Vážení čtenáři,
stejně jako skupina obyvatel, živých lidských bytostí,
kteří odmítají variantu přinášející podstatné snížení hluku, kterým trpí především ti kdo zde žijí třeba i celý život,
ti kteří odmítají rozvoj hromadné dopravy v uvedeném místě,
ti kteří odmítají ekologický a ekonomicky výhodný provoz železniční osobní i nákladní dopravy,
ti kteří odmítají neplýtvání veřejnými financemi nechť si také oni uvědomí a respektují, že je také dost lidí, kteří mají názor jiný.
Praha se po staletí vyvíjela, proč by měl být vývoj tohoto krásného města zastaven? Proč by měl být pouze o 20-30 let odsunut definitivní konec životnosti staré mostní konstrukce. To, jaká byla naše historie a co přinesla se projevilo i na mnoha stavbách. Neváhejme se chovat - zdraví prospěšně a omezme hluk, podporujme hromadnou dopravu a její rozvoj, neodsouvejme nevyhnutelná rozhodnutí z důvodu nerozhodnosti a nerozvážnosti, pokud je to možné ušetřeme a neplýtvejme veřejnými zdroji ( můžeme potom třeba napravit chybu z minulosti s Vyšehradským nádražím a investovat i do záchrany této budovy ).
Pokud vnímáte tuto situaci, dívejte se prosím do budoucnosti, ne do minulosti a ne do teď. Naše společná budoucnost je to čemu především věnujme energii.
Děkuji Vám a přeji Vám hezký den.
Václav
Dobrý den, vážení čtenáři,
rád bych ještě doplnil, pár bodů k zamyšlení , proč by měl mít nový most 3 koleje a proč je nový vhodnější.
V roce 1920, měla Praha asi 650tis. obyvatel. V současnosti téměř jednou tolik a v budoucnu bude počet stále stoupat s vysokou pravděpodobností.. Ve 30. letech byl provoz mezi Prahou a Berounem a dál na západ Čech mnohem mnohem slabší. Pokud se podíváme jen na Radotín, Černošice, Dobřichovice a Řevnice tam došlo v posledních 25 letech k vysokému nárůstu počtu obyvatel, který zdaleka není ukončen. Bude pokračovat a bude proto potřeba větší kapacita železnice., která tisíce těchto obyvatel denně přepravuje. Připravme si infrastrukturu již nyní, nečekejme a nepřešlapujme na místě. Dobrá dopravní obslužnost, kvalitní hromadná doprava to je budoucnost , je to ekologie a i přínos pro ekonomiku.
Pokud za 20 -25 let most bude opět mimo provoz, tak si tím jen přiděláváme práci a komplikace. Nákladní železniční dopravě to také pomůže. Snažme se myslet dopředu. Jsem jist že budoucí generace to ocení. Nezapomínejme na to, že je třeba hledět do budoucna. Historie nás může poučit a inspirovat, ale budoucnost je posun vpřed, ne stát na místě. To, jak dopadlo třeba Vyšehradské nádraží je smutný příběh, věřme ale v dobrý konec. Bydlíme zde již dlouho a ten hluk byl děsný, nyní , když po mostě téměř nic nejezdí je menší. Ten most je ale železniční, má sloužit a ne být zuboženou atrakcí do šrotu a pozadím na fotkách, má sloužit dopravě., to je jeho hlavní funkce.
Tak se prosím zaměřme svými myšlenkami na budoucnost, jsko kdysi naši předci. a nebojme se nového.
Přeji Vám hezké odpoledne .
Václav
Dobrý večer pane Václave,
ještě lepší by bylo, co nejrychleji vybudovat podzemní železníční tunel, nejlépe čtyř kolejný, nebo dva dvojkolejné, a to mezi hlavním nádražím a smíchovským nádražím.
Bude to veliká rezerva pro budoucnost, bude to tiché a rychlé spojení obou železničních uzlů.
Stačí nekupovat předražená útočná letadýlka, ale investovat do něčeho rozumného, jako je třeba právě podzemní spojení mezi smíchovským a hlavním nádražím.
