Rodina Tugendhatova si své slavné brněnské vily příliš neužila

Vložil
ČTK
31.05.2024 07:15
Praha

Ludwig Mies van der Rohe


Praha - Brněnská funkcionalistická vila, kterou nechal koncem 20. let minulého století postavit textilní podnikatel Fritz Tugendhat, patří na seznam kulturního dědictví UNESCO, kam se dostala v roce 2001 jako jedenáctá česká památka. Unikátní dům, který navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe a jenž se začal stavět před 95 lety v červnu 1929, bývá označován za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury. Její původní majitelé si ale vily příliš neužili, koncem 30. let museli uprchnout před nacisty.


Fritz Tugendhat chtěl sice původně studovat medicínu, nakonec se ale také on zapojil do rodinného textilního podnikání. Jako nepříliš nadaného obchodníka ho zajímala spíše technická stránka věci a navrhování látek. V roce 1928 se v Berlíně oženil s Gretou, rozenou Löw-Beerovou, která pocházela z ještě movitější židovské podnikatelské rodiny, jež podnikala také v cukrovarnictví a lihovarnictví. A původně jí patřil i pozemek, na kterém se mladí manželé rozhodli vybudovat moderní dům.

Tugendhatovi oslovili renomovaného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, s jehož prací se milovnice umění Greta Tugendhatová seznámila během života v Berlíně. "Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů plných figurek a deček, jak je znal z dětství," řekla. Architekt po prohlídce parcely s krásným výhledem na Brno zakázku přijal a vznikla unikátní stavba, Miesovo nejvýznamnější předválečné dílo.

Tugendhatovi se do vily nastěhovali v roce 1930 spolu se syny Ernestem a Herbertem a Hannou, Gretinou dcerou z prvního manželství. Nový domov vybavený nejmodernějšími technologiemi své doby si však dlouho nestihli užít, po osmi letech museli zemi opustit před sílící nacistickou hrozbou. Rodina se přes Švýcarsko dostala v roce 1941 až do Venezuely, kde se narodily ještě dcery Ruth a Daniela. Vilu nejprve zabavilo gestapo, po válce v ní krátce pobývali sovětští vojáci a pak byla znárodněna.

Sloužila jako taneční škola, provozoval se zde rehabilitační tělocvik pro děti. Teprve v roce 1981 se stavba dočkala prvních oprav a byla tak připravená na dějinný okamžik - v roce 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa. Od roku 2001 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, mezi roky 2010 a 2012 prošla citlivou rekonstrukcí. Fritz Tugendhat, který zemřel v roce 1958 ve Švýcarsku, už ji nikdy nenavštívil, Greta zde byla dvakrát na konci 60. let.
0 komentářů
přidat komentář

Související články