V úterý má být známa komise pro výběr ředitele NG

Praha - Složení komise, která by měla vybírat nástupce Milana Knížáka ve funkci ředitele Národní galerie v Praze, slibuje v úterý oznámit ministerstvo kultury. Ministr Václav Riedlbauch bude ten den jednat s odborníky z oblasti výtvarného umění, po nichž chce kromě návrhů na členy komise, aby stanovili kritéria konkurzu.
    Ministr kultury by chtěl konkurz na šéfa největší tuzemské sbírkového instituce v oblasti výtvarného umění vyhlásit ještě do konce působení současné vlády. Přesné termíny konkurzu ale známy ještě nejsou, daleko méně je jasné, kdy by se Knížákův nástupce měl ujmout funkce. Knížák by rád vedl NG ještě do konce příštího roku, ministr podle svých vyjádření i podle členů poradního sboru chce stanovit nástup nového ředitele na dobu dřívější.
    Ministrův poradní sbor navrhne členy komise, ministr je ale nemusí respektovat. Při konkurzu ministerstvo plánuje některé odborníky oslovit, další se budou moci přihlásit. V poradním sboru jsou dva galeristé, kurátorka, tři historikové umění, děkan vysoké školy, umělec, výtvarný publicista a odbornice na kulturní politiku a kulturní management.
    Spekulovalo se také o tom, že by ve výběrové komisi mohl sedět i Knížák. V poradním sboru ministra jsou ale vesměs kritici jeho působení v čele NG, kterou řídí od roku 1999. Kritiku části odborné obce Knížák sklízel léta, v  poslední době zaznívaly i hlasy volající po jeho odvolání.
    Kritice byl vystaven už způsob jeho jmenování - v konkurzu nebyl jednoznačně první, přesto ho tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) jmenoval. Knížák má ale blízko i  k druhé nejsilnější tuzemské straně, za ODS kandidoval v roce 1998 neúspěšně do Senátu, blízko má k prezidentovi Václavu Klausovi.
    U ředitelů příspěvkových organizací, kterých má ministerstvo kultury 30, nebývala v  minulosti dána délka trvání jejich funkce. Někteří řídí státní instituce od počátku 90. let - nejdéle sloužícími jsou Vladimír Opěla z Národního filmového archivu (od roku 1992), Helena Koenigsmarková z Uměleckoprůmyslového muzea (od roku 1991) a Pavel Zatloukal z Muzea umění Olomouc (od roku 1990).
    Teprve v posledních letech se jejich zřizovatel snaží vnést do tohoto systému pravidla. Riedlbauchův předchůdce Václav Jehlička chtěl zavést šestileté funkční období, institucí, ve kterých vypsal konkurz jen z těchto důvodů, ale bylo pouze několik, například Česká filharmonie, Moravské zemské muzeum, Moravská zemská knihovna či Státní opera Praha, kde ale byl konkurz po pádu Topolánkovy vlády zrušen.
    Riedlbauch se rozhodl pro systém obhajob funkce vždy po třech letech. Zatím se takové řízení konalo jen s ředitelem Národního muzea, Národní galerie je druhá, Riedlbauch v době svého působení na ministerstvu chce posoudit mandáty právě ještě ředitelů Uměleckoprůmyslového muzea, filmového archivu a Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.