V budějovickém obchodním domě ze 30. let je obchod, bar a firmy

České Budějovice - Obchod s oděvy a bar fungují dnes v prvorepublikovém obchodním domě Brouk a Babka v Českých Budějovicích, který se dnes jmenuje Broukárna. Ve zbytku pětipatrového domu z roku 1935 jsou kanceláře šesti firem. ČTK to řekl majitel domu Zdeněk Kult. Obchodní dům Brouk a Babka na místě gotického domu otevřel 30. srpna 1935. V Českých Budějovicích tak tehdy vznikl, jak uvádí Encyklopedie Českých Budějovic, největší obchodní dům jižních Čech s 935 metry čtverečními prodejní plochy.

Byl jedním z osmi obchodních domů firmy B+B nazvané po svých dvou majitelích, tento podle návrhu architekta Karla Chocholy. Po znárodnění byl přejmenován na Vltavan, v roce 1980 na Dětský dům. V roce 1983 byl kvůli havarijnímu stavu zavřený, po opravě otevřel v roce 1989.

Zdeněk Kult koupil dům v roce 2009, investoval do něj desítky milionů. Nyní je dům, který teď není památkově chráněný, ziskový.

"Koupil jsem ho, protože jsem chtěl investovat a mám vztah k funkcionalismu, první dům, ve kterém jsem bydlel, byla funkcionalistická vilka," řekl Kult (59. "Dům byl tehdy ve stavu totálního vybydlení," dodal muže, který byl původně šéfkonstruktérem obráběcích strojů v českobudějovickém podniku Igla a podnikat začal po roce 1989.

Občas se lidé ptají, proč v domě není víc obchodů. Dům ale musí podle majitele vydělávat, aby se investice vrátila. Kult chtěl vytvořit zázemí pro firmy. Loni zprovoznil nový výtah, plánuje úpravy interiérů. Některá okna jsou původní, otevírají se shora tyčí za kovový úchyt. Kult je rád, že v suterénu funguje bar, dům tak žije ve dne i v noci. Bar býval dříve v přízemí, kdysi tam slavil divadelník Karel Roden starší narození syna Karla, dnes známého herce.

Architekt Mirek Vodák pro ČTK připomněl, že zatímco ve středověku zabíral obchod v přízemí domu řádově 50 metrů čtverečních, začátkem 20. století čtyřpatrový obchodní dům firmy Baťa desetkrát víc plochy a dnes je běžné nákupní centrum stokrát větší.

"Současné obchodní domy jakoby vykrádají historická centra měst a vytváří své vlastní ulice. To mi přijde jako fenomén současného obchodního domu. Do některých starých obchodních domů, jako je Brouk a Babka nájemci nejdou, protože jim nevyhovuje koncept vertikality na malé parcele - hledají obchodní pasáž, která vytváří umělou ulici, kde neprší, zároveň je tam parkoviště," řekl Vodák.

V Táboře, který má asi 35.000 obyvatel, za první republiky ryze obchodní dům nevznikl. Jen ve 20. letech, když se dobudovala městská spořitelna, byly v přízemí dva obchody. ČTK to řekla historička moderních dějin Husitského muzea v Táboře Jitka Vandrovcová. "Obchody se budovaly spíš v zástavbě, v přízemí činžovních domů," řekla historička.