Dnes se koná konference o budoucí podobě Staroměstského náměstí

Tak co? Dočkáme se konečně anebo to zase ti političtí cucáci pod tlakem obecného veřejného pobouření zazdí a Staromák zůstane navěky nedostavěný?

a celkově to na mne působilo opatrně konstruktivně, jen Knížák, jak má ve zvyku, napadal diskutující...
Řešila se i otázka navrácení reprezentační radniční síně, Muchova epopej, symbolika a génius místa.

Každá doba musí mít svůj výmluvný monument. Protože jsme promeškali dostavbu Staroměstské radnice ve slavných dnech první republiky, kdy byla šance na kvalitní dostavbu asi největší, tak by to chtělo něco betonově minimalisticko kontextuálního.
Každopádně by to mělo refletovat stávající potlickou situaci. Proto bych tam přistavěl Kasino s velkým neónovým nápisem: SEKYRA GROUP UBER ALLE! A měl by to vyprojektovat Cigler. Pochopitelně, že ve vstupní hale Kasina by měla být velká bysta kašpárkového führera Béma, který by měl průhledné břicho plné peněz.....

Take jsem tam byl. Ale byl jsem trochu zklaman, az na nektere vyjimky, urovni. Napriklad po prispevku MUDr. Bema , v ktrem zaverem zduraznil, ze je nutna nejprve soutez ideova, pote urbanisticka a teprve oak architektonicka se pan dekan Zavrel nechal slyset, ze s nim nesouhlasi, ze nejdrive musi byti, pred soutezi urbanistickou soutez ideova !?! (asi to nedela jenom pan Schwarzenberg).
Donutit jedine dva zahranicni ucastniky, oba nemecky hovorici, aby oslovili shromazdeni anglicky, take nebylo prilis stastne (nemecky by nam urcite rekli mnohem vice a mozna ze i neco zajimaveho).
Pan Knizak se bohuzel prilis dobre neuvedl. ale na jeho odchodu mu dobre odpovedela Dr.. Beckova, ze v jejich primerech (spravit roztrzene kalhoty a nebo koupit nove) on vlastne mluvil o uplnem odstraneni celeho namesti i s okolim. Coz z jeho odchodu udelalo doslova uprk.
Jinak doufejme, ze prace na pripravach nepovoli a v nekolika letech budeme jiz hovorit, co tam na misto vypaleneho kridla radnice by se melo odehravat, pozdeji v jakem mestskem usporadani a konecne v jake architekture.

taky mi přišlo, že dámy Bečková a Kučová se blejskly smysluplnými postřehy. A starosta Hejma byl mile konstruktivní. Ostatní, mi přišlo, že škodolibě sypali písek do soukolí.

Pánové, byla tam také řešena myšlenka navrácení vandalsky strženého Mariánského sloupu, který dle mého názoru na Staroměstské náměstí jednoznačně patří ? Díky.

Ano, z publika vystoupil Jan Bradna, výkonný předseda Společnosti pro obnovu mariánského sloupu
na Staroměstském náměstí v Praze a poinformoval o tom, že sloup je svépomocí z velké části hotový. http://www.marianskysloup.cz/clanky/aktuality/mezinarodni-od borna-konference-v-praze
Já osobně si myslím, že jen to, připustit navrácení sloupu, je prvním klíčem ke smyslu náměstí.

Když už jsem to nakousl s tím prvním klíčem ke smyslu náměstí, s trochou úsilí lze nalézt i další 4. Náměstí má problém, že se na něm dějí od roku 1621 "křivdy", které je třeba odčinit, aby náměstí nadále nedegradovalo směrem k sprostému lunaparku, který již dnes občas připomíná. Postup další degradace už naznačil na konferenci Knížák svým přáním přemístit Husa někam "jinam". To je opět další temná výzva. Další může být třeba, že se zadrhne Orloj a nebude kdo by ho opravil ...

