Před 140 lety se narodil architekt Bohumil Hübschmann

Vložil
ČTK
09.01.2018 10:25
Praha - Architekt Bohumil Hübschmann (po druhé světové válce, kdy přišel o syna, začal psát své jméno počeštěně Hypšman), narozený 10. ledna 1878, v první půli minulého století výrazně ovlivnil podobu Prahy. A to nejen jako autor budov ministerstev zdravotnictví a sociální péče na vltavském nábřeží pod Emauzy nebo několika domů v centru, ale také dlouholetou aktivitou v Klubu Za starou Prahu nebo členstvím v meziválečné Státní regulační komisi.


Hübschmann, syn krejčího, vystudoval pražskou stavební průmyslovku, první zkušenosti získal jako asistent Jana Vejrycha na projektu muzea v Chrudimi a školy v Jilemnici. Koncem 19. století zamířil, podobně jako řada jeho vrstevníků, na vídeňskou akademii, kde zprvu studoval v ateliéru Viktora Luntze, brzy ale přešel k Ottovi Wagnerovi. Po návratu se roku 1905 zapojil do veřejné debaty o podobě české metropole, stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes i Klubu Za starou Prahu.

Rodné město také aktivně přetvářel, z jeho rané tvorby stojí za zmínku zejména dvojdům pro židovský pohřební spolek Chevra Kadiša na nároží Široké a Maislovy ulice (1911). O dekádu později navrhl nedaleko odtud také dům v Kaprově ulici, kde donedávna sídlilo slavné knihkupectví Fischer. Postavil několik vil, včetně domu pro Alfonse Muchu nebo vlastního sídla ve Střešovicích, věnoval se i průmyslovým objektům (mlýny ve Vysočanech, Holešovicích, po válce také v Hostivaři, či elektrárna v Ervěnicích).

Za první republiky se Bohumil Hübschmann věnoval i urbanismu, kromě úpravy prostranství pod Emauzy, které sám zastavěl, navrhl spolu s Antonínem Engelem například regulaci Petrské čtvrti. Opakovaně se účastnil soutěží na dostavbu Staroměstské radnice, poprvé roku 1899, naposledy o 47 let později. Jeho celoživotním tématem pak byla ochrana podoby staré Prahy, které se výrazně věnoval po druhé světové válce, kdy byl členem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst. Zemřel v listopadu 1961.
0 komentářů
přidat komentář