Simonova vila v Hejnicích patří mezi památky, město tam chce vybudovat knihovnu

Hejnice - Více než stoletá klasicistní vila Emila Simona s prvky art deca v Hejnicích na Liberecku patří nově mezi kulturní památky. Nejdéle sloužila jako školka a nyní jsou v ní ubytováni ukrajinští uprchlíci. Starosta Hejnic Jaroslav Demčák (Za lepší Hejnice) dnes ČTK řekl, že vilu chtějí přeměnit na víceúčelový objekt s knihovnou, komunitním centrem a podkroví využívat v létě pro ubytování.

"Říct, kdy to bude, by teď bylo věštění," uvedl starosta. Město má zatím hotovou jen studii a nyní si nechá zpracovat stavebně technický průzkum.

O zařazení vily mezi památky usilovalo samo město, i když jim to podle starosty rekonstrukci zkomplikuje a prodraží. "Na jednu stranu je to ocenění, že je tady významná stavba a je tam možnost na rekonstrukci získat dotaci. Na druhou stranu je to obrovský závazek v tom, že jakákoliv rekonstrukce musí být v souladu s památkovými předpisy, což znamená navýšení rozpočtu, kterou ta dotace nepokryje," řekl starosta. Náklady na rekonstrukci vily odhaduje na 30 až 60 milionů korun.

Vilu si nechal postavit podle návrhu Rudolfa Bitzana v roce 1917 Eduard Fritsch, majitel mechanické tkalcovny Fritsch & Co. O čtyři roky později objekt s rozsáhlým pozemkem odkoupil továrník Emil Simon. Poslední úpravou v duchu art deco prošla vila po roce 1935, kdy ji od Simona odkoupil jablonecký exportér Carl Witt. Po roce 1945 sloužila vila až do roku 2021 jako mateřská škola. "Vila postavená dle plánů Rudolfa Bitzana s pozdějšími stavebními úpravami přesahuje svými architektonickými kvalitami hranice města a řadí se mezi jednu z nejzajímavějších staveb širšího regionu, která se dochovala ve velmi autentickém stavu." uvedla Petra Šternová z libereckého Národního památkového úřadu.

Dům je v relativně dobrém stavu, jeho stav ale zhoršuje spodní voda, kdy problém s vlhkostí je zejména v suterénu. "Dvě nejcennější vrchní patra jsou nedotčená. Dům je ale zralý na kompletní rekonstrukci rozvodů – vody, elektřiny, odpadu i topení," dodal Demčák.

V plánu města je využít suterén jako služební byt pro správce objektu. Knihovna by měla být v prvním patře s tím, že v hale by byl knihovnický pult, bývalá zimní zahrada by se proměnila na čtenářský kout, v bývalé jídelně by byly police s knihami a v původní ložnici umístěný depozitář. Druhé patro by mělo sloužit jako setkávací prostor pro výstavy, přednášky, koncerty či workshopy a podkroví by šlo rozdělit na tři pokoje pro ubytování v létě.

Pro třítisícové Hejnice to není jediná kulturní památka. Nejcennější je barokní bazilika Navštívení Panny Marie, která patří mezi národní kulturní památky.