Z bečovské pevnosti se znovu stane reprezentativní zámek

Bečov nad Teplou - Na zámku a hradu Bečov na Karlovarsku připravují novou expozici v prostorách, kde dříve byl relikviář sv. Maura. Relikviář je nyní umístěn ve zrekonstruovaném Pluhovském paláci nad zámkem. Ze zabezpečené pevnosti, kterou se zámek kvůli expozici relikviáře stal, se tak má znovu stát expozice ukazující reprezentativní šlechtický zámek z konce 19. století. Přípravy a hledání původních exponátů trvaly asi 15 let, řekl dnes ČTK kastelán Státního hradu a zámku (SHaZ) Bečov Tomáš Wizovský.

Dosavadní návštěvnický okruh představoval osm místností a zdaleka nevyužíval možnosti zámeckých prostor, které byly kvůli zabezpečení mnohdy výrazně změněny. Postupně by k nim mělo přibýt dalších pět místnosti v prvním patře zámku. Jde přitom o takzvané Piano nobile (vznešené patro), které bylo původně reprezentativní částí zámku.

Návštěvníci, kteří viděli expozici sv. Maura v její dřívější podobě, po dokončení expozice uvidí zcela nové prostory. Z temné místnosti, ve kterém stál trezor se vzácnou památkou uprostřed, je po odstranění pěti pancéřových oken nejsvětlejší pokoj na zámku. Měly by se odstranit i zastavěné dveře, které vedly na okolní terasy.

Nové prostory by měly být vybaveny mobiliářem, který se dlouhá léta bečovský zámek snaží navrátit. Bečovský zámek měl smůlu v tom, že po válce nebyl zařazen mezi památky vhodné ke zpřístupnění. V rozmezí let 1945 až 1975 sloužily jednotlivé části hradozámeckého areálu a jeho vybavení mnohým socialistickým institucím, například Jáchymovským dolům, Základní škole, Státním lesům či Veřejné bezpečnosti.

Přitom poté, co se v roce 1813 stal Bečov hlavní rezidencí rodu Beaufort-Spontin, sem putovala nejvzácnější umělecká díla, příkladem je i relikviář sv. Maura ze 13. století. Předměty ale po válce sloužily k budování tematických expozic na jiných zámcích, ale také v muzeích a galeriích. Také se však jimi vybavovaly kanceláře národních výborů, vládních úřadů, třeba sídla předsednictva vlády, a zastupitelské úřady nebo sloužily jako divadelní fundus na Barrandově. Kuriózním případem na Bečově je zámecký kulečník, který byl vyčleněn ze sbírek a předán brigádníkům Jáchymovských dolů pro mimopracovní vyžití.

Ale i předměty, které na zámku zůstaly, skrývaly některá překvapení. "Například stůl z jídelny. Zjistili jsme, že je rozkládací. Zatímco ve složeném stavu se kolem něj usadí tak pět lidí, u rozloženého může sedět až 22 lidí. Ale 50 let o tom zřejmě nikdo nevěděl," uvedl Wizovský. Stůl v rozloženém stavu je dokonce zachycen i na dobových fotografiích jídelny a měl by se do ní opět vrátit.

Pečlivou a časově náročnou prací památkářů a správy SHaZ Bečov se podařilo dohledat několik stovek předmětů odvezených z Bečova, které byly v majetku mnoha kulturních institucí. Dochovala se také zámecká knihovna, která čítá přes 17.000 svazků. Nyní je v depozitářích zámku asi 300 inventárních položek, z nichž většina by měla být v připravované expozici.

Podle kastelána by k obnovení prostor pro expozici bylo potřeba ještě vrátit prostupy a osazení dveří z interiérů na zámecké terasy, kompletně vyměnit požární a elektronické zabezpečení, doplnit chybějící podlahy v dřívější trezorové místnosti nebo ve vyšších patrech odstranit nepůvodní mříže v oknech.

Reinstalaci dolního zámku hradí Národní památkový ústav z takzvaného Centrálního fondu reprodukce majetku a doposud uvolnil téměř dva miliony korun na restaurování vybraných předmětů. Letos se předpokládá dokončení externích restaurátorských prací a prostorových stavebních zásahů. V roce 2023 přijdou na řadu dokončovací práce v rámci svépomoci a vlastních restaurátorských dílen.

Hrad a zámek Bečov, který se stal vyhledávaným nejen pro expozici vzácného relikviáře sv. Maura, ale i pro své vzorové postupy rekonstrukce areálu, patří mezi nejnavštěvovanější památky v Karlovarském kraji. Vloni do něj přišlo přes 50.000 návštěvníků, v roce 2020 to bylo 73.800 lidí.