Synagoga, v níž je tržnice, by mohla patřit Velkému Meziříčí

Velké Meziříčí - Velké Meziříčí by mohlo od brněnské židovské obce převzít Novou synagogu. Musí připravit podmínky, za kterých by mohla být stavba bezplatně převedena do majetku města, řekl ČTK zastupitel Tomáš Rapušák (Meziříčské fórum). Pro převzetí synagogy chce do konce června najít podporu napříč zastupitelstvem, převod by mohl být dohodnutý do podzimu. Synagoga, ve které je dnes tržnice, by se měla stát místem pro kulturní akce. Bude ale potřebovat velkou opravu, v první fázi za osm až 12 milionů korun. Na ní se chce podílet i nadace Caps66.

V nedávno pořádaném veřejném fóru hledajícím desítku věcí, které by bylo dobré ve městě vyřešit, se získání synagogy umístilo na čtvrtém místě. "Beru to jako velmi vysoké umístění v rámci problémů ve městě, není to věc, které by si veřejnost nevšímala," řekl Rapušák. Lidé podle něho negativně vnímají nejen chátrání, ale i způsob využití jedné z nejvýznamnějších staveb ve městě postavené v roce 1868.

Zastupitelstvo se budoucností synagogy bude zabývat na konci června. "Mezi tím už se pokusíme pracovat i na konkrétní nabídce. Pokud to půjde, tak už nějaká verze bude na zastupitelstvu předložena, aby jednání mohla postoupit dopředu," řekl Rapušák. S mandátem zastupitelů by se podle něho mohl převod dohodnout do září.

Architekt Jaroslav Klenovský, zodpovědný za obnovu a údržbu židovských památek na Moravě, už dřív odhadl nutné opravy Nové synagogy, jejíž fasáda je z režného zdiva, asi na 20 milionů korun. Židovská obec podle něho několikrát neúspěšně žádala o evropské dotace. Kritiku současného využití synagogy vnímá, je ale podle něho lepší, když se v budově větrá a topí, než kdyby byla zcela bez využití.

Zájem pomoci se získáním peněz na opravu synagogy projevila nadace Caps66 bývalého hokejisty Milana Nového. "Už jsme v Německu sehnali cihelnu, která by nám cihly na opravu fasády udělala za režijní náklady," řekl Karel Jonák, který s Novým a jeho nadací spolupracuje. Důležité podle něho bude otevřít synagogu veřejnosti co nejdřív, plánuje výstavy nebo koncerty.

Židé žili ve Velkém Meziříčí asi od 15. století. V polovině 19. století tvořili přibližně čtvrtinu obyvatel pětitisícového města. Většina Židů žijících ve městě do roku 1942 zemřela v koncentračních táborech. Po válce se jich vrátilo jen asi sedm, uvádí web města. Kromě Nové synagogy se ve městě dochovala také Stará synagog a židovský hřbitov založený zřejmě v polovině 17. století.