Zemřel architekt Zdeněk Kuna
Ve věku 93 let zemřel v pátek 5. července 2019 přední představitel české architektonické scény 60.-70. let a emeritní profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze architekt Zdeněk Kuna. Známý je především jako autor prvních pražských mrakodrapů – stometrové budovy Motokovu
na Pankráci či objektu Strojimportu na Vinohradech.
Zdeněk Kuna patřil ke generaci, která zahájila svoji architektonickou činnost po 2. světové válce (narodil se v roce 1926 v Plzni). V jeho tvorbě se setkáme s širokým spektrem zakázek urbanistických i architektonických. Vedle Karla Pragera byl se svými kolegy Olivierem Honke-Houfkem a Zdeňkem Stupkou jedním z prvních architektů, jenž použil v Československu skleněné závěsové panely, a to na budově Strojimportu v Praze (1967–71, nyní Palác Vinohrady). Do tohoto moderního administrativního centra implementoval miesovské ideje a myšlenky moderny, jimiž byl formován. V letech 1973-1977 byla podle jeho návrhu realizována budova City Empiria na Pankráci (bývalé sídlo PZO Motokov), která byla první výškovou budovou v tehdejším Československu – dosahuje 104 metrů. Se svými spolupracovníky se také podílel v letech 1969–72 na revitalizaci východní tribuny Strahovského stadionu či realizaci citlivé novostavby budovy Omnipolu z let 1974-79 umístěné v historické zástavbě pražského Nového Města. Za významné počiny jsou rovněž považovány největší poválečný horský hotel Horal ve Špindlerově Mlýně nebo Československý zastupitelský úřad v Miláně.
Na počátku své kariéry pracoval u Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Zdeňka Pokorného, kteří patřili ke špičkám v oboru. Jelikož byl od roku 1969 považován za „stranicky spolehlivého“, usedl v roce 1974 do křesla ředitele Krajského projektového ústavu, kde šéfoval zhruba osmi stovkám projektantů. Později se stal předsedou Svazu architektů. V letech 1973-1989 vedl „Ateliér užitné architektury – životní a pracovní prostředí“ na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. V letech 1993-2008 byl členem České komory architektů.
Poslední rozloučení se Zdeňkem Kunou se uskuteční v úterý 16. července 2019 ve 12:00 hod. v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech.
Zdeněk Kuna patřil ke generaci, která zahájila svoji architektonickou činnost po 2. světové válce (narodil se v roce 1926 v Plzni). V jeho tvorbě se setkáme s širokým spektrem zakázek urbanistických i architektonických. Vedle Karla Pragera byl se svými kolegy Olivierem Honke-Houfkem a Zdeňkem Stupkou jedním z prvních architektů, jenž použil v Československu skleněné závěsové panely, a to na budově Strojimportu v Praze (1967–71, nyní Palác Vinohrady). Do tohoto moderního administrativního centra implementoval miesovské ideje a myšlenky moderny, jimiž byl formován. V letech 1973-1977 byla podle jeho návrhu realizována budova City Empiria na Pankráci (bývalé sídlo PZO Motokov), která byla první výškovou budovou v tehdejším Československu – dosahuje 104 metrů. Se svými spolupracovníky se také podílel v letech 1969–72 na revitalizaci východní tribuny Strahovského stadionu či realizaci citlivé novostavby budovy Omnipolu z let 1974-79 umístěné v historické zástavbě pražského Nového Města. Za významné počiny jsou rovněž považovány největší poválečný horský hotel Horal ve Špindlerově Mlýně nebo Československý zastupitelský úřad v Miláně.
Na počátku své kariéry pracoval u Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Zdeňka Pokorného, kteří patřili ke špičkám v oboru. Jelikož byl od roku 1969 považován za „stranicky spolehlivého“, usedl v roce 1974 do křesla ředitele Krajského projektového ústavu, kde šéfoval zhruba osmi stovkám projektantů. Později se stal předsedou Svazu architektů. V letech 1973-1989 vedl „Ateliér užitné architektury – životní a pracovní prostředí“ na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. V letech 1993-2008 byl členem České komory architektů.
Poslední rozloučení se Zdeňkem Kunou se uskuteční v úterý 16. července 2019 ve 12:00 hod. v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech.
0 komentářů
přidat komentář
