Pomníček z poštovních schránek připomíná dramatický vznik Charty

Zdroj
Šárka Mrázová
Vložil
ČTK
06.01.2017 08:25
foto: Filip Jandourek
Praha - Dramatickou událost, která provázela založení Charty 77, připomíná ode dneška dočasný pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6. Stojí v místě, kde 6. ledna 1977 zatkla Státní bezpečnost Václava Havla a Pavla Landovského poté, co před ní ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám. Moderní umělecká instalace se skládá z několika poštovních schránek s klíčky, ve kterých jsou dopisy s prohlášením Charty, jež si mohou kolemjdoucí zdarma vzít. Dnes byl objekt představen za přítomnosti novinářů veřejnosti.


Podle jeho autora, studenta Západočeské univerzity Martina Brůhy symbolizuje, jak nesnadné bylo se k Chartě 77 za komunistického režimu dostat. "Chtěl jsem v koncepci ukázat, že dopisy byly i nebyly dříve neviditelné a jak se o tom mluvilo a nemluvilo," řekl ČTK.

Společenství veřejně usilující o lidská a občanská práva - Charta 77 - se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Mezi Vánocemi a Novým rokem 1977 své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů.

Během pronásledování se Havlovi ještě v jedné vedlejší ulici podařilo vhodit do poštovní schránky asi čtyřicet obálek s adresami signatářů. Poté ale vůz v Gymnazijní ulici zastavila auta StB a zbývajících asi 200 obálek se seznamem podpisů tajná bezpečnost zabavila. Disidenty odvezla k výslechu.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra dnes v projevu řekl, že nebýt lidí, kteří stáli za Chartou 77 a podobnými iniciativami, které prosazovaly základní lidské svobody a občanská práva, nebyla by dnes svoboda tak samozřejmá. "Toto místo je toho důkazem, kdy v samém počátku vzniku Charty 77 se bezpečnostní složky komunistického Československa pokusily zmařit šíření Charty 77 mezi občany a zamezily i její distribuci směrem k Federálními shromáždění, kam byla především adresována," připomněl.

Evangelický farář a disident, který na jaře 1977 Chartu podepsal, Zdeněk Bárta dodal, že se Chartě podařilo něco zvláštního totiž, že svým textem spojila atomizované skupiny lidí: evangelíky, katolíky, osmašedesátníky i underground. Ten od státu nepožadoval nic jiného, než aby dodržoval vlastní pravidla, poznamenal. "A já si myslím, že tohle je tak geniální text, že je věčně platný dodnes," dodal.
0 komentářů
přidat komentář