Varianty mostu vzniklé v soutěžním dialogu, vyhodnocené místními odborníky jsou neakceptovatelné pro laickou i odbornou veřejnost z důvodu nízké architektonické úrovně výsledku. Na takto významné stavby jako i Vltavská filharmonie a dostavba Revoluční naproti paláci Vltava by měla být vypsaná otevřená mezinárodní soutěž s kvalitní - hvězdnou porotou, na které by se nemělo šetřit. Místo toho se vybírají autoři v neanonymním soutěžním dialogu na základě portfolií, což garantuje tak akorát splnění soutěžních podmínek a naplnění stavebního programu, nikoli však vznik originálního návrhu. Tyhle soutěžní dialogy se svými podmínkami a s vyloučením autorizovaných inženýrů jako autorů i v oblasti inženýrských staveb, jsou místní specifikum. Podle toho taky česká architektura vypadá - je průměrná, nezajímavá.
... ona může mít blbý výsledek i soutěž – podívejte, jak dopadl Trojský most! (7:- /)
Ale vzpomeňte na velmi nedávnou kauzu bourání Libeňského mostu a všimněte si, jak rychle – velmi rychle – kravál kolem toho, že "to spadne", utichnul! Stačilo pár měsíců, nějaký ten rok... a dneska už by návrhy na jeho demolici neměly šanci. A také k tomu tehdy velmi hlasitě promlouvali "odborníci"!
Je jasné, že TOHLE na Výtoni je jen drastickým zrychlením sestupného trendu a zdá se, že tady v pražské památkové rezervaci pod Vyšehradem, by mohla být temná strany síly paradoxně úspěšnější, než před časem v celkem zastrčené Libni. Co je však ještě horší, že tenhle případ je opravdu drsnou zkouškou toho, co si na nás veřejné orgány a správci veřejné infrastruktury v družném objetí se stavebními firmami dovolí. Pokud si ověří, že jim tohle tentokrát prošlo, tak už je pak skutečně všechno jedno. Cokoliv dalšího bude napříště záviset jen na jejich libovůli. U jakékoliv příští veřejné stavební akce tohoto druhu už bude vždycky možno říct, že: "... když jsme tohle mohli udělat v PPR u Vyšehradu, tak co se cukáte?!"
Stary most je sice zajimava industrialni pamatka,
ale novy most mi vubec nevadi.
Pokud se stary nevyplati opravit, je to urcite spravna volba.
Aby se neco noveho narodilo,
obvykle musi neco jineho zemrit, prirozeny beh dejin.
Co ale nechapu, jak funguje statika toho noveho navrhu.
Nejak mi tam chybi rozpery mezi rovnobeznymi nosnymi oblouky vedle sebe,
ktere by branily vyboceni.
Budto je na vizualizaci jen nejaka idealizovana podoba,
bez nekterych konstrukcnich prvku
nebo musi byt v ulozeni oblouku obrovske kroutici sily
a vlastne i v celem prubehu zebra oblouku.
Je-li tomu tak, pak ten novy navrh zase tak dobry nebude,
protoze se dopousti podobne chyby,
jako nekolik dalsich mostu v CR z poslednich desetileti, a sice te,
ze forma jde krecovite proti prirozenemu prubehu sil
a pak se to dohani specialnimi materialy
a ruznymi drahymi konstrukcnimi upravami.
Tady je napr. evidentni vychyleni z idealni formy,
kterou by bylo oblouky naklonit k sobe a pripadne oprit o sebe.
To se ale nestalo z duvodu formalniho napodobeni puvodniho mostu,
ktery je ovsem prihradovy
a svisle steny oblouku mezi sebou rozeprene jsou.
Moc bych za to nedal,
ze vysledna podoba bude v provadecim projektu jeste trochu jina.
Ale tuto kauzu moc nesleduji,
takze mozna jsem nevidel vsechna zobrazeni.
bylo mi receno, ze jsem mnohe naznacil, ale malo vysvetlil,
takze dopresnuji:
a/ co jsem myslel tou "spravnou volbou"
----
Spravnou volbou jsem myslel prijit s modernim resenim
a nevytvaret repliku. Po replice vola cast oponentu s odkazem na
povinnost pamatku budto opravit nebo vytvorit repliku.
