Zákon zavádějící energetické štítky vyvolal smíšené reakce

Praha - Novela zákona, která zavádí označování budov energetickými štítky a pravidla pro postupné zvyšování energetických standardů budov, budí na realitním a stavebním trhu smíšené reakce. ČTK zjistila, že firmy pohybující se kolem energeticky úsporného stavění změny vítají, naopak některé developerské společnosti stojí na straně prezidenta Václava Klause, který návrh vetoval. Sněmovna však dnes jeho veto přehlasovala. Nové povinnosti vyplývají ze směrnic EU.
      Dnešní hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. "Stavební sektor zaměstnává zhruba 260.000 lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou," uvedl koordinátor iniciativy Petr Holub.
      Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinnosti. Na jeho stranu se přiklonil i generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. "Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností řekněme na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie," soudí šéf Ekospolu.
      Alespoň na začátku můžou štítky vyvolat mezi lidmi zmatek, protože jediné, co je u případné koupě nemovitosti zajímá, je informace, kolik budou měsíčně za energie platit, myslí si také výkonný ředitel realitní sítě RE/MAX Hanuš Němeček. Současně ale nevylučuje, že zavedení štítků zvýší prodejnost nemovitosti s lepším hodnocením. Jednoznačně se za novou normu postavila stavební společnost Skanska.
      Novela v každém případě znamená pro tuzemský realitní trh zásadní změnu, uvedl advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav. Totéž si myslí i odborník na inspekce nemovitostí Ctibor Hůlka z projektu Nemopas společnosti Dekprojekt. "Novelizací zákona vznikne na trhu naráz poptávka po 30.000 až 40.000 průkazech ročně, přičemž v současné době dosahuje asi 8000 až 12.000 ročně," sdělil ČTK. Podle Hůlky se proto může krátkodobě zvýšit cena průkazů až na dvojnásobek. Nyní za energetický průkaz lidé zaplatí kolem 3000 až 6000 korun. "Pak pravděpodobně v  důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena opět sníží," dodal expert.
      Iniciativa Šance pro budovy považuje za klíčové, jak se k celé věci postaví státní správa. "Ministerstvo průmyslu si musí pohlídat, že Státní energetická inspekce bude mít dostatečnou kapacitu a propracovanou metodiku hodnocení průkazů. Byla by škoda, kdyby potřebnou věc zbrzdila nekvalitní práce státní správy," řekl Holub.