Tedy klíče, postupně jak se události děly:
1. 1621 poprava 27 českých pánů - uctít památku
2. 1862 odstranění Krocínovy kašny - návrat
3. 1918 odstranění Mariánského sloupu - návrat
4. 1941 odstranění hrobu Neznámého vojína - návrat
5. 1945 odstranění jednacího sálu Staroměstské radnice, která tu byla od 14. století - návrat

a Krennův dům?

Ano, Krennova domu je taky škoda, ale odpovím otázkami: a asanace Josefova? a severní fronta náměstí?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josefov_(Praha)
- křivdy to jsou, ale lze je napravit? ta znamení příchodu moderní doby, zbořit Novou radnici a Městskou knihovnu a postavit původní rostlé město?
Klíče jsou jen probuzením původních symbolických a energetických míst, ne hmoty v její plnosti.

Nejedna se ani tak o znovupostaveni zboreneho domu, jako o odstraneni sv. Mikulase, mimo namesti, zakryti prulomu dnesni Parizske tridy a obnoveni puvodne zaobleneho SZ rohu namesti. Nova radnice i Mestska knihovna jsou jiz zcela mimo pojednavany prostor.

Vím, že na AVU se Krennovým domem dlouhodobě zabývali. Popravdě bych ale rád znal důvod k odstranění sv. Mikuláše z náměstí, zakrytí průhledu Pařížskou na radniční věž a obnovení původně zaobleného SZ rohu náměstí, pokud není cílem návrat ke staré rostlé předasanační struktuře?

Co to podle Vás, Víchu, znamená rostlý? Půdorys Staromáku přece nevznikal jen tak mimoděk, bez plánu, bezhlavě a bez architektů. Krenův dům měl nejméně dvě prostorotvorné úlohy: 1/ tvořit protiváhu paláce Kinských v barokní "divadelní" kompozici náměstí 2/ vymezovat prostor, na který byla komponována fasáda Mikuláše. Prozkoumejte staré rytiny a bude Vám to zcela jasné. Pouze sloupem a kašnou tento prostor nespravíme. To nesouvisí až tak moc s asanací, či ne asanací.

Rostlý plán města je právě hezky vidět na půdorysu Josefova tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josefov_(Praha)
Rostlý, myslim neznamená mimoděk a náhodně a bez architektů, ale naopak reaguje ne terén a sousedy a slunce a vítr, jako stromy v lese, jestli jsem srozumitelný? Ale pravítkem narýsované město to neni, to je, Ondřeji, asi jasný. Jinak původní role Krenova domu je tak jak ji popisujete, to souhlas. I s tím, že jen kašna a sloup to samy neutáhnou, proto mám jako 5. klíč návrat kultovní - jednací části radnice na místo odstraněného východního křídla.
Hledám ale odpověď na to, co psal takyarchitekt, proč vadí Mikuláš a zakončení Pařížské na náměstí? Mně to totiž přijde normální a dokonce se mi to i líbí. Co ale teď, když už tam chybí původní originál Josefov, se kterým Krenův dům hrál a fungoval jedna báseň.

Dnesni Parizska trida je mestotvorne neukoncena. Mela pokracovat, probouranim se k Mustku a napojenim na Vaclavak, kde by vysumnela na pruceli NM. Na druhem konci se mela pres most prokopat na Letnou, tvorice tak novou pater celeho mesta.
Proste ciste inzenyrska zhovadilost, ne nepodobna pozdejsi SJ magistrale, z doby "vlady pracujiciho lidu" jenom (kdyby dovrsena) pro Prahu jeste mnohonasobne zhoubnejsi.
Uzavrenim teto odnikud nikam vedouci tridy by namesti jenom prospelo. Nemyslim, ze by bylo bezpodminecne nutno, na dosud urcite zachovalych zakladech, vztycit presne ten samy barak. Ale trojprucelna budova (do Parizske, na Staromak a k Mikulasi) dostatecne barokne pohybova, priblizna celkovou hmotou puvodnimu tam domu, by dle mne bylo to spravne reseni.
Sv. Mikulas svoji dnesni bezradnosti, kdyz viden treba od Celetne, mi pripomina svoji nemistnosti jemne pojednane vychodni pruceli ND do Divadelni ulice, videno od Perstyna, po zbourani Kaurovych (Chourovych) domu, nakonec ale pak zakryto Pragerovou "prosivanou dekou".

