Praha - Inspirativní architektura, průmysl, film, design i životní styl, které se představily v rámci československé expozice na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, budou předmětem výstavy Bruselský sen. U příležitosti 50. výročí velkého mezinárodního československého úspěchu se výstava uskuteční od května do září v Praze a na přelomu tohoto a příštího roku v Brně. Ukázka z výstavy se představí i v Bruselu - již od 9. dubna. "Expo 58 je legendou, je to důležitý mezník v uvědomění si své vlastní historie druhé poloviny 20. století," zmínila hlavní důvod uspořádání výstavy jedna z jejích kurátorek Daniela Kramerová. Skutečné pozadí této legendy i samotná podoba Expa a československé účasti je ale dnes podle ní málo známá. "Z fyzických pozůstatků se toho zachovalo velice málo a ohledně odborného zpracování jde po menší výstavě, která se Expu věnovala před deseti lety, o její první větší zhodnocení," uvedla. Dalším z důvodů, proč se autorky výstavy začaly bruselskou expozicí a jejím ohlasem v životním stylu v Československu zabývat, je nejednoznačnost tohoto fenoménu. "Na jedné straně je to důležitý mezník otevření se svobodnému světu - ve smyslu prezentace a velkého a neočekávaného úspěchu na Západě i možností setkat se se západní kulturou," uvedla Kramerová. Je třeba ale také vnímat, že účast československého státu na Expu 58 byla prezentace komunistického státu. "Šlo o představení harmonické socialistické republiky, ve které všechny třídy směřují ke společnému blahu, a měla velice málo společného s realitou komunistického Československa. Z této strany je Expo chápáno jako vrchol komunistické potěmkinovské propagandy," vysvětlila. Oba tyto aspekty autorky výstavy představí prostřednictvím textů, fotodokumentace a rozhovorů s pamětníky, ještě detailněji pak v knize, která výstavu doprovodí. Československý pavilon v Bruselu získal 170 cen včetně hlavní ceny Zlaté hvězdy a stal se nejoblíbenější expozicí návštěvníků. Podle autorek za úspěchem ani tak nestály jednotlivé exponáty, ale celá koncepce, která měla i divadelní principy - architektonické pojetí některých expozic navrhli scénografové František Tröster a Josef Svoboda. Nejúspěšnější z exponátů byla především práce uměleckých sklářů a keramiků a unikátní multimediální projekty - laterna magika a polyekran; na úspěchu pavilonu se velmi podílela i československá restaurace. Ta, nikoli však pavilon, se do dnešního dne zachovala. Byla i s pavilonem převezena do Československa, pavilon umístěný na Výstavišti však v roce 1991 vyhořel. Restaurace přenesená do Letenských sadů zažívala v 60. letech velkou slávu. Po roce 1989 a nepovedené privatizaci však stavba chátrala. Otevřena byla v roce 2001, kdy v ní začala sídlit reklamní agentura, jež má objekt od majitele, rakouské firmy A.I.V, pronajatý. Během výstavy, která se v Praze bude konat v prostorách Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně, budou po dva dny prostory Expa přístupné návštěvníkům. Pořadateli projektu jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní technické muzeum. Aktuální informace budou zveřejněny na www.arborvitae.eu a www.expo58.info.