Výstava ukazuje nová zjištění o práci architekta Loose

Vložil
ČTK
12.04.2018 10:55
Praha - Pražské muzeum připravilo výstavu, která představuje výsledky výzkumu věnovaného tvorbě architekta Adolfa Loose pro významného brněnského průmyslníka Viktora Bauera. Ode dneška je přístupná ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov v Praze 6 -Střešovicích. Vztah obou brněnských rodáků měli odborníci za probádaný, nově se ale objevil Loosův nábytek v některých Bauerových sídlech. Výstava Adolf Loos - Viktor Bauer. Konfiskované vzpomínky potrvá do 17. června.


Viktor Moritz Peter Maria rytíř von Bauer-Rohrfelden (1876 až 1939) byl vzděláním právník, zároveň propagátorem automobilismu, cestovatelem, sportovcem, panevropsky zaměřeným myslitelem, diplomatem, vyznavačem esoterických nauk, ale také vášnivým amatérským fotografem. Pocházel z rodiny významných moravských velkoprůmyslníků a po smrti rodičů v roce 1911 převzal vedení průmyslového impéria.

Architekt Adolf Loos (1870 až 1933) patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu století. Ve svých proslulých textech a přednáškách prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení a užití ušlechtilých materiálů. Svá nejvýznamnější díla navrhl ve Vídni, Praze, Plzni a Paříži.

Donedávna se zdálo, že zakázky provedené architektem Loosem pro průmyslníka Viktora Bauera jsou dobře probádanou oblastí. Odborníci ale při nedávném bádání zjistili, že vztah obou brněnských rodáků, Loose a Bauera, byl mnohem intenzivnější. Novým objevem je přítomnost Loosova nábytku ve vile v Drážďanech, kterou Viktor Bauer zakoupil pro svou rodinu v roce 1912, podíl na řešení dvou vídeňských bytů v ulicích Friedrichstraße a Babenbergerstraße a zejména nová zjištění učiněná v souvislosti s Loosovou úpravou interiérů zámečku ve Starém Brně.

Nová zjištění se pojí i s úpravou klasicistního zámečku, který byl postaven kolem roku 1850 ve Starém Brně a který je dnes součástí areálu brněnského výstaviště. Adaptaci zámečku na moderní bydlení, jenž Viktor Bauer používal od počátku 20. let 20. století jako hlavní rodinné sídlo, opět svěřil Adolfu Loosovi.

Dokladem o architektově podílu na úpravě interiérů zámečku a vybavení rezidencí, v nichž stavebník pobýval, jsou snímky z fotografických alb, jejichž fragmenty výstava představuje. Obsahují fotografický materiál, jenž napomáhá rekonstruovat podobu dnes již neexistujících nebo jen nekompletně zachovaných interiérů. Loosův podíl na adaptaci zámečku potvrzují také soupisy majetku pořízené po druhé světové válce v souvislosti s konfiskací majetku občanům německé národnosti. Součástí konfiskátu byla také zmíněná rodinná alba, která se dnes nacházejí ve správě Národního památkového ústavu.
0 komentářů
přidat komentář

Související články