Je mi upřímně líto, že asanace = demolice Josefova se realizovala v tak velkém rozsahu.
Jsem rád, že Pařížská nespojuje Václavské náměstí s Vítězným náměstím v Dejvicích.
Nemyslím si, že Pařížská třída vede "od nikud nikam" její point de vue jsou věž radnice a metronom na Letné, co by za to dala řada tříd v centru! zašpuntování ji zásadně degraduje.
Sv. Mikuláš v ose Železné ulice je krásný. Je pravda, že jeho směrování do "stromovky" je tak nějak bezútěšné, stejně jako ta díííra po radnici.

Vedle vstupu do Anežského kláštera je v původní zástavbě vinotéka s výborným vínem. Obecní dvůr zřejmě zanedlouho spadne. Podle mne je klíčem k dostavbě radnice dokonalý archeologický průzkum sklepů pod parčíkem.

Tak, tak pane Thomasi, nechť hrstka vyvolených rozhodne co udělá veřejnost šťastnou. I kdyby to nechtěla. Už to tady jednou 41 let bylo. Mohl byste dělat tomu vyvolenému "předvoji" šéfa.

Na setkání se o Mariánském sloupu okrajově také hovořilo. Například jak to celé bylo připraveno předem, hasičstvo s žebříky čekající v postranní ulici, až dav vedený žižkovskou lůzou "spontáně" se rozhodne sloup strhnout atd.

Jeho znovuvztyčení je samozřejmě architektonicky vítané, od začátku. Politicky však, ve společnosti která není pouze ateistická ale doslova ostře protináboženská, zcela nepředstavitelné. Asi tak, jako by bylo odstranění Husova pomníku odtamtéž, ač z odborného hlediska přijatelné, neli přímo žádoucí

. Např. i zde, kolega Vích, ač osvíceně nakloněn návratu Mariánskeho sloupu, za návrh přemístění Husova pomníku obviňuje pana Knížáka z úmyslné degradace místa (jako by tu sochu tam měl nahradit kolotoč pana Kočky).

Já vlastně nechápu, proč někomu Husův památník na náměstí vadí. Už jenom ta úroveň sochařství je se současností neporovnatelná viz současné soutěže na sochu v Brně, Černošicích atd.

Doktore, mně konference přišla právě zajímavá z toho hlediska, že je sice dobré pátrat po stylových a kompozičnách zákonitostech náměstí, ale to je jen skořápka. Pokud se má "revitalizovat", je třeba pochopit ty duševní zákonitosti, které tu jsou díky křivdám z minulosti v nepořádku. To, že Vy a myslím i primátor a řada dalších říkáte, že je nepředstavitelné znovu vztyčovat Mariánský sloup - symbol katolické víry, je z mého pohledu projevem nezájmu nejen o historii náměstí, ale i celého státu. V každé vesnici je katolický kostel a vy tvrdíte, že Mariánský sloup na náměstí nepatří?
Stejným barbarstvím by bylo dnes odstraňovat Husa - symbol české reformace. Ani argumentaci, že se secesní skalisko s Husem na náměstí nehodí, nechápu. Radniční věž převyšující okolí, Kinského palác vstupující 15 m do náměstí, a naopak Týnský chrám skovávající se za domy, zde rozehrávají velice dynamické kompoziční vztahy.
Náměstí je na 1. místě symbolickým rituálním místem. Symboly tu spolu vedou své nesmiřitelné boje o prostor. Proto volám po návratu VŠECH symbolů, které se tu v průběhu století objevily, protože je to věc paměti, kronika. Právě Krocínka je zase perfektním civilním symbolem. Myslím, že velkým tématem revitalizace náměstí by mohlo být právě toto smíření symbolů a jejich návrat na plochu.

souhla s Robertem, sklepy pod parčíkem by možná stály i za pietní rekonstrukci.

