4. bienále architektury v Rotterdamu

Open City: Designing Coexistence

Vložil
Petr Šmídek
22.10.2009 23:50
Kees Christiaanse

V pátek 24. září 2009 bylo v rotterdamském NAi otevřeno již čtvrté pokračování mezinárodního architektonického bienále, pro které letošní kurátor Kees Christiaanse zvolil téma “Open City - Designing Coexistence“. O den později, kdy začínala amsterdamská část bienále, jsme zamířili do NAi, kam kvůli této akci vytvořili zcela nový vstup do muzea, který se nakonec zdá být logičtější než ten původní. Po provizorní lávce přes umělé jezírko se člověk ocitne ve velkém sále, který je nenásilně rozčleněn pomocí neonů zavěšených ze stropu. V zadní části sálu právě začíná představení kurátorů. V uvozující řeči o letošním tématu se to hemží pojmy jako rozmanitost, interakce, rozdílnost, rozdělení, integrace nebo segragace. Hlavním tématem jsou však návrhy, které se pokouší “otevřít“ město co nejširšímu publiku. Vytvořit z něj místo k setkávání, scelení společnosti a vzájemné výměně zkušeností. Důležitou roli přitom hraje moc architektů a urbanistů, kteří pomocí správně volených prostředků mohou výrazně podpořit myšlenku otevřeného města. Výstava dokumentuje stávající městské struktury a zkoumá do jaké míry ovlivňuje tato otevřená a vlídná koexistence její obyvatele a může přispět jejich blahobytu a vylepšení života. Na IABR přispěla řada urbanistů, architektů, vysokých škol a měst se svým výkladem, co si představují pod pojmem “otevřené město“. Hlavním úkolem bienále je “porozumět mnohotvárnosti měst a využít ji k obecnému blahu“, jak říká letošní ředitel bienále Kees Christiaanse, který kromě vlastní kanceláře KCAP vede také katedru urbanistického navrhování na ETH v Curychu. Letošní bienále nabídlo curyšských studentům představit širšímu publiku jejich dlouholetý výzkum. Finanční podpora ETH umožnila vznik více než čtyřsetstránkového katalogu.
Letošní témata jako rostoucí trhlina mezi chudými a bohatými, konflikty mezi rozdílnými etnickými skupinami a zvýšeného počtu tzv. “gated communities“ (uzavřených společností) zobrazují jen některé symptomy naléhavosti pokusit se přiblížit otevřenému městu a nezbytnost zaujmout konkrétní účinné strategie.
Čtvrté pokračování navazuje na dřívější bienále zaměřené na výzkum navrhování v městském měřítku. Na rozdíl od Benátech rotterdamské bienále nebylo nikdy o architektonických hvězdách. Přesto se nehodlají přejmenovat název akce na urbanistické bienále, poněvadž debaty se stále točí kolem prostorotvorných disciplin a architekturou. Podle pořadatelů totiž nemůže být dobrým urbanistou člověk, který nemá dostatečnou citlivost při volbě materiálů nebo pro lidské měřítko.
Současné problémy měst a návrhy jejich jsou představeny v šesti tématických okruzích: Community, Collective, Refuge, Squat, Diaspora a Make-Able Society.
Hlavní postavou je Kees Christiaanse, který zde představuje jím vedený výzkum na curyšské ETH. Bienále se opět zaměřuje na ožehavá společenská témata, která nemusí být primárně spojována s architekturou. Každý panel plně vyžaduje vaši pozornost, bylo potřeba začíst se a pochopit problematiku. Studenti různých škol architektury analyzovali politické a sociologické jevy. Ohromné množství informací, které několik evropských týmů střádá dva roky, se nedá vstřebat během jedné návštěvy, koupili jsme si proto čtyřsetstránkový katalog a budeme se k projektům vracet jednotlivě.
Zbytek odpoledne jsme strávili procházkou města a nakonec mu přišli na chuť ve Wine or Water. Nezáří novotou, ani bohatstvím, netěží ze své historie a lacině se nepodbízí. Nic ho nesvazuje, nemusí být zakonzervovaný, ale může se rozvíjet podle svých skutečných potřeb.
Kdo očekává velkolepou expozici plnou světoznámých jmen, ten si bude muset ještě rok počkat na 12. architektonické bienále do Benátek. Rotterdamsko bienále bylo vždy o palčivých tématech, mezioborových analýzách a upřímné snaze věci změnit. Lidé sem nepřijíždí za zábavou, ale skutečně se zamyslet a něco dozvědět.
Aby byl architektonický zážitek z návštěvy bienále dokonalý, pak vřele doporučuji ubytovat se v centru města v Blomově Kubuswoning, jehož šikmé stěny stěny, netradiční dispozice a podivuhodné tvary oken však neprospívají dlouhodobému pobytu.
0 komentářů
přidat komentář

Související články