Superlaser ELI v Dolních Břežanech navrhovali Bogle Architects
Dolní Břežany (u Prahy) - Ojedinělá stavba větší než fotbalové hřiště, která vede osm metrů pod zem a 12 metrů nad zemí, vzniká v Dolních Břežanech u Prahy. Od 2018 by zde mělo plně fungovat nejmodernější laserové centrum v Evropě - ELI Beamlines, řekl ČTK koordinátor stavby ELI Michal Chudožilov při prohlídce stavby ELI a jeho již postaveného sesterského projektu HiLASE.
Centrum s nejintenzivnějším laserovým zařízením na světě bude stát 6,8 miliardy korun, většina peněz jde z evropských fondů. Má být špičkovou mezinárodní výzkumnou infrastrukturou nové generace.
"Bude to první středisko vyrobené pro uživatele, aby mohli přijít, dělat svůj výzkum a nakonfigurovat si ho podle své potřeby. A mít k tomu k dispozici maximální počet synchronizovaných laserů o velkých výkonech," řekl ČTK šéf výzkumného týmu, fyzik Daniel Kramer. Do Prahy se po sedmi letech vrátil z prestižního švýcarského centra CERN, aby mohl stát u zrodu ELI.
V šesti podzemních experimentálních prostorách jsou stěny vysoké zhruba 6 metrů, široké 1,6 metru a nad nimi se rozpíná mohutný železobetonový strop. Další laserové haly se stavějí v nadzemních podlažích. Stavebníci se museli prokopat na skálu, aby na ní založili rozměrné haly.
"To zaručí, že prostory nebudou vibrovat. U některých budov je normální, že sedají, u těchto experimentálních prostor to ale není žádané. Chceme, aby si dno budovy, tak jak se teď postaví, dosedlo a nehýbalo se," popsal Chudožilov. U experimentálních hal vznikají také například takzvané labyrinty ze stínících bloků, které jsou z vysokohustotního betonu kvůli tomu, aby se případná vzniklá radiace z experimentů nedostala k obsluhujícím vědcům. I cihly jsou velmi těžké proto, aby těsnily. Na stavbu již spotřebovalo přibližně 35 tisíc metrů krychlových betonu a 12 tisíc tun železa, dodal Chudožilov.
Laserové paprsky se budou šířit díky velkorozměrovým zrcadlům skrz vakuové potrubí po budově a následné pokusy se budou provádět v podzemí. "Unikátní na centru je, že máme distribuční systém, který se může automaticky přestavět do různých konfigurací. Jeden svazek se pošle z jedné místnosti do druhé, tam se spojí s dalším svazkem a mohou umožnit vysoce sofistikované experimenty," vysvětlil Kramer.
ELI by podle něj mělo být první, kde se bude dosahovat petawattových výkonů při 10Hz frekvenci výstřelů. Jeden z laserů už proto vyrábí v americké národní laboratoři LLNL. Zároveň by měl jiný laser jako první na světě dosahovat 10PW výkonu, tedy nejvyšší energie v nejkratším čase.
Specifická bude podle architektky Viktorie Součkové z Bogle Architects i střecha objektu, která propouští do budovy dostatek světla a zároveň ji izoluje od slunečních paprsků. Stavba musí být podle nového vedoucího projektu Romana Hvězdy dokončena do konce roku 2015. To bylo i s vývojem technologií podmínkou Evropské komise k tomu, aby se projekt o dva roky prodloužil. Výzkumné programy by se měly spustit od začátku roku 2018.
Laserové technologie ELI budou mít jedinečné parametry co do výkonu impulsů i počtu nainstalovaných laserů různých typů a hlavně opakovacích frekvencí. Vědci zde budou v rámci základního výzkumu poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy, třeba laboratorní astrofyziku simulací dějů uvnitř hvězd. Nejen pro tyto experimenty je vyžadována nejvyšší možná opakovací frekvence laserových svazků. Důležitý bude i materiálový výzkum a vývoj elektronových a protonových zdrojů, které by mohly přispět k protonové terapii při léčbě rakoviny.
Centrum s nejintenzivnějším laserovým zařízením na světě bude stát 6,8 miliardy korun, většina peněz jde z evropských fondů. Má být špičkovou mezinárodní výzkumnou infrastrukturou nové generace.
"Bude to první středisko vyrobené pro uživatele, aby mohli přijít, dělat svůj výzkum a nakonfigurovat si ho podle své potřeby. A mít k tomu k dispozici maximální počet synchronizovaných laserů o velkých výkonech," řekl ČTK šéf výzkumného týmu, fyzik Daniel Kramer. Do Prahy se po sedmi letech vrátil z prestižního švýcarského centra CERN, aby mohl stát u zrodu ELI.
V šesti podzemních experimentálních prostorách jsou stěny vysoké zhruba 6 metrů, široké 1,6 metru a nad nimi se rozpíná mohutný železobetonový strop. Další laserové haly se stavějí v nadzemních podlažích. Stavebníci se museli prokopat na skálu, aby na ní založili rozměrné haly.
"To zaručí, že prostory nebudou vibrovat. U některých budov je normální, že sedají, u těchto experimentálních prostor to ale není žádané. Chceme, aby si dno budovy, tak jak se teď postaví, dosedlo a nehýbalo se," popsal Chudožilov. U experimentálních hal vznikají také například takzvané labyrinty ze stínících bloků, které jsou z vysokohustotního betonu kvůli tomu, aby se případná vzniklá radiace z experimentů nedostala k obsluhujícím vědcům. I cihly jsou velmi těžké proto, aby těsnily. Na stavbu již spotřebovalo přibližně 35 tisíc metrů krychlových betonu a 12 tisíc tun železa, dodal Chudožilov.
Laserové paprsky se budou šířit díky velkorozměrovým zrcadlům skrz vakuové potrubí po budově a následné pokusy se budou provádět v podzemí. "Unikátní na centru je, že máme distribuční systém, který se může automaticky přestavět do různých konfigurací. Jeden svazek se pošle z jedné místnosti do druhé, tam se spojí s dalším svazkem a mohou umožnit vysoce sofistikované experimenty," vysvětlil Kramer.
ELI by podle něj mělo být první, kde se bude dosahovat petawattových výkonů při 10Hz frekvenci výstřelů. Jeden z laserů už proto vyrábí v americké národní laboratoři LLNL. Zároveň by měl jiný laser jako první na světě dosahovat 10PW výkonu, tedy nejvyšší energie v nejkratším čase.
Specifická bude podle architektky Viktorie Součkové z Bogle Architects i střecha objektu, která propouští do budovy dostatek světla a zároveň ji izoluje od slunečních paprsků. Stavba musí být podle nového vedoucího projektu Romana Hvězdy dokončena do konce roku 2015. To bylo i s vývojem technologií podmínkou Evropské komise k tomu, aby se projekt o dva roky prodloužil. Výzkumné programy by se měly spustit od začátku roku 2018.
Laserové technologie ELI budou mít jedinečné parametry co do výkonu impulsů i počtu nainstalovaných laserů různých typů a hlavně opakovacích frekvencí. Vědci zde budou v rámci základního výzkumu poprvé zkoumat v laboratořích například extrémní fyzikální jevy, třeba laboratorní astrofyziku simulací dějů uvnitř hvězd. Nejen pro tyto experimenty je vyžadována nejvyšší možná opakovací frekvence laserových svazků. Důležitý bude i materiálový výzkum a vývoj elektronových a protonových zdrojů, které by mohly přispět k protonové terapii při léčbě rakoviny.
0 komentářů
přidat komentář