To je jistě veliké přání - aby dostavba radnice měla význam a sílu symbolu, ale jakého?

Myslím, že radnice je sama o sobě symbolem. Symbolem sebevědomí Města :o). Ale radnice bez jednací síně je podstaty zbavená, proto si myslím, že by tam na místě původní radniční síně, na místě "stromovky", měla se znovu vrátit hlavní jednací radniční síň, která byla po válce provizorně zřízena ve dvoraně Nové radnice.

Asi jsem se nejasně vyjádřil, pane kolego, neboť naopak jsem přesvědčen, že Mariánský sloup měl na náměstí vždy své opodstatnění, z městotvorného hlediska samotného. (Byvše sám věřící, jeho duchovní význam samozřejmě také nepopírám.)

"Krocínka" by tam také zapadla, do původního půdorysu náměstí, který ale Vy, trvaním na vyůstění Pařižské do náměstí patrně neuznáváte. V současném stavu by tam asi ale spíše překážela.

To "secesní skalisko s Husem " (mimochodem velmi vystižné-lépe bych to nepopsal) vyplnilo severní část náměstí již po změně jeho půdorysu a tak by obnova původního půdorysu náměstí ještě více zdůraznila jeho nespornou nadrozměrnost i nešťastnou polohu, v tak danném prostoru.

Mimochodem, na rozdíl od v naší společnosti drtivé většiny "husitů" (zhusta ale neveřících) se domnívám, že Mistr Jan Hus zemřel coby věřící katolík, kdy již v plamenech se modlil k Panně Marii. Z nedávného jeho projevu v Brně-Tuřanech tuším, že Svatý Otec se mnou v tomhle souhlasí. To jen na vysvětlenou, že na přemístění Husova pomníku se dívám z čistě odborného hlediska.

Perfekt, s Mariánským sloupem jsme zajedno.

Krocínka by myslím zapadla před nový Krenův dům stejně jako před vyústění Pařížské. Je zajímavé, že prakticky všechny na náměstí ústící ulice se protínají zrovna v místech bývalé kašny. To, že mi stále není jasný důvod zaslepení Pařížské Krenem je pravda, zatím to skutečně považuji víceméně za extravaganci. Drožky myslím mohou parkovat prakticky kdekoli, o ty bych se nebál.

Hus měl a má nenahraditelný význam jako symbol národního sebeuvědomění, pamatuji si fotky lidu v národním vytržení z prvních let Československa shromážděným právě okolo něj. Dekorativní záhony kvítí okolo by asi bylo nutno trochu umenšit, když by se měl Mistr Jan dělit o místo s Pannou Marií a s Neptunem na delfínu.

Ano, také to tak cítím, že Hus byl upálen jako katolík, což byl právě pro zástupy pravověrných katolíků popud církev svatou reformovat. Naštěstí už ale náboženské války v Evropě utichly a národněosvobozenecké, doufám, taky. Tomu zase věřím já, jako věřící ateista

ať tam stojí krásnej barák, klidně od bezvěrce. Památkáři mají jasno, obnovení Nobileho křídla dle dochovaných plánů by prošlo. Futuristické zpřítomnění Parléřovy radnice pomocí kamene, železa a skla je vzrušující představa.

by to rozhodně chtělo. V rámci kontextu je tu doma omítané zdivo, dřevěná okna a střecha s pálenou krytinou nebo s břidlicí.

“Památkáři mají jasno, obnovení Nobileho křídla dle dochovaných plánů by prošlo.” !?!

Doufám, že to není pravda, protože stavba Nobileho křídla, započatá v 30tých letech 19. století byla pro odpor veřejnosti zastavená v roce 1841 a v roce 1844 Nobileho plány přepracoval další Vídeňák (Sprenger) podle kterých vychodní křídlo bylo dokončeno roku 1848.

