Ano, tento rok 2022 je zvláštní, jak odcházejí všechny živě inspirativně rebelantské osobnosti, které jsem tak se zájmem a nadšením sledoval a které utvářeli můj světonázor, Šrámková, Ševčík, Milunić, teď Petr Rezek. Kteří moji generaci zbavovali zažitých formálních klišé a šablon a učili svobodě a upřímné autenticitě a odvaze k pravdě. Raději nebudu nikoho dalšího jmenovat. Netuším, koho dnes s podobným zaujetím sledují mladí? V knihovně jsem našel zažloutlou knížečku "filosofie a politika KÝČE", kde jsem se po třiceti letech se zájmem hned v úvodu začetl:
"Kýčovitý postoj patří mezi postoje, jež lze nazvat ´nevěcné´. Každý nevěcný postoj není kýčovitý, ale každý kýčovitý postoj je nevěcný v tom smyslu, že se neobrací k věci, jíž se myšlenka či cit týkají, k níž míří, nýbrž se od ní ´odvracejí´. V oboru myšlenkovém je nevěcnost možno nalézt ve způsobu citování, kdy je důležité, kdo něco řekl, kdy je důležitější než to, co ta slova míní. A jelikož takový postup nejednou hodlá také dojímat a vzrušovat právě velikostí jména autora citátu (a v něm bývá často další citát), jsme již v oblasti kýčovitého prožívání a kýčovitého postoje."
Nebo dál: " V knihách o kýči bývá uváděna anekdota, jak herec, který dojímal celé město, se vsadil, že ve vrcholné dojemné scéně na jevišti odrecituje pouze abecedu a že to nikdo nezpozoruje. Vyhrál, protože diváci byli dojati svým vlastním dojetím. Dojetí z dojetí se v takových situacích stupňuje tak, že nakonec již s výchozím podnětem ztrácí souvislost." (30. 8. 1990)
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
"Kýčovitý postoj patří mezi postoje, jež lze nazvat ´nevěcné´. Každý nevěcný postoj není kýčovitý, ale každý kýčovitý postoj je nevěcný v tom smyslu, že se neobrací k věci, jíž se myšlenka či cit týkají, k níž míří, nýbrž se od ní ´odvracejí´. V oboru myšlenkovém je nevěcnost možno nalézt ve způsobu citování, kdy je důležité, kdo něco řekl, kdy je důležitější než to, co ta slova míní. A jelikož takový postup nejednou hodlá také dojímat a vzrušovat právě velikostí jména autora citátu (a v něm bývá často další citát), jsme již v oblasti kýčovitého prožívání a kýčovitého postoje."
Nebo dál: " V knihách o kýči bývá uváděna anekdota, jak herec, který dojímal celé město, se vsadil, že ve vrcholné dojemné scéně na jevišti odrecituje pouze abecedu a že to nikdo nezpozoruje. Vyhrál, protože diváci byli dojati svým vlastním dojetím. Dojetí z dojetí se v takových situacích stupňuje tak, že nakonec již s výchozím podnětem ztrácí souvislost." (30. 8. 1990)