silnější náboj a atmosféru, která zde chybí.
je to bohužel škoda, protože vykonané práce je skutečně hodně.
předpokládám vojtěchu, že si to sem vyvěsil, protože jsi chtěl vyvolat nějakou diskusi o dostavbě.
proto připojuji názor, že si myslím, že by se křídlo mělo dostavět TOTOŽNÉ s původním vzhledem.
neznám detaily projektu, ale co jsem viděl / projekt od incheby?/mě nepřesvědčuje o kvalitě návrhu.
troufnu si udělat srovnání s neues muzeem v berlíně. postoji k rekonstrukci a designu se nedá zcela srovnat, ale hloubka a postoj vůči projektu od incheby je neskutečný.
j.p.,
nemá smysl urážet vyučujícího.
alespoň některý žák by měl být schopen překonat svého učitele?
ve škole by se mělo experimentovat, ale experimenty bez mantinelů jsou docela nuda ne?
Podobně, mnoho moderních staveb minulého století mělo ve svém zrodu až myšlenkově umíněnou dočasnost stavby, vyjadřenou třeba i dočasností stavebních hmot z kterých byly stavěny (např. Rietvelduv výtvor v Utrechtu z roku 1924, po 61 let pak obyvaným jeho původní majitelkou, paní Schröder-Schräder) Taková záměrná netrvanlivost původně použitých materiálů pak později značně stěžovala práci památkářů, kteří taková místa se snažili zachovat pro další pokolení, v těchto případech zcela vysloveně proti původnímu záměru, jejich tvůrců či stavebníků. Nakonec i ty naše "paneláky" měly tehdy "technicky" vymezenou (a dnes již dávno překonanou) životnost.
Takže byť i až dnes odhalená skutečnost, o možná původních záměrech původců a tvůrců dnes památkově udržovaných mist, nemá dnes přílis mnoho váhy. Však také Otec vlasti určitě nepokládal základní kámen metropolitního chrámu svatých Víta, Václava a Vojtěcha s myšlenkou, že to místo se jednou stane "katedrálou všeholidu" (bolševický to odkaz z let padesátých, dodnes současnou společností velkou většinou setrvačně vyznávaný).
Otázka druhá, zdali studentská práce se má zabývat "nepostavitelnou" myšlenkou, je nevyřešená již po několik staletí, vlastně od začátku "akademického" vzdělávání budoucích tvůrců stavěného prostředí, jež obzvlástě dnes bezmocně plave, mezi průzkumem všeho, byť i třeba jen myslitelného (univerzita) či přípravou k patřičné odbornosti pro celoživotní práci, na ať již technicky či společensky "postavitelném" prostředí (polytechnika).
Přes trvalé neřešení tohoto rozporu, ze zdejšího příkladu tohoto studentského návrhu je přesto snad zcela zřejmé, kudy cesta nevede. Už proto bych jej nepovažoval za zbytečný.
ona symetrická křídla totiž vytváří vstupní portál do areálu, což předložený návrh kompletně ruší a megalomanskou plochu otevírá z více bodů.
to je odůvodnitelné, ale nikterak to neposkytuje odpověd ke zbytku výstaviště
to zůstává stejně neukončené, jako před tím. jen více zastavěné.
ona zmiňovaná "symetrie" zde příliš nefunguje.
myslím, že vybušením křídel žádnou silnou prostorotvornost nezískám, natož silnou hmotu, která tvořila silnou dominantu.
je zde vytvořena nová osa, která se snaží reagovat na cosi a vede kamsi? ...
ano kateřino, máme dnes jiné technologie, ale řekněte nám tedy, v čem skutečně jsou tak lepší než původní konstrukce?
projekt měl odpovědět, jestli má stavba s vyhořelým křídlem zůstat asymetrická - tedy v jiném podání, anebo symterická dostavěná totožně.
na toto návrh ničím neodpovídá, jen magalomansky doplňuje prostor, což není stěžejní rovina k řešení.
autor se měl zabývat s nově dostavěnou hmotou a novými provozy s vazbou na případně nově postavené objemy.
to však poskytnuto není.
Pokud pročítám zadání, ano xyz, máte pravdu v zadání bylo doplnění a prozkoumání možností, omezeno na dostavbu. Není toto ale také zkoumání možné odpovědi? Původní zůstalo zachováno, bylo premístěno, výstaviště získalo jiný ráz. Já netvrdím, že je nebo není toto řešení správné, já jsem jen ráda, že někdo zkoumá jiné možnosti, i za cenu, že překročí zadání. Nepovažuji to za chybu nebo nedostatek, naopak za velký přínos. Přijde mi zbytečné hovořit o tom jesli je to pěkné, patřičné, pokorné, růžové nebo velké nebo jaké... Je to přece studentský projekt, ideová studie. Nebavíme se postavit nepostavit...
Navíc nemám pocit, pokud bych měla být konkrétnější, že je narušen vstupní portál, naopak rozumím odůvodnění v průvodním textu, že je přístup na Výstaviště otevřen a tím celé Výstaviště-není to jedna s těch myšlenek, které stojí za to prozkoumat, když teď, bohužel, máme tu možnost?. To už jen pro příklad, opravdu jen otázka názoru na konkrétní části projektu... Do toho se nechci pouštět.
to u porcelánového servisu nemá cenu ne?
inženýýre, materiály se posunuly čistotou a kvalitou, což máš pravdu, ale konstrukce pro určitý rozpon s ohledem na použitý materiál, nijak závratnou cestu tvarosloví nevykonaly a bohužel již moc vykonávat nebudou.
což byste měl být schopen dobře posoudit, protože statika je vám bližší, než architektům.
pokud bych chtěl jít břitkou větou a argumentovat krátce a jednoduše, tak bych napsal to, co mirko baum.