Sprengerovo přepracování v podstatě bylo pouhé “načančání” Nobileho romanticky pojatého holotypu, stále zachovavající jak středovou osu průčelí do náměstí, tak i jeho převýšení o celé patro. Ani Sprengerovo dílo nebylo přijato vlídně a tak jížní křídlo, původně také určené ke stržení, zůstalo nakonec zachováno i když se neobešlo bez menších úprav od profesora Gruebra.

Zbořením Krennova domu (1901) středověká uzavřenost náměstí byla vázně rozrušena a sv. Mikuláš se ocitl zcela neočekávaném postavení, vůči prostoru náměstí. Navíc, takový byl odstup veřejnosti od cizorodosti díla vídeňských architektů (nadšenci pro mezinárodní soutěž please note) že prvé architektonické soutěže (1901, 1909 a 1938) byly vypsány za účelem jeho odstranění, jakož i nápravy zničení Krennova domu.

Proto, ač pana Knězínka nepodceňuji, nedovedu si představit ani jeho, že by se znovupoužitím Nobileho plánů souhlasil.

Ohledně "Parléřovy radnice" se snad sluší podotknout, že i když dnes odborníci se snad již celkem shodli, že počátky vychodního křídla radnice se mohou klást ještě do vlády Lucemburků, tak radnice vyhořela v roce Parléřovy smrti (1399) a v roce 1407 se již mluví o nové síni. Pozdější zprávy mluví pouze o udržbových pracích. Velkolepá pozdně gotická přestavba radnice byla vyvolána také i volbou krále Jiříka tamtéž (1458) a zakončena po roce 1470, neboť roku 1478 se mluví již o "nové radnici".

Takže např. návrh architektů Pavlíka a Kašicky, znovuvztyčit stav východního křídla jak znám z poloviny 18. století (a zaroveň i Krennův dům) s "Parléřovou radnicí" bohužel by nic neměl.

Křídlo od Nobile-Sprengera byla myslím taky docela dobrá ťafka probouzejícímu se národnímu obrození. Neznám konkrétní paměti, ale dokážu si představit, že to bylo jako když sovětští inženýři projektovali v rámci družby stanici metra Moskevská, dnešní Anděl.

Obnovit Nobileho křídlo radnice viděl jako realizovatelné svého času hlavní konzervátor NPÚ PhDr. J.Štulc, což řekl do televize.

Televizi nesleduji 24/7 (bez fotbalu tak 1/5) tak mi lecos unikne. Leč Dr. Štulce znám osobně od roku 1983 a ač mnoha považován coby příliš “konzervativní" (vlastnost kterou bych od památkáře samozřejmě očekával) tak musím přiznat, že Vaše sdělení mne překvapuje.

Rekonstrukci a znovuvzkříšení zdemolovaných částí starobylého Staroměstského náměstí (gotické radniční křídlo s přilehlou trojicí barokně přefasádovaných měšťanských domů a samostatným Krenovým - Křenovým domem) v jejich historické podobě, jak ji představil soutěžící tým Pavlík - Kašička - Pavlíková (1987), považuji za jednu z mála možností, jak citlivě a esteticky plnohodnotně navrátit této části náměstí patřičnou důstojnost a smysluplné, stylově nerušivé ukončení. Jakékoliv moderní kontrastní řešení dostavby bude v tomto jedinečném prostoru vždy působit jako pěst na oko. Zkrátka Staroměstské náměstí ve své historické ucelenosti a malebnosti rozhodně nesnese to, co by bylo možné třeba na Václavském náměstí, nebo někde v Holešovicích, kde může kvalitní! současná architektura tyto mladší pražské čtvrtě určitě příjemně doplnit a obohatit. Měli bychom se už konečně naučit tomu, že v některých případech máme být modernisty, ale v jiných případech zase rozhodnými tradicionalisty. Vždy záleží na konkrétním místu, celkovém urbanistickém kontextu, tváři vybraného města, nebo městské části. Pakliže by se radnice měla dostavět "soudobě", pak je naprosto nesmyslné obnovovat stavební parcelu Krenova domu jako místo pro moderní novostavbu a ničit tak stávající průhled historizující a secesní Pařížskou třídou !!!!!!!

