Oskar i Zofia Hansenowie : Forma Otwarta

Zdroj
Vladimír Balda, FUA TUL
Vložil
Petr Šmídek
11. 10. 17. 09:00


Ve varšavském Muzeu současného umění (Muzeum Sztuki Nowoczesnej) je až do konce října k vidění výstava s názvem Oskar i Zofia Hansenowie Forma Otwarta. Výstava ukazuje souhrn prací profesního i životního páru významných polských architektů. Manželé Hansenovi jsou spojováni hlavně s teorií Otevřené formy, kterou Oskar Hansen formuloval na přelomu 50. a 60. let a průběhu svého života ji se ženou Žofií dále rozvíjeli. V duchu této teorie navrhovali své stavby, vytvářeli sochy a obrazy a učili svoje studenty.
Současná výstava je završením několikaletého bádání o tvůrcích, kteří donedávna nebyli ani v Polsku příliš známi. Varšava je již čtvrtým zastavením této výstavy. Všechny předchozí proběhly v zahraničních galeriích, v Portu, v Barceloně a také na Fakultě architektury a umění Yaleské univerzity.
V jediném sále muzea si mohou návštěvníci prohlédnout tvorbu obou umělců v koncentrované podobě. Zdokumentovány jsou zde všechny významné stavby a projekty doplněné sochami, obrazy a didaktickými pomůcky. Vystavené práce jsou rozdílné nejenom svým typem, ale mají i velmi rozdílné měřítko.
Ze společné architektonické tvorby manželů Hansenových jsou vystaveny nákresy vlastního varšavské bytu, fotografie letního domu v obci Szumin a panelového sídliště v Lublině nebo model výřezu urbanistického projektu s názvem Kontinuální lineární systém. Utopistický projekt z šedesátých let navrhující bydlení v roce 2000 v systému liniových měst táhnoucích se přes celé Polsko, od moře až k Tatrám.
Důležitou částí tvorby představují didaktické pomůcky, které Oskar Hansen využíval při své výuce na Akademii výtvarných umění. Rozměrné pomůcky sloužily k objasňování teorie Otevřené formy; studenti vytvářeli kompozice a modely dle idejí této teorie. Vystavené objekty a dokumenty doplňuje několik videí, které ukazují Oskara Hansena při práci a při výuce.
Oskar Nikolai Hansen, (Helsinki, 1922 - Warszawa, 2005) – architekt, výtvarník, teoretik a pedagog. Syn ruské matky a norského otce. Vystudoval Vyšší technickou školu ve Vilnusiu (1942) a po konci druhé světové války Fakultu architektury na varšavské polytechnice.
V letech 1948-50 pobýval díky stipendiu v Paříži a praktikoval v kancelářích Pierre’a Jeanneretaa a Fernanda Légera. Na kongresu CIAM v Bergamu v roce 1949 se odvážil kritizovat Le Corbusiera a byl proto pozván na letní školu CIAM pořádanou v Londýně. Přes možnost zůstat praktikovat ve Velké Británi se vrátil do poválečného Polska s nadějí, že zde lépe uplatní své schopnosti.
V roce 1959 vyhlásil na kongresu CIAM v nizozemském Otterlo manifest Otevřené formy a rozhodl se dále pracovat pouze na zakázkách, ve kterých byl schopen svoji teorii naplnit. Od roku 1952 až do roku 1983 vyučoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a ovlivnil tak řadu polských architektů i výtvarníků.
Zofia Garlińska-Hansen (Kałuszyn 1924 - Warszawa, 2013) – architekta a spoluautorka teorie Otevřené formy. Absolventka Fakulty architektury varšavské polytechniky. Spolu se svým manželem Oskarem Hansenem se podílela na architektonických návrzích.

Muzeum současného umění sídlilo do roku 2016 v modernistickém pavilonu s názvem Emilia, který byl v době socialismu legendární prodejnou nábytku ve Varšavě. Ve stejném roce byl, kvůli developerské výstavbě, pavilon zbořen a pro novostavbu muzea byl vyhrazen pozemek v blízkosti Paláce kultury. Autorem novostavby muzea je americká architektonická kancelář Thomas Phifer and Partners.
Muzeum našlo dočasné útočiště v dřevěném pavilónu na nábřeží Visly, který byl do Varšavy přenesen z Berlína. Pavilon byl v letech 2008 – 2010 využíván jako Kunsthalle a je dílem rakouského architekta Adolfa Krischanitze. Objekt má tvar bílého kvádru s expozicí o ploše 600m2 doplněnou kavárnou a vstupní recepcí s knihkupectvím. Povrch bílé vnější fasády pokryl svými kresbami mladý polský malíř Slawomir Pawszak. Celou stavbu zapůjčila varšavskému muzeu vídeňská nadace Thyssen-Bornemisza Art Contemporary.
Vladimír Balda
0 komentářů
přidat komentář