Díky Václavu Havlovi se Pražský hrad otevřel běžným lidem

Jen bych rád upřesnil, že přestože nebyl Pražský hrad za Husáka ani zdaleka tak otevřený jako dnes, rozhodně nebyly přístupné "prakticky pouze nádvoří a část Starého královského paláce a bylo možno zajít do Zlaté uličky". Na druhém nádvoří byla v kapli sv. Kříže přístupná Klenotnice, v konírnách Obrazárna Pražského hradu, na třetím nádvoří katedrála s hrobkou českých králů, samozřejmě Starý královský palác (byť jeho románské a gotické prostory z časů Karla IV. byly přístupné jen při mimořádných výstavách). Ve Vikářské ulici byla ve věži Mihulka Rudolfínská expozice, v klášteře sv. Jiří expozice Starého českého umění ze sbírek Národní galerie, sousední bazilika sv. Jiří byla rovněž přístupná. Do Zlaté uličky se dalo skutečně zajít a v domcích byly prodejny umělecké a lidové tvorby, pragensie, filatelie a na konci byla přístupná věž Daliborka. To vše bylo možno shlédnout rovněž na souhrnou vstupenku. Dále byla od poloviny 80. let v Lobkovickém paláci Historická expozice Národního muzea. K reprezentativním výstavám se využívala Jízdárna Pražského hradu i Belveder. Jen ze zahrad byla přístupná pouze Rajská zahrada. Samozřejmě to nic nemění na faktu, že Václav Havel Pražský hrad duchovně otevřel nám i světu a bezpochyby přispěl k jeho oživení a probuzení. Ale rozhodně do té doby nepůsobil Pražský hrad jako nepřístupný "zakletý zámek", jak se často píše. Martin Hurin