Diskutabilni otazkou ovsem je,
zda je u noveho reseni vubec nutne napodobovat puvodni tvar,
kdyz uz se voli jine staticke schema.
To je zase to, co na tom rusi mne.
Mam totiz rad ciste formy a soulad tvaru s konstrukci.
b/ proc nejsou nove oblouky mezi sebou rozeprene ani naklonene
----
Naklonit je v tomto pripade zrejme neslo,
protoze koleje maji byt nove tri (namisto dnesnich dvou),
a mostovka uz vychazi prilis siroka.
Rozeprit je zrejme slo, ale protoze koleje jsou tri,
rozpera uz bude na tak velkou vzdalenost asi dost masivni,
tak ji tam budto skutecne nedali nebo jen pro verejnost nenamalovali.
Svisla poloha oblouku ma ale zrejme i druhy duvod,
kterym je napodobeni puvodniho svisleho tvaru oblouku,
ktery je ale uplne jineho typu konstrukce (prihradoveho).
c/ co je na obloucich (trochu) divneho
----
Rozpeti mezi piliri je "jen" cca 70 m,
coz je dimenzovatelne i jako pouha tramova konstrukce
bez jakehokoliv oblouku ci zavesu.
Dukazem je rada i mnohem vetsich mostu po celem svete.
Abychom nechodili daleko,
stejne rozpeti ma i zeleznicni most z Holesovic k Bulovce,
ktery je pouze tramovy, ma dvojite, mirne rozevrene pilire.
Netvrdim, ze zrovna tento je krasny,
je to technicka ucelova stavba v pohledove neexponovanem miste.
Ovsem take tvrdim, ze pokud by to nekdo chtel a bylo by to nekde vhodne,
tak i tramovy most se da udelat architektonicky zajimave.
Nicemene vedomi, ze 70 m lze preklenout i bez oblouku
v kombinaci s vedomim, ze nove navrzene oblouky na Vytoni nejsou rozeprene proti klopeni,
vyvolava chte nechte podezreni, ze oblouky tam dala Sprava zeleznic
vicemene jen na okrasu
Verim, ze neco asi skutecne take nesou,
kdyz uz tam teda jsou, tak at neco delaji.
Muzeme se pravem ptat, proc to vsechno?
d/ proc tam vubec nejake oblouky jsou
----
Tady se dotykame samotneho jadra sporu:
Oponenty noveho reseni irituje ztrata pohledu na Prazsky hrad skrze
mrizovi rezave nytovane konstrukce.
Ja si osobne myslim, ze kdyby tam uz puvodne byl most bez hornich oblouku,
ale s oblouky pod mostovkou (mozna by byly pilire blize k sobe)
a nekdo by tam dnes navrhoval prihradovou konstrukci s hornimi oblouky,
nebo i jinou modernejsi konstrukci s hornimi oblouky,
tak ti stejni lide by znovu kriceli,
jak se nekdo opovazuje hyzdit prazske panorama
a zakryvat jim pohled na Prazsky hrad necim takovym.
Ted muze nasledovat nekonecna diskuze, proc tam drive vznikla prihradova kce.
a co to znamenalo z tehdejsiho pohledu a proc je potreba to dnes chranit atd.
Nic z toho nepopiram a dovedu si ty argumenty snadno predstavit.
Kazdopadne se zde potkavaji dva rozdilne pohledy na vec,
ktere se sprava zeleznic pokusila skloubit a syntetizovat vodu s ohnem,
cimz ale prave zalozila spor novy.
Zastanci zachrany rezaveho mostu chteji rezavy most s hornim obloukem
a chteji, aby jim prave takto zakryval pohled na Hradcany, jak jsou zvykli.
Jakakoliv zmena jim nedela dobre.
Maximalne jsou ochotni akceptovat repliku (unosneji nadimenzovanou).
Sprava zeleznic ale dosla k zaveru, ze most musi byt novy
(a opet preskocme diskuzi proc musi byt novy),
tak aby udelala lidem radost, pridelala na nej jeste i oblouky,
aby jim to aspon trochu pripominalo ten jejich stary, i kdyz uplne jiny most.
