Transformace nevyužívaných území

Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR pořádá každoročně dva semináře na vybraná témata dotýkající se aktuálních problémů v územním plánování. Měl jsem to štěstí zúčastnit se v Litoměřicích letošní jarní konference "Transformace nevyužívaných území" a ještě více tak obohatit teoretickou platformu mé diplomové práce.
Jednotlivé příspěvky ukázaly, že městských ploch týkajících se regeneračního zájmu je celá řada, v České republice se jedná o opuštěné areály po sovětských vojscích, areály těžkého průmyslu neschopného v postindustriální atmosféře rozumně fungovat a také hit současného českého urbanismu - podzemí měst. Všechny jmenované plochy pozbyly funkční využití a v současnosti skomírají nebo jsou opuštěny. Je samozřejmě nelogické a nehospodárné pro město, aby ve své struktuře obsahovalo tyto závadné plochy. Tím, jak s nimi zacházet, se zabývala litoměřická konference.
Pominu-li startovní zajímavé avšak velmi specifické příspěvky, nemohu se nezmínit o vystoupení zahraničních architektů resp. manažerů z Německa resp. Velké Británie. Jak se ukázalo, metodika nakládání s vyžilými plochami v našich městech je teprve v plenkách. Britský model je velmi sofistikovaným nástrojem, na němž se podílí jak státní, tak veřejný sektor. Koordinátorem všech činností v území je tým sestávající z několika odborníků a zastupující zájmy korporace (sdružení za účelem transformace konkrétního území). Hlavním problémem v Británii jsou rozsáhlé průmyslové areály (Anglie = kolébka průmyslové revoluce) se značným znečištěním a sociálním nebezpečím. Předveden byl příklad Trafford Parku u Manchesteru, kde z naprosto tristního kontaminovaného místa vznikl během 10 let moderní průmyslový technologický park. Je důležité uvést, že ve Velké Británii existují účinné nástroje pro vyvlastňování pozemků a jejich následnému prospěšnému využití z hlediska veřejného zájmu. Tato otázka je smrtonosná především v České republice, kde se například v Ostravě dekontaminuje půda (za státní prostředky), aniž by se vědělo, komu čištěný pozemek vlastně patří a podobných zádrhelů bychom našli celou řadu.
Předvedený německý projekt IBA Emscher Park demonstroval ekonomickou sílu našeho západního souseda. Projekt regenerace rozsáhlého území kolem řeky Emscher v Porúří je vskutku ojedinělý. Mezinárodní stavební výstava měla nastartovat transformaci Porúří a podařilo se jí to. Německý přístup byl doopravdy zodpovědný a systematický. Předvedeno bylo v podstatě 5 možných přístupů k brownfields:

• zpřístupnění brownfieldu - zakonzervovaný památník historie území
• zachování a přestavba - změna funkčního využití
• asanace brownfieldu a rozvoj města na uzdravených plochách
• ponechání času - postupná změna z brownfield v greenfield
• land-art - u prostorově dominujících brownfields proměna v atrakci, kompoziční akcent

Obrovské prostředky, které byly v Emscher Parku investovány, jsou v našem prostředí neaplikovatelné. Přítomnost soukromého investičního sektoru je nutná a musí směřovat k budou- címu udržitelnému rozvoji regenerovaného území. Každopádně je Emscher Park velmi sugestivním příkladem nakládání s brownfields.
Podobnou intervenci státu je možné obdivovat i v Paříži, kde prezidentské projekty v minulosti zasáhly i vyžilá území.
A jakpak je to u nás? Velké množství příspěvků, mj. z Prahy, Ostravy, Olomouce, Kladna, Vysokého Mýta, Terezína atd. (Brno chybělo !!!), poskytlo dostatečný obrázek stavu české transformace nevyužívaných území. Obecně lze říci, že nejživějším městem, co se příkladů regenerace týče, je Praha: kobercová asanační přestavba Smíchova, citlivá transformace Holešovic s hlavní rozvojovou plochou nákladního nádraží Bubny (mezi brownfields patří i plochy železnice) nebo startující Vysočany. Inu Praha.
V ostatních městech se daří realizovat regenerace spíše ojediněle. Výjimkou je Vysoké Mýto, které se velmi precizně a promyšleně vyrovnává se sovětským dědictvím. Kontinuální proces zapojování nevyužívaných oblastí do organismu města není snadný. Stavební struktura často nevyhovuje současným potřebám nebo je demoličního charakteru.
Vyžilé vojenské areály však nemusejí být nutně spojeny se sovětskými vojsky. Například v Olomouci je zajímavý fenomén věnce pevnůstek tereziánského opevnění z 19. století, které jsou již mnohde pohlceny městskou zástavbou a k transformaci se přímo vybízejí. Bohužel jedinečná stavební hmota si žádá jedinečné využití. Gigantických měřítek nabývá tento problém v Terezíně.
Ale zpátky k industrii. O tom, že transformace nevyužívaných území je běh na dlouhou trať, podaly svědectví příspěvky z Kladna nebo Ostravy. Lze říci, že čím větší plocha nutná k revitalizaci, tím pomalejší proces. Jednotlivé vyžilé objekty nebo jejich soubory se daří rychle a úspěšně zapojovat do městského prostředí, o čemž svědčí příklady z Českého Krumlova.
Konference poukázala na přítomnost nemalého problému, který se dotýká nebo se v nejbližší době dotkne většiny našich měst. Postindustriální společnost klade na městskou strukturu zcela nové požadavky. Transformace území města probíhá kontinuálně od jejich vzniku, avšak v současnosti na mnoha místech nabývá širších rozměrů a vztahů. Je výzvou státu a představitelům městského rozvoje, aby se problémem regenerace městské tkáně zabývali. Udržitelný rozvoj směřuje v evropském společenství k posilování dostředivosti města, jeho vyšší funkční variabilitě a krátkým logickým vazbám. Těmto snahám brání v realizaci často rozsáhlá nevyužívaná území, jejichž recyklační potenciál je v tomto směru značný.

P R O G R A M K O N F E R E N C E

čtvrtek 18.4.2002

---

představení města Litoměřice, nevyužívané objekty v památkové rezervaci
J. Mužík, V. Brunclíková

Terezín - transformace pevnostního města
P. Vávra

Manchester - Trafford Park
D. Williams

Rozvoj opuštěných pozemků v Porúří - IBA Emscher Park
D. Luchterhandt

Ostrava - historické souvislosti současné urbanistické struktury
V. Kuta

Ostrava - současnost a budoucnost městského centra
J. Sedlecký

Olomouc
J. Zimová

Paříž - Bercy, Paris Rive Gauche
L. Doležalová


pátek 19.4.2002

---

Praha - transformační území - např. Vysočany, Smíchov, Holešovice aj.
P. Durdík, V. Klokočková, A. Hořejší

Kladno - transformace průmyslové zóny Koněv
D. Pokojová

Vysoké Mýto - plochy po armádě
M. Košař

Český Krumlov - transformace bývalých výrobních ploch u řeky
P. Koubek, F. Novotný, J. Suchan

Mladá - využití bývalého vojenského újezdu
M. Körner