V březnu 1964 padlo rozhodnutí, že historický Most musí ustoupit těžbě uhlí

Praha - V poválečných letech zaniklo díky těžbě hnědého uhlí na severu Čech přes 80 obcí, nejvýznamnějším příkladem je starý Most, o kterém bylo 26. března 1964 rozhodnuto, že musí ustoupit milionům tun uhlí. Ze starého Mostu, mající více než sedmisetpadesátiletou tradici, se podařilo zachovat jen přemístěný gotický děkanský kostel a pozůstatky hradu Hněvín. Demolice města definitivně skončily 1. dubna 1987.

První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. V 18. století byly v okolí Mostu objeveny obrovské zásoby uhlí a v 19. století byla do města přivedena železnice, postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar či městské muzeum.

Po druhé světové válce byla většina původních, německy mluvících obyvatel z města vysídlena (Most byl v letech 1938 až 1945 jako součást Sudet připojen k německé říši), na začátku komunistické éry v roce 1948 zde žilo na 45.000 lidí. Město mělo sevřené centrum s mnoho gotickými stavbami.

V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a asi pětapadesátitisícové město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s jakoukoli památkovou rezervací v zemi, bylo postupně bořeno po následná více než dvě desetiletí trhavinou. Nejstarší části města byly zničeny již během prvních deseti let. V roce 1981 například proběhla demolice budovy divadla z roku 1911, v roce 1972 se poroučel místní pivovar (založen v roce 1470), už koncem 60. let vzal za své i mostecký hřbitov z roku 1853 a v letech 1974 až 1975 proběhla demolice Oceláren 1. máje, které byly otevřeny v únoru 1914. Z památek byl zachráněn pouze gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (vystavěn v letech 1517-1550), který byl v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů. Kostel pak byl znovu vysvěcen v roce 1993.

Prakticky současně se začalo budovat nové město včetně centra. Prvním zde realizovaným projektem byl objekt bývalé KSČ, dalším pak obchodní dům, který zahájil prodej v roce 1976. V roce 1984 zde byl otevřen pětadvacetipatrový a 96 metrů vysoký mrakodrap, který dodnes patří k nepřehlédnutelným dominantám nyní téměř pětašedesátitisícového města. Původně sloužil jako ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů (SHD), stavět se začal v 70. letech a až do konce století byl nejvyšším domem v Česku, vyjma kostelních věží.

Staré město Most a jeho okolí určené k demolici (vesnice Velebudice, Sýřice, Dolní Jiřetín, Čepirohy či Rudolice) se stalo v letech 1965 až 1985 levnou a autentickou kulisou pro válečné filmy. Natáčely se zde ale i dokumentární snímky a filmy tzv. české nové vlny (Žert, Případ pro začínajícího kata). Nejčastěji v Mostě natáčeli Sověti, točili zde ale též Američané (Most u Remagenu), Poláci a Němci.

Podle odhadů se z ekonomického hlediska likvidace starého Mostu vyplatila, protože přinesla téměř tři miliardy korun zisku. Vytěženo bylo 89,275.007 tun hnědého uhlí, což je asi 89 procent zásob, které se v tomto prostoru nacházelo. Těžba v pilíři města Most byla ukončena na přelomu let 1990 a 1991.