Režisér Jan Hřebejk by měl natočit přepis románu o vile Tugendhat

Praha - Filmový producent Rudolf