Tereza Komárková - Knihovna Martina Kabátníka v Litomyšli
ateliér: prof. Ing.arch. Zdeněk Fránek / asistent: Ing.arch. Radek Suchánek, Ph.D.
Stávající knihovna se nachází v budově staré radnice přímo v centru Litomyšle na Smetanově náměstí. Jelikož je v současnosti ve velmi nevyhovujícím technickém i provozním stavu, nabízí se možnost ji přestěhovat na nové místo, které bude navrženo podle jejích potřeb.
Pozemek Domu U medvěda v jižním cípu hlavního náměstí je již několik desítek let uzavřený veřejnosti, i když tomu v minulosti ne vždy bývalo. Využít tento prostor, jeho průchody a budovy pro stavbu určenou veřejnosti je příležitostí, jak znovu propojit náměstí s Bělidly, v jejichž blízkosti se dnes nachází i autobusové nádraží. Pozemek se vymyká místní klasické podélné zástavbě. Příčinou je jeho rohové umístění v náměstí, kam se fasádou Domu U Medvěda tváří jako jeden z typicky protáhlých domů. Druhým směrem k Bělidlům je však fasáda budovy bývalé puškárny třikrát delší než Dům u Medvěda, v návaznosti na to i vnitřní atrium se v tomto místě rozšiřuje. Vzniká tak poměrně velkorysý prostor v centru Litomyšle s potenciálem stát se novou cestou na stávající mapě. Zprůchodnění pozemku i stavby se stalo nosnou myšlenkou. Knihovna tak není pouze cílem, ale součástí každodenní cesty k cíli jinému. Paradoxně tak může oslovit i skupiny lidí, kteří by ji jinak nenavštívili.
Domy, stejně tak jako knihy, se skládají z jednotlivých kapitol. Ty se mohou vrstvit, chronologicky vymykat, překrývat i doplňovat. Některé kapitoly v knize jednoduše chybí, stejně tak jako v architektuře můžeme vynechat-zbourat-zapomenout. Kapitola, která ve stavbě knihovny již k přečtení nebude, jsou menší přístavby charakterem kůlen a skladů. Ty jsou v návrhu nahrazeny novou stavbou z pohledového betonu. Zanechán je pouze dům bývalé výrobny pušek a dům U Medvěda, které propojuji a sjednocuji novou stavbou. Zadáním bylo nevyužívat dům U Medvěda pro potřeby návrhu, což se stalo důvodem pro umístění provozu knihovny do puškárny. Nejdůležitější část knihovny z pohledu návštěvníka se nachází v novém domě obepínajícím atrium. Nové je přiznané, staré je zachované.
Pozemek Domu U medvěda v jižním cípu hlavního náměstí je již několik desítek let uzavřený veřejnosti, i když tomu v minulosti ne vždy bývalo. Využít tento prostor, jeho průchody a budovy pro stavbu určenou veřejnosti je příležitostí, jak znovu propojit náměstí s Bělidly, v jejichž blízkosti se dnes nachází i autobusové nádraží. Pozemek se vymyká místní klasické podélné zástavbě. Příčinou je jeho rohové umístění v náměstí, kam se fasádou Domu U Medvěda tváří jako jeden z typicky protáhlých domů. Druhým směrem k Bělidlům je však fasáda budovy bývalé puškárny třikrát delší než Dům u Medvěda, v návaznosti na to i vnitřní atrium se v tomto místě rozšiřuje. Vzniká tak poměrně velkorysý prostor v centru Litomyšle s potenciálem stát se novou cestou na stávající mapě. Zprůchodnění pozemku i stavby se stalo nosnou myšlenkou. Knihovna tak není pouze cílem, ale součástí každodenní cesty k cíli jinému. Paradoxně tak může oslovit i skupiny lidí, kteří by ji jinak nenavštívili.
Domy, stejně tak jako knihy, se skládají z jednotlivých kapitol. Ty se mohou vrstvit, chronologicky vymykat, překrývat i doplňovat. Některé kapitoly v knize jednoduše chybí, stejně tak jako v architektuře můžeme vynechat-zbourat-zapomenout. Kapitola, která ve stavbě knihovny již k přečtení nebude, jsou menší přístavby charakterem kůlen a skladů. Ty jsou v návrhu nahrazeny novou stavbou z pohledového betonu. Zanechán je pouze dům bývalé výrobny pušek a dům U Medvěda, které propojuji a sjednocuji novou stavbou. Zadáním bylo nevyužívat dům U Medvěda pro potřeby návrhu, což se stalo důvodem pro umístění provozu knihovny do puškárny. Nejdůležitější část knihovny z pohledu návštěvníka se nachází v novém domě obepínajícím atrium. Nové je přiznané, staré je zachované.
0 komentářů
přidat komentář
