Zlínská radnice chystá konferenci o budoucnosti Baťova památníku

ZLÍN - Zlínská radnice chystá konferenci o budoucnosti památníku Tomáše Bati, který nyní slouží jako Dům umění. Architekti na ní proberou možnosti, jak by měl objekt vypadat poté, co se vrátí ke svému původnímu účelu, řekla dnes novinářům primátorova náměstkyně Irena Ondrová. Budova ze začátku 30. let minulého století patří k architektonicky nejcennějším objektům ve městě, jejím autorem byl architekt František Lydie Gahura. Nyní v ní sídlí krajská galerie výtvarného umění a filharmonie.
Konference bude také připomenutím 130 let od narození Tomáše Bati, zakladatel obuvnického impéria zemřel v roce 1932 při letecké havárii. Město společně s Nadací Tomáše Bati připravuje konferenci na září, chce na ni pozvat významné architekty, například Evu Jiřičnou, která pro Zlín také navrhla Kongresové a univerzitní centrum.
"Probere se tam několik verzí, jak památník využít. Od nejčistší verze, která se vrací k původní podobě a v památníku by stála jen replika letadla, v němž Baťa zemřel, po náročnější návrhy, jež počítají například s vybudováním nových konferenčních či archivních prostor. Samozřejmě se nebudeme bránit jakýmkoliv novým návrhům," uvedla Ondrová.
Výše investice do rekonstrukce památníku se budou odvíjet od zvolené varianty, náklady se mohou pohybovat od 20 do 100 milionů korun, město by rádo využilo evropské zdroje. "Také proto chceme na konferenci řešit podobu objektu, abychom se mohli na čerpání peněz připravit," poznamenala náměstkyně.
Z Domu umění chce radnice do několika let přestěhovat Filharmonii Bohuslava Martinů, nové sídlo by měla mít v Kongresovém a univerzitním centru, které se letos začalo budovat. Krajská galerie by měla získat nové prostory v bývalém baťovském průmyslovém areálu.
Symbolem zlínské baťovské architektury je také 21. budova bývalého průmyslového areálu, takzvaný Baťův mrakodrap, a typické baťovské domky. Tvořily celé čtvrti, které vznikaly ve Zlíně zejména ve 30. letech minulého století pro ubytování pracovních sil rychle se rozvíjejících Baťových závodů. Typickým rysem jsou cihlové fasády.
Baťovské domky tvoří většinu městské památkové zóny, kterou vymezují hranice města z roku 1939. Patří do ní asi 1750 objektů v částech Letná, Lazy, Podvesná, Zálešná, Díly a tovární areál v centru Zlína. Žije v nich asi 30.000 ze zhruba 78.000 obyvatel města.