Praha - Jedním z těch, kdo se nejvíc zasloužil o krásu barokní Prahy, byl italský architekt a stavitel Carlo Lurago. Z jeho dílny pochází například Klementinum, jezuitská kolej na Malé Straně, kostel sv. Ignáce a kolej na Karlově náměstí a přestavěl též kostel sv. Salvátora. Stavitel, který působil i na řadě dalších míst v Čechách, se narodil 12. října před 400 lety. Carlo Lurago pocházel z rozvětvené rodiny italských umělců a stavitelů. Narodil se v malé obci Pellio Intelvi nedaleko jezera Como. V roce 1638, když mu bylo 23 let, je doložen jeho pobyt v Praze. Zde pracoval především na zakázkách pro jezuitský řád, ale například i jako císařský stavitel na pražském opevnění. Carlo Lurago (také Luragho) se svým synovcem Franceskem Antoniem Luragem v Praze založil dobře fungující stavební společnost a patřil mezi nejúspěšnější stavitele své doby. Roku 1648 získal měšťanské právo na Malé Straně, kde koupil dva velké domy v Karmelitské ulici. Později, při práci na opevnění Nového Města a Vyšehradu, se usadil na Novém Městě. S manželkou Alžbětou měl dva syny, kteří zemřeli mladí. Lurago však nepůsobil pouze v Praze, s jeho jménem je spojena většina významných staveb v Čechách z 30. až 60. let 17. století - kostelů, paláců, zámků i pevností. Například v roce 1658 nakreslil první projekt na vybudování poutního místa podle italského vzoru na Svaté Hoře u Příbrami. Během následujících let zde za přispění řady šlechtických rodů, významných osobností z celé země, měst a zástupů poutníků vyrostl areál, který patří k nejcennějším stavbám českého raného baroka. Luragova firma měla množství zakázek od církve i od šlechtických rodů. Stavěl kostely, například v Náchodě, Březnici, Klatovech, Sv. Janu pod Skalou, Hradci Králové, Chomutově a v Klášterci nad Ohří, pracoval pro klášter v Broumově. Přestavěl zámky v Náchodě, v Novém Městě nad Metují a Humprecht u Sobotky. Mimo Čechy stavěl i ve Slezsku (jezuitská kolej v Kladsku), v Rakousku (poutní kostel Maria Taferl) a v Bavorsku. Zde v letech 1668 až 1678 přestavěl do podoby vrcholného italského baroka dóm v německém Pasově, který před tím poničil velký požár. Tato stavba je největší barokní stavbou 17. století severně od Alp. V bavorském městě také 22. října 1684 zemřel. Carlo Lurago a jeho synovec a společník Francesco Antonio nejsou jediní stavitelé téhož jména, kteří se zapsali do podoby barokní Prahy a Čech. V Praze v první polovině 18. století, tedy v období vrcholného a pozdního baroka, působil Anselmo Lurago (mimo jiné dvorní stavitel pro přestavbu Pražského hradu podle návrhu Nicolo Pacassiho), který pravděpodobně pocházel z téhož rozvětveného rodu od jezera Como.