Ať už vyústí současné diskuze v dostavbu radničního bloku, nebo skončí u "neutrálního" řešení - nynějšího parčíku se vzrostlými stromy, stavím se rozhodně za znovuobnovení barbarsky strženého Mariánského sloupu (secesní sochař Šaloun s ním přece při navrhování Husova pomníku jednoznačně počítal, přítomnost obou konfesijních symbolů, kvalitních uměleckých děl, v rámci jednoho náměstí mi navíc připadá úžasná..) Dále bych byl pro rehabilitaci po válce zmrzačeného nárožního Schierova domu (návrat odbouraného patra s novobarokním štítem do náměstí, mansardovou střechou a nárožní věžičkou), jehož současné, primitivně geometrické vikýřky, jsou při pohledu na dominantu sv. Mikuláše (důvod odbourání) a měkce působící novobarokní štíty sousedních domů, rozhodně více rušivé, než původní vzhled domu před květnovým povstáním 1945. Současné zkomolení Schierova domu je ještě pochopitelné v dobových souvislostech, kdy chtěla poválečná avantgarda, s averzí vůči secesi a historismu, strhnout nejraději celou Pařížskou třídu, nyní je ale degradace střešní partie domu spíše na škodu celkovému optickému vjemu, hlavně při pohledu od Celetné. Rehabilitaci by si zasloužil i rohový dům (neznám č.p., dnes žlutá-světle okrová barevnost) před sv. Mikulášem (původně Kurný trh ve dvorní části zbořeného radničního bloku), který je pro mne malou záhadou: Ještě na fotkách z května 1945 (silně poškozen) je zachycen s malebnými zprohýbanými barokními suprafenestrami nad oknami 1. a 2. patra, které však byly po rekonstrukci (2.pol. 40. let) nepochopitelně otlučeny (dnes má dům nevýrazné rámečkové šambrány...). Nechápu to, snad mi na tu záhadu jednou někdo odpoví... Nabízí se snad čirá hypotéza, že se v rámci megalomanských projektů na dostavbu vyhořelého křídla (strženo až v roce 1948) stejně počítalo se zbořením těchto domů z Kurného trhu ???

Souhla, Schierův dům bez věžičky je jak v kontextu náměstí, tak Pařížské hodně chudý příbuzný. I ostatní podněty jsou mi prakticky všechny srozumitelné. Přidal bych se i k volání po tradiční dostavbě, architektura posledních sta let zůstala tradici hodně dlužna, jakoby se všichni architekti spikli a chtěli architekturu otočit naruby...
Replika historického stavu ze soutěže 1987 mi ale přijde nevěrohodná, ne že by nebyla věrně vykreslena, to ne, ale popírá se jí právo na vlastní dnešní autentický vklad do kompozice náměstí. Poslední modernistické generace se projevily jako jasně obrazoborecké, se snahou zbavit náměstí mnoha zde nashromážděných vyzařujících symbolů. Asi pro ně byly iritující. Je to ale dosti varovné - kultura, která nectí vlastní tradici a není schopná na ni 100 let věrohodně navázat, pokud není mrtvá, tak je v hluboké krizi. A ta věrná replika je sice malebná, ale tu podstatu, to "dnešní" přihlášení se k hodnotám, přechází tou pseudogotickou maskou. To je jasná kapitulace a přiznání, že dnešek defakto žádný vlastní hodnotný smysl nemá ... ?

V případě obnovení středověkého rozsahu náměstí Schierův dům se ocitne opět mimo něj a tak "věžička" pozbyde smyslu. Tato drobnost jenom dokresluje správnost návrhu MUDr. Béma: Nejdříve široká "soutěž" na náplň zamýšlené dostavby, pak soutěž městotvorná (urbanistická) a poslední pak soutěž o architekturu zamýšlené dostavby (včetně všech těch "věžiček").

Teprve pak také dojde na to, zdali je naše doba hodna "kapitulace a přiznání, že dnešek defakto žádný vlastní hodnotný smysl nemá".