Železniční stanice Beattrixkwartier Haag
Randstrail je projekt nové městské železniční sítě propojující oblast mezi Haagem a Rotterdamem. Trať vedená částečně po stávajících trasách tramvají a železnice je postupně doplňována o další nové úseky. V centru Haagu, ve čtvrti Beatrixkwartier, tvořenou převážně kancelářskými budovami, bylo nutné navrhnout propojení mezi viaduktem nadzemní dráhy (stanice Ternoot) a železniční tratí poblíž stanice Laan van Noi. K dosažení tohoto cíle byl původní viadukt včetně jedné jeho stanice ztržen, znovu navržen a postaven projekční kanceláří Zwarts & Jansma Architecten.
Tubus ocelové konstrukce viaduktu sleduje mírné zakřivení přilehlé komunikace městkého okruhu. Aby bylo možné vytvořit spojení se stávajícím vedením nadzemní dráhy křížící se se zmíněnou dopravní tepnou, byla původní stanice Ternoot přemístěna a jako její náhrada byla navržena zcela nová.
Konstrukce viaduktu o celkové délce téměř 400 metrů je navržena jako skeletová struktura soustředných kruhů z ocelových pásnic o průměru každého kruhu přibližně deset metrů, ty jsou vzájemně propojeny soustavou diagonál, které dotvářejí dojem vznášejícího se transparentního tubusu. Poměrně velké konstrukční výšky trubice usnadnily řešení velkých rozponů mezi podporami. Konstrukce je podpírána řadou masivních betonových sloupů odklánějících se od sebe ve tvaru písmene „V“, které svírají dostatečně velký úhel pro uložení dvou souběžně běžících tratí.
Vzájemné rozestupy jednotlivých dvojic sloupů pohybující se mezi 40 a 50 metry minimalizují zásah stavby do kontextu rušné ulice. Celá struktura objektu nevytváří téměř žádné vizuální překážky ve výšce parteru což nezvyšuje pouze komfort chodců, ale i sociální bezpečnost a bezpečnost silničního provozu.
Nová stanice Beatrixlaan není zajímavá jen díky designu konstrukce, která ji obklopuje, ale i díky koncepci řešení nástupní platformy. Ta je sevřena mezi dvěmi protisměrnými tratěmi, které se v potřebné vzdálenosti před ní mírně rozbíhají a v elegantní křivce definují její tvar. Tento způsob umístění a organizace nástupiště je prostorově kompaktní a díky uprostřed umístěnému schodišti a výtahu i provozně efektivní pro cestující v obou směrech.
Výsledná forma prostoru stanice je definována jak výrazným designem nosné konstrukce, tak i jemným zakřivením vedení trati, které umožňuje vlakům míjet platformu nástupišť v ideální křivce. Krom toho je plocha nástupiště dostatečně široká i pro větší počet cestujících směřujících k jednomu centrálnímu schodišti.
Prostor železniční stanice není kryt jen ocleovou konstrukcí, která elegantně přechází v konstrukci viaduktu, ale také skleněnými deskami chránícími cestující před nepříjemnými povětrnostními vlivy.
Radnice města Haagu spolu s architekty svým společným projektem háže rukavici ostatním městům, jež stále ještě ve svých centrech slepě protěžují neekologickou a neekonomickou automobilovou dopravu. Doufejme, že podobných projektů bude v dohledné době přibívat.
architekt: Zwarts & Jansma architects
klient: město Haag
inženýr: Gemeentewerken Rotterdam
projekt: 1999 / 2006
foto: DigiDaan
Tubus ocelové konstrukce viaduktu sleduje mírné zakřivení přilehlé komunikace městkého okruhu. Aby bylo možné vytvořit spojení se stávajícím vedením nadzemní dráhy křížící se se zmíněnou dopravní tepnou, byla původní stanice Ternoot přemístěna a jako její náhrada byla navržena zcela nová.
Konstrukce viaduktu o celkové délce téměř 400 metrů je navržena jako skeletová struktura soustředných kruhů z ocelových pásnic o průměru každého kruhu přibližně deset metrů, ty jsou vzájemně propojeny soustavou diagonál, které dotvářejí dojem vznášejícího se transparentního tubusu. Poměrně velké konstrukční výšky trubice usnadnily řešení velkých rozponů mezi podporami. Konstrukce je podpírána řadou masivních betonových sloupů odklánějících se od sebe ve tvaru písmene „V“, které svírají dostatečně velký úhel pro uložení dvou souběžně běžících tratí.
Vzájemné rozestupy jednotlivých dvojic sloupů pohybující se mezi 40 a 50 metry minimalizují zásah stavby do kontextu rušné ulice. Celá struktura objektu nevytváří téměř žádné vizuální překážky ve výšce parteru což nezvyšuje pouze komfort chodců, ale i sociální bezpečnost a bezpečnost silničního provozu.
Nová stanice Beatrixlaan není zajímavá jen díky designu konstrukce, která ji obklopuje, ale i díky koncepci řešení nástupní platformy. Ta je sevřena mezi dvěmi protisměrnými tratěmi, které se v potřebné vzdálenosti před ní mírně rozbíhají a v elegantní křivce definují její tvar. Tento způsob umístění a organizace nástupiště je prostorově kompaktní a díky uprostřed umístěnému schodišti a výtahu i provozně efektivní pro cestující v obou směrech.
Výsledná forma prostoru stanice je definována jak výrazným designem nosné konstrukce, tak i jemným zakřivením vedení trati, které umožňuje vlakům míjet platformu nástupišť v ideální křivce. Krom toho je plocha nástupiště dostatečně široká i pro větší počet cestujících směřujících k jednomu centrálnímu schodišti.
Prostor železniční stanice není kryt jen ocleovou konstrukcí, která elegantně přechází v konstrukci viaduktu, ale také skleněnými deskami chránícími cestující před nepříjemnými povětrnostními vlivy.
Radnice města Haagu spolu s architekty svým společným projektem háže rukavici ostatním městům, jež stále ještě ve svých centrech slepě protěžují neekologickou a neekonomickou automobilovou dopravu. Doufejme, že podobných projektů bude v dohledné době přibívat.
architekt: Zwarts & Jansma architects
klient: město Haag
inženýr: Gemeentewerken Rotterdam
projekt: 1999 / 2006
foto: DigiDaan
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Kotas
JJ
22.04.09 10:51
zobrazit všechny komentáře