Ucinila tak v dobre vire, ze temto lidem udela radost.
A stejne neudelala. Uz to totiz nejsou "ty nase stare" oblouky,
ale jakesi cizacke nove oblouky, ktere tu nechteji.
Dalsi pokus o smireni je teda oblouky natrit rezavou (bronzovou) barvou.
Vypada to fakt zajimave a je to i neobvykly napad.
Nicmene to uz zacina pripominat projektovani Jary Zimmermana
a jestli to touto optiku pujde dal,
muzeme se nakonec nadit hodne originalniho mostu.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
stejně jako skupina obyvatel, živých lidských bytostí,
kteří odmítají variantu přinášející podstatné snížení hluku, kterým trpí především ti kdo zde žijí třeba i celý život,
ti kteří odmítají rozvoj hromadné dopravy v uvedeném místě,
ti kteří odmítají ekologický a ekonomicky výhodný provoz železniční osobní i nákladní dopravy,
ti kteří odmítají neplýtvání veřejnými financemi nechť si také oni uvědomí a respektují, že je také dost lidí, kteří mají názor jiný.
Praha se po staletí vyvíjela, proč by měl být vývoj tohoto krásného města zastaven? Proč by měl být pouze o 20-30 let odsunut definitivní konec životnosti staré mostní konstrukce. To, jaká byla naše historie a co přinesla se projevilo i na mnoha stavbách. Neváhejme se chovat - zdraví prospěšně a omezme hluk, podporujme hromadnou dopravu a její rozvoj, neodsouvejme nevyhnutelná rozhodnutí z důvodu nerozhodnosti a nerozvážnosti, pokud je to možné ušetřeme a neplýtvejme veřejnými zdroji ( můžeme potom třeba napravit chybu z minulosti s Vyšehradským nádražím a investovat i do záchrany této budovy ).
Pokud vnímáte tuto situaci, dívejte se prosím do budoucnosti, ne do minulosti a ne do teď. Naše společná budoucnost je to čemu především věnujme energii.
Děkuji Vám a přeji Vám hezký den.
Václav
rád bych ještě doplnil, pár bodů k zamyšlení , proč by měl mít nový most 3 koleje a proč je nový vhodnější.
V roce 1920, měla Praha asi 650tis. obyvatel. V současnosti téměř jednou tolik a v budoucnu bude počet stále stoupat s vysokou pravděpodobností.. Ve 30. letech byl provoz mezi Prahou a Berounem a dál na západ Čech mnohem mnohem slabší. Pokud se podíváme jen na Radotín, Černošice, Dobřichovice a Řevnice tam došlo v posledních 25 letech k vysokému nárůstu počtu obyvatel, který zdaleka není ukončen. Bude pokračovat a bude proto potřeba větší kapacita železnice., která tisíce těchto obyvatel denně přepravuje. Připravme si infrastrukturu již nyní, nečekejme a nepřešlapujme na místě. Dobrá dopravní obslužnost, kvalitní hromadná doprava to je budoucnost , je to ekologie a i přínos pro ekonomiku.
Pokud za 20 -25 let most bude opět mimo provoz, tak si tím jen přiděláváme práci a komplikace. Nákladní železniční dopravě to také pomůže. Snažme se myslet dopředu. Jsem jist že budoucí generace to ocení. Nezapomínejme na to, že je třeba hledět do budoucna. Historie nás může poučit a inspirovat, ale budoucnost je posun vpřed, ne stát na místě. To, jak dopadlo třeba Vyšehradské nádraží je smutný příběh, věřme ale v dobrý konec. Bydlíme zde již dlouho a ten hluk byl děsný, nyní , když po mostě téměř nic nejezdí je menší. Ten most je ale železniční, má sloužit a ne být zuboženou atrakcí do šrotu a pozadím na fotkách, má sloužit dopravě., to je jeho hlavní funkce.
Tak se prosím zaměřme svými myšlenkami na budoucnost, jsko kdysi naši předci. a nebojme se nového.
Přeji Vám hezké odpoledne .
