Pořadatel
Galerie současného umění a architektury, Dům umění města České Budějovice

Místo konání
Náměstí Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice

Začátek
čt 17.10.2019 10:00

Konec
ne 17.11.2019 18:00

Vernisáž
st 16.10.2019 18:00

Odkaz
https://dumumenicb ...
Výstavy

České Budějovice

Manuel Rocha Aires Mateus
Francisco Xavier Aires Mateus



Vložil
Tisková zpráva

zpět na článek
Kurátor: Michal Škoda, Michaela Benešová
Vstupné: zdarma

Letošní poslední výstava věnující se architektuře, představuje lisabonskou praxi Aires Mateus, v jejímž čele stojí bratři Manuel a Francisco Aires Mateus.

Nejdůležitějším momentem osobitého díla Aires Mateus je vztah mezi prázdnem a plností. Jejich tvorba se vyznačuje řadou výrazných prvků vždy s důrazem na detail, s přítomnou čistotou a jednoduchostí tvarů, kde se setkávají pevné formy s prázdnem, které samo se stává prostorem. Velkou pozornost věnují volbě materiálů, stavbám dominuje bílá barva, typickým rysem je artikulace prostoru a rovněž to, jak dosahují „citlivými zářezy“ do hmoty velice působivého /funkčního/ výrazu. Vzniklé otvory se v mnoha případech stávají jakousi „bránou“ vstupujícímu světlu.

Studio Aires Mateus bylo založeno v Lisabonu v roce 1988 bratry Manuelem (1963) a Franciscem (1964) Aires Mateus. Oba vystudovali Fakultu architektury na Technické universitě v Lisabonu, kterou ukončili v letech 1986 respektive 1987. Kvalita práce přinesla oběma bratrům nejen značně se zvyšující zájem o jejich tvorbu, ale také nabídky k pedagogickému působení například na Graduate School of Design v Harvardu či na Accademia di Architettura ve švýcarském Mendrisio. Mají za sebou nespočet realizací, doprovázených celou řadou prestižních ocenění.

Aires Mateus svým neustálým hledáním a experimentováním s puncem záměrné nadčasovosti stavějí příběh, který lze brát jako jejich způsob pohledu na svět. Pomocí světla a hmoty se snaží inovovat svoji tvorbu, velice citlivým, chce se říci až poetickým, způsobem. Zvládají komunikaci s minulostí a to jak z pohledu začlenění svých nových projektů v rámci kontextů míst, tak i v případě renovací a dostaveb. Samotné stavby ač mají mnohdy sochařskou povahu, jsou vždy postaveny na eleganci čistých tvarů a přirozené funkčnosti. Typická je pro ně úcta ke krajině i místu, stejně jako schopnost udržet „protiklady“ ve stavu společné existence. V přirozené harmonii pak působí například monumentalita versus lidské měřítko, odvážnost a klid či abstrakce s robustností.

Jedním z hlavních rysů, který architektuře připisují, je krása. Říkají k tomu: „ Krása se jeví jako přidaná hodnota architekta a je de facto důvodem, proč si lidé objednávají naší práci…“
Nutno si uvědomit, že v posledních letech je krása směrem k architektům spíše spouštěčem kritiky. Viníky však nutno hledat právě mezi těmi architekty, kteří jí zbanalizovali nadměrným přeestetizováním vzhledu budov a prostoru, aby zakryli nedostatek obsahu, nebo ji zneužili jako synonyma pro podívanou. Krása v případě Aires Mateus není jakousi přidanou vrstvou dobrého vkusu, nese v sobě schopnost zachytit a vyjádřit lidské touhy. Jejich hledání krásy je zakotveno ve starých archetypech, jejich krása překonává banalitu a ve své tichosti se stává nevyslovitelnou jistotou. Lze ji vnímat slovy finského architekta Erika Bryggmana: „ Krása není tajemný závoj hozený přes budovu, ale logický výsledek toho, že je vše na svém místě“.

Výstava, kterou se Aires Mateus představují v Českých Budějovicích, je speciálně připravena pro zdejší prostory a je určitým vhledem do jejich tvorby, přístupu k architektuře a způsobu uvažování. Sami k projektu Archiv uvádějí:
„Freud spekuluje o tom, že uspořádání paměti není nepodobné procesu rytí či křídové tabulce, kterou popíšeme a smažeme, přičemž na ní vždy zůstanou stopy. Tato sbírka vyrytých stop pak sama představuje archiv.
Projekt vyrůstá ze semínka, ze střetu s problémem. Rodí se bez minulosti, či lépe řečeno bez jednoznačné minulosti – vytváří si svou vlastní. Projekt se svou realizací stává novou stopou, novou zkušeností sebe sama a svých pochodů. Stopou, jejíž trvalou pamětí je její vlastní průběh.
Organizace paměti těchto stop evokuje vztahy s architektonickými díly, nevyhledává organizaci chronologickou, typologickou či zeměpisnou – zanechává spíše stopy ve vzduchu, které tím či oním způsobem pomáhají odleskům vzpomínek objevit se v budoucím problému, kterému bude tvůrce čelit.“
0 komentářů
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.