V Praze padly za oběť demolici například Těšnov a Špačkův dům

Praha - Informace o bourání některých budov v historickém centru Prahy a o nové výstavbě na jejich místě (zkolaudována byla budova na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, která vyrostla na místě zbouraného domu z roku 1880 a budovy někdejší Pražské akciové tiskárny):

- V důsledku asanace Josefova a části Starého a Nového Města na přelomu 19. a 20. století zmizelo téměř 470 domů a velká část někdejšího Židovského města. Postaveny byly stovky nových domů, vznikla také například Pařížská třída.

- Nevoli vzbudila v 80. letech minulého století asanace pitoreskního starého Žižkova, který ustoupil panelovým domům. V těsné blízkosti židovského hřbitova vznikla televizní věž.

- Symbolem necitlivého přístupu úřadů k památkám se v roce 1985 stal odstřel zbytku novorenesančního železničního nádraží na Těšnově. Stavbu nezachránilo ani to, že byla kulturní památkou. Místo, kde kdysi stálo severní křídlo nádraží, dnes protíná severojižní magistrála, zbytek zbořený roku 1985 nahradila zelená plocha.

- Velkou nevoli vyvolal případ novobarokního Špačkova domu u Petrského náměstí, který byl zdemolován v roce 1993 a na jehož místě stojí novostavba, která podle památkářů i řady architektů nezapadá do atmosféry této části Prahy.

- S nesouhlasem se v roce 2007 potýkala také přestavba kasáren na náměstí Republiky, ze kterých zůstala prakticky jen fasáda, za níž vyrostlo obchodní centrum Palladium. Podobný osud, tedy že se zachovala vlastně jen fasáda, postihl i Dům u Myšáka ve Vodičkově ulici, jeho případ ale příliš emocí nevzbudil. Kritiku vyvolalo znehodnocení kostela sv. Michala na Starém Městě.

- Za ztrátu je považováno i zboření obchodního domu Diamant v dolní části Václavského náměstí (2008), který nahradil nový objekt, nebo zničení někdejších Ringhofferových závodů na Smíchově, jedné z významných průmyslových památek.

- V roce 2011 nechala Praha zbourat památkově chráněný stadion na Štvanici ze 30. let 20. století údajně kvůli špatnému technickému stavu. Také tato demolice vyvolala nesouhlas části veřejnosti.

- K diskutabilním stavebním zásahům v Praze se řadí také zástavba proluky Myslbek v ulici Na Příkopě.

- V roce 2014 byl zbourán Hotel Praha v Praze 6, postavený na konci 70. let minulého století, který původně sloužil potřebám komunistického režimu. Názory laické i odborné veřejnosti na bourání se lišily. Vlastník objektu, skupina PPF, uváděl, že stavba byla předimenzovaná a neekonomická.

- V roce 2015 developerská společnost Orco Property Group dokončila demolici největší budovy v areálu nevyužívaného nádraží Praha-Bubny - bývalých dílen státních drah. S bouráním nesouhlasila Praha 7 a námitky měl i magistrát.

- V roce 2016 byla zbourána Pasáž Jiřího Grossmanna, která propojovala ulici Politických vězňů s Opletalovou ulicí a Václavským náměstím. Z domu, jímž procházela, zůstala fasáda. Na jejím místě vyrostla několikapatrová budova těsně přiléhající k sousednímu hotelu, čímž vznikl hotelový komplex.

- V roce 2017 se uskutečnila částečná demolice automatické telefonní ústředny v Dejvicích, přestavěné na kancelářskou budovu. Na návrhu ústředny se podílel architekt Václav Aulický, jeden z autorů brutalistního souboru budov Transgasu u Vinohradské ulice, který byl nedávno přes protesty také zbourán kvůli nové výstavbě.

- Demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice začala v dubnu 2017. Na jeho místě společnost Flow East nechala postavit prosklenou obchodní a administrativní budovu. Proti zbourání domu se postavila část veřejnosti i odborníků. Ještě dříve zmizela budova někdejší Pražské akciové tiskárny, jež byla do roku 2008 památkou. O sejmutí ochrany požádal tehdejší vlastník, když velkou část domu zboural. Ministerstvo kultury mu vyhovělo, neboť již podle něj nebylo co chránit.