Zemřela architektka a designérka Růžena Žertová

V noci ze 4. na 5. října 2019 zemřela v nedožitých 87 letech brněnská architektka a designérka Růžena Žertová. Na tuzemské architektonické scéně se prosadila především jako autorka projektů obchodních domů Prior v Košicích a Pardubicích a obchodního domu Labe v Ústí nad Labem. Vynikla rovněž řadou návrhů interiérů, ale také oděvních doplňků, šperků a svítidel. V loňském roce ocenilo její přínos české architektuře ministerstvo kultury udělením Ceny Ministerstva kultury za dlouhodobé umělecké zásluhy v architektuře za rok 2018. V těchto dnech tvorbu architektky – konkrétně řešení někdejšího obchodního domu Prior v Košicích – připomíná i část výstavy ICONIC RUINS? Povojnová socialistická architektúra krajín V4, která se koná v Tabačka Kulturfabrik a právě v bývalém košickém Prioru.

Rodačka z Ostravy prožila dětství a mládí ve Frýdku-Místku. Po maturitě v roce 1951 započala studia architektury na ČVUT v Praze, po roce však odešla na brněnskou techniku. Po několika letech strávených zejména v ateliéru profesora Bedřicha Rozehnala zde v roce 1957 absolvovala. Téhož roku nastoupila do Potravinoprojektu, tři roky nato přešla do Státního projektového ústavu obchodu Brno. Během více než dvacetiletého působení v SPÚO navrhla – kromě jiného – i uvedené obchodní domy.

„Všechny tyto stavby, v jejichž projektech Růžena Žertová pomáhala formovat novou podobu tohoto typologického druhu, se výrazně vepsaly do obrazů zmíněných měst. Během uplynulého půlstoletí pak osvědčily své kvality, o čemž svědčí i nedávné snahy o prohlášení někdejšího košického a pardubického Prioru nemovitou kulturní památkou. Vedle těchto realizovaných staveb vyniká rovněž její neuskutečněná studie obchodního domu Prior v Jihlavě,“ uvádí architekt a historik architektury Petr Klíma, editor a spoluautor publikace Růžena Žertová – architektka domů i věcí.

Pozoruhodné je podle Klímy i její pozdější dílo, které se obrací zejména ke stavbám pro bydlení – na návrh a realizaci vlastního domu v Brně z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let navázala Růžena Žertová v polistopadové době projekty rodinných domů a obytných souborů i urbanistickými studiemi. „Dokonce i v posledních letech – přes narůstající zdravotní komplikace – rozvíjela studii komunitního obytného souboru v Brně-Kohoutovicích. Návrh obytné čtvrti, určené mladým rodinám, tělesně hendikepovaným a osamělým seniorům, se pokoušela nezištně a bohužel neúspěšně poskytnout městu,“ podotýká historička architektury Šárka Svobodová z FaVU VUT v Brně a sdružení 4AM/Fórum pro architekturu a média.

Jako architektka, v jejíž tvorbě se spojoval důraz na racionální provozní i konstrukční řešení s mimořádnou výtvarnou intuicí a neobyčejným citem pro materiál, na sebe Růžena Žertová upozornila i jako autorka řešení interiérů, oděvních doplňků, šperků a svítidel. Jejich návrhům se věnovala především v sedmdesátých a osmdesátých letech. „Při vědomí rozsahu a vrstevnatosti její práce z ní její tvůrčí dispozice činí jednu ze zásadních postav české architektury, designu a uměleckého řemesla druhé poloviny minulého století,“ doplňuje Klíma.

Poprvé dílo architektky uceleně představila v roce 2013 retrospektivní výstava Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice v Muzea města Brna. Kromě Ceny Ministerstva kultury obdržela Růžena Žertová také Zlatou medaili VUT v Brně (2009) a Cenu města Brna v oblasti architektura a urbanismus (2013). V letech 2008 a 2018 byla rovněž navržena k udělení Pocty České komory architektů. Architektuře se věnoval i bratr Růženy Žertové Petr a rovněž její manžel Igor Svoboda.