Ústecký kraj by chtěl v Terezíně Evropské muzeum holokaustu

ÚSTÍ NAD LABEM - Ústecký kraj by chtěl, aby v Terezíně na Litoměřicku vzniklo Evropské muzeum holokaustu. Podle hejtmana Jiřího Šulce je to jedna z možných cest, jak oživit toto historické město. Úředníci ústeckého krajského úřadu již začali mapovat podobné památníky ve světě. Minulý týden navštívili USA, kde je ve Washingtonu největší světové Muzeum holokaustu, řekl ČTK Šulc. Další podobné instituce jsou podle něj v Izraeli, Paříži a Berlíně.
Terezín se dodnes potýká s důsledky odchodu armády koncem 90. let a záplav v roce 2002. Řada bývalých vojenských objektů je opuštěná. Městu chybí mladí lidé i pracovní příležitosti pro ně. Terezínská radnice proto nechala zpracovat Europrojekt, podle něhož by se město mělo do roku 2008 přeměnit na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Za osm miliard korun z EU a státního rozpočtu by se Terezín stal univerzitním městem s odpovídajícím zázemím. Financování přes řadu slibů evropských i českých politiků zatím není vyřešeno.
Šulc se ale domnívá, že šance vybudovat z Terezína univerzitní městečko je malá. Reálnější cestou k oživení historického města je podle něj vybudování muzea holokaustu. Připomněl, že washingtonské muzeum bylo původně stavěno pro zhruba 700.000 návštěvníků ročně. Nyní jich tam ale za rok zavítá až 1,5 milionu, uvedl hejtman.
Vznik muzea holokaustu by podle Šulce přivedl do Terezína návštěvníky z celého světa. "Město je výrazně poznamenané historií, a tak je přímo předurčeno, aby se zde potkávali lidé, kteří jsou ochotni a schopni se z této historie poučit," uvedl Šulc. Návštěvy pro hlubší poznání historie by neměly být podle něj hodinové, ale několikadenní. Tomu by pak měla odpovídat koncepce celého muzea včetně moderního zázemí pro návštěvníky.
Hejtman již dříve zdůraznil, že projekt nemůže uskutečňovat kraj. "Můžeme přispět ideou, projektem, jednáním o financování z evropských fondů či Spojených států. Hlavní slovo však musí mít stát, protože evropské muzeum holoakustu by jen těžko mohlo být ve vlastnictví kraje," uvedl Šulc. O památníku jednal již například s velvyslanci Izraele a USA.
V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Z nich bylo 155.000 Židů. Na 35.000 jich v terezínském ghettu v důsledku stresu, hladu a nelidských ubytovacích podmínek zemřelo. Většina ostatních pak našla smrt ve vyhlazovacích táborech.
S myšlenkou zřídit v Terezíně Evropské muzeum holokaustu souhlasí i řada opozičních krajských zastupitelů. Většině z oslovených ale bylo proti mysli, že Ústecký kraj v zahraničí při přípravě tohoto projektu zastupuje bývalá vedoucí kanceláře hejtmana Marie Tomčová, která byla v roce 2004 odsouzena za zpronevěru v 90. letech. Protože jako odsouzená nemůže mít postavení úřednice, je nyní zařazena jako zaměstnankyně úřadu.
Tomčová byla členem dvoučlenné delegace krajského úřadu, která minulý týden v USA získávala informace pro možné terezínské Evropské muzeum holokaustu. Konkrétní výsledky cesty, která stála zhruba 100.000 korun bez DPH, kraj zatím nezveřejnil.