Václav
ještě lepší by bylo, co nejrychleji vybudovat podzemní železníční tunel, nejlépe čtyř kolejný, nebo dva dvojkolejné, a to mezi hlavním nádražím a smíchovským nádražím.
Bude to veliká rezerva pro budoucnost, bude to tiché a rychlé spojení obou železničních uzlů.
Stačí nekupovat předražená útočná letadýlka, ale investovat do něčeho rozumného, jako je třeba právě podzemní spojení mezi smíchovským a hlavním nádražím.
Ale vzpomeňte na velmi nedávnou kauzu bourání Libeňského mostu a všimněte si, jak rychle – velmi rychle – kravál kolem toho, že "to spadne", utichnul! Stačilo pár měsíců, nějaký ten rok... a dneska už by návrhy na jeho demolici neměly šanci. A také k tomu tehdy velmi hlasitě promlouvali "odborníci"!
Je jasné, že TOHLE na Výtoni je jen drastickým zrychlením sestupného trendu a zdá se, že tady v pražské památkové rezervaci pod Vyšehradem, by mohla být temná strany síly paradoxně úspěšnější, než před časem v celkem zastrčené Libni. Co je však ještě horší, že tenhle případ je opravdu drsnou zkouškou toho, co si na nás veřejné orgány a správci veřejné infrastruktury v družném objetí se stavebními firmami dovolí. Pokud si ověří, že jim tohle tentokrát prošlo, tak už je pak skutečně všechno jedno. Cokoliv dalšího bude napříště záviset jen na jejich libovůli. U jakékoliv příští veřejné stavební akce tohoto druhu už bude vždycky možno říct, že: "... když jsme tohle mohli udělat v PPR u Vyšehradu, tak co se cukáte?!"
... Ale hrajou to tvrdě, hajzlíci! (7:- +)
ale novy most mi vubec nevadi.
Pokud se stary nevyplati opravit, je to urcite spravna volba.
Aby se neco noveho narodilo,
obvykle musi neco jineho zemrit, prirozeny beh dejin.
Co ale nechapu, jak funguje statika toho noveho navrhu.
Nejak mi tam chybi rozpery mezi rovnobeznymi nosnymi oblouky vedle sebe,
ktere by branily vyboceni.
Budto je na vizualizaci jen nejaka idealizovana podoba,
bez nekterych konstrukcnich prvku
nebo musi byt v ulozeni oblouku obrovske kroutici sily
a vlastne i v celem prubehu zebra oblouku.
Je-li tomu tak, pak ten novy navrh zase tak dobry nebude,
protoze se dopousti podobne chyby,
jako nekolik dalsich mostu v CR z poslednich desetileti, a sice te,
ze forma jde krecovite proti prirozenemu prubehu sil
a pak se to dohani specialnimi materialy
a ruznymi drahymi konstrukcnimi upravami.
Tady je napr. evidentni vychyleni z idealni formy,
kterou by bylo oblouky naklonit k sobe a pripadne oprit o sebe.
To se ale nestalo z duvodu formalniho napodobeni puvodniho mostu,
ktery je ovsem prihradovy
a svisle steny oblouku mezi sebou rozeprene jsou.
Moc bych za to nedal,
ze vysledna podoba bude v provadecim projektu jeste trochu jina.
Ale tuto kauzu moc nesleduji,
takze mozna jsem nevidel vsechna zobrazeni.
takze dopresnuji:
a/ co jsem myslel tou "spravnou volbou"
----
Spravnou volbou jsem myslel prijit s modernim resenim
a nevytvaret repliku. Po replice vola cast oponentu s odkazem na
povinnost pamatku budto opravit nebo vytvorit repliku.
Diskutabilni otazkou ovsem je,
zda je u noveho reseni vubec nutne napodobovat puvodni tvar,
kdyz uz se voli jine staticke schema.
To je zase to, co na tom rusi mne.
Mam totiz rad ciste formy a soulad tvaru s konstrukci.
b/ proc nejsou nove oblouky mezi sebou rozeprene ani naklonene
----
Naklonit je v tomto pripade zrejme neslo,
protoze koleje maji byt nove tri (namisto dnesnich dvou),
a mostovka uz vychazi prilis siroka.
Rozeprit je zrejme slo, ale protoze koleje jsou tri,
rozpera uz bude na tak velkou vzdalenost asi dost masivni,
tak ji tam budto skutecne nedali nebo jen pro verejnost nenamalovali.
Svisla poloha oblouku ma ale zrejme i druhy duvod,
kterym je napodobeni puvodniho svisleho tvaru oblouku,
ktery je ale uplne jineho typu konstrukce (prihradoveho).
c/ co je na obloucich (trochu) divneho
----
Rozpeti mezi piliri je "jen" cca 70 m,
coz je dimenzovatelne i jako pouha tramova konstrukce
bez jakehokoliv oblouku ci zavesu.
Dukazem je rada i mnohem vetsich mostu po celem svete.
Abychom nechodili daleko,
stejne rozpeti ma i zeleznicni most z Holesovic k Bulovce,
ktery je pouze tramovy, ma dvojite, mirne rozevrene pilire.
Netvrdim, ze zrovna tento je krasny,
je to technicka ucelova stavba v pohledove neexponovanem miste.
Ovsem take tvrdim, ze pokud by to nekdo chtel a bylo by to nekde vhodne,
tak i tramovy most se da udelat architektonicky zajimave.
Nicemene vedomi, ze 70 m lze preklenout i bez oblouku
v kombinaci s vedomim, ze nove navrzene oblouky na Vytoni nejsou rozeprene proti klopeni,
vyvolava chte nechte podezreni, ze oblouky tam dala Sprava zeleznic
vicemene jen na okrasu
Verim, ze neco asi skutecne take nesou,
kdyz uz tam teda jsou, tak at neco delaji.
Muzeme se pravem ptat, proc to vsechno?
d/ proc tam vubec nejake oblouky jsou
----
Tady se dotykame samotneho jadra sporu:
Oponenty noveho reseni irituje ztrata pohledu na Prazsky hrad skrze
mrizovi rezave nytovane konstrukce.
Ja si osobne myslim, ze kdyby tam uz puvodne byl most bez hornich oblouku,
ale s oblouky pod mostovkou (mozna by byly pilire blize k sobe)
a nekdo by tam dnes navrhoval prihradovou konstrukci s hornimi oblouky,
nebo i jinou modernejsi konstrukci s hornimi oblouky,
tak ti stejni lide by znovu kriceli,
jak se nekdo opovazuje hyzdit prazske panorama
a zakryvat jim pohled na Prazsky hrad necim takovym.
Ted muze nasledovat nekonecna diskuze, proc tam drive vznikla prihradova kce.
a co to znamenalo z tehdejsiho pohledu a proc je potreba to dnes chranit atd.
Nic z toho nepopiram a dovedu si ty argumenty snadno predstavit.
Kazdopadne se zde potkavaji dva rozdilne pohledy na vec,
ktere se sprava zeleznic pokusila skloubit a syntetizovat vodu s ohnem,
cimz ale prave zalozila spor novy.
Zastanci zachrany rezaveho mostu chteji rezavy most s hornim obloukem
a chteji, aby jim prave takto zakryval pohled na Hradcany, jak jsou zvykli.
Jakakoliv zmena jim nedela dobre.
Maximalne jsou ochotni akceptovat repliku (unosneji nadimenzovanou).
Sprava zeleznic ale dosla k zaveru, ze most musi byt novy
(a opet preskocme diskuzi proc musi byt novy),
tak aby udelala lidem radost, pridelala na nej jeste i oblouky,
aby jim to aspon trochu pripominalo ten jejich stary, i kdyz uplne jiny most.
Ucinila tak v dobre vire, ze temto lidem udela radost.
A stejne neudelala. Uz to totiz nejsou "ty nase stare" oblouky,
ale jakesi cizacke nove oblouky, ktere tu nechteji.
Dalsi pokus o smireni je teda oblouky natrit rezavou (bronzovou) barvou.
Vypada to fakt zajimave a je to i neobvykly napad.
Nicmene to uz zacina pripominat projektovani Jary Zimmermana
a jestli to touto optiku pujde dal,
muzeme se nakonec nadit hodne originalniho mostu.