Sdružení pro památky kritizují návrh zákona a posílení role MK

Vložil
ČTK
16. 02. 17. 11:35


Praha - Návrh památkového zákona neřeší současné problémy státní památkové péče. To, co dnes funguje, ruší, naopak instituty, které se neosvědčily nebo nejsou vhodné, zachovává. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci několika sdružení, které se památkovou péčí zabývají. Vládní návrh zákona tlumí možnosti občanů k věci se vyjadřovat, kumuluje rozhodování na ministerstvu kultury (MK) a například neřeší kontroverzní hledače kovů.

Návrh jde 21. února do druhého čtení ve Sněmovně. "Je nutné jej přepracovat, buď ho přepracují poslanci, v což nedoufám, nebo ho vrátí ministrovi k přepracování," řekl viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) Martin Kadrman. Asociace návrh zákona kritizuje dlouhodobě a ministerstvo kultury její výtky odmítá.

Kulturní výbor Sněmovny v lednu doporučil zákon schválit s úpravami, které se týkají třeba postupu při archeologickém výzkumu nebo možnosti nadále vyhlašovat památky místního významu. Část poslanců ovšem chystá k zákonu další změny, o nichž bude výbor rozhodovat teprve po dalším sněmovním projednávání vládní předlohy.

Podle Jiřího Varhaníka, bývalého dlouholetého ředitele Památkové inspekce MK, je nedostatkem zákona to, že neřeší tisíce podle něj sporně zapsaných kulturních památek. Jde o nemovitosti, které se na seznam dostaly od 60. let minulého století do roku 1987, tedy podle zákona z roku 1958. V současnosti navrhovaný zákon by měl nahradit ten z roku 1987, který byl mnohokrát novelizován a podle některých kritiků připravované normy by mohl sloužit i nadále. Zastánci nového zákona naopak říkají, že je třeba zejména proto, že jsou dnes odlišně rozdělena vlastnická práva.

Podle Varhaníka, který působí ve Sdružení pro stavebně-historický průzkum, bylo v 60. a 70. letech zákonem stanoveno, že o zápisech nových památek má rozhodovat tehdejší okresní národní výbor. "Přesto naprostá většina zápisů byla proveden bez něj, tedy bez právního důvodu, je jich 20.000 a patří mezi ně ty nejvýznamnější," řekl.

Tento jev je podle něj znám od roku 2001. "Ministerstvo kultury se ho snažilo buď bagatelizovat, nebo popírat," doplnil. Podle něj tak kvůli tomu existuje obrovské množství vlastníků památek, kteří nemají právní jistotu. MK to přezírá a zužuje svůj zájem na zápisy, které byly provedeny až po účinnosti zákona z roku 1987, uvedl. Zákon podle něj nepřináší žádná pozitiva, která by zlepšila památkovou péči v ČR.

Podle MK zákon poskytne úřadům nástroje zakročit v případech, kdy o památku vlastník nepečuje. Má kvůli tomu zavést vyšší pokuty. Má také umožnit žádat o dotace majitelům nemovitostí, které nejsou chráněné, ale kvůli umístění v památkových územích se i na ně vztahují různá omezení.
0 komentářů
přidat komentář

Související články