Umělkyně Šedá chce dát sbírce českých zlozvyků knižní podobu, má jich tisíce

Brno - Desetitisíce českých zlozvyků, od individuálních přes rodinné až k národním, shromáždila za poslední rok oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá. Sbírce nyní chce dát reprezentativní knižní podobu. Peníze shání prostřednictvím komunitního financování na platformě HitHit.

Šedá, označovaná někdy za sociální architektu, se dlouhodobě věnuje projektům na rozhraní různých uměleckých forem a společenského aktivismu. Často pracuje s jednotlivci i velkými skupinami lidí, jejich vztahy a stereotypy. Národní sbírka zlozvyků vznikla jako součást jejího projektu Celej von u příležitosti loňského 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela.

Když Šedá přemýšlela o tom, jak Mendelův odkaz uchopit a přiblížit jeho osobnost současným lidem, zjistila, že nebyl jen vědec, meteorolog nebo včelař, ale také silný kuřák. Dokonce po něm zbylo několik propálených ubrusů. Poté začala s dalšími spolupracovníky v různých prostředích a komunitách sbírat individuální, rodinné, profesní či zákaznické zlozvyky.

Sdílení zlozvyků podle Šedé pomáhá lidem najít k sobě cestu, otevřít se komunikaci a pochopit jiný úhel pohledu. "Taky jsem možná společným sdílením zlozvyků posílila několik manželství, protože po oboustranné sprše zlozvyků vždy došlo k nějakému vyznání lásky. Ale to hlavní, co jsem viděla a co si odnáším ze sběrů, je utvrzení v tom, jak málo spolu mluvíme, jak málo víme o ostatních a jak málo nás to často zajímá," uvedla Šedá na facebooku.

Kolekce má nyní zhruba 30.000 položek. Ve sbírce se objevuje třeba přehnané i nedostatečné uklízení, brzké i pozdní příchody na schůzky, pití sójové omáčky, přehrabování popelnic, ale také například česání chlupů na nohou nebo oslovování manžela příjmením. Ve sbírce se také projevují radikální rozpory mezi Čechy v názorech na správné opékání špekáčků nebo umisťování toaletního papíru na držák.

Do sbírky se zapojily i děti, které poukazují třeba na zlozvyky učitelů, rodičů a dalších příbuzných. Jeden z dětských přispěvatelů ale hodnotil jako zlozvyk i to, že prezidenti mají zpravidla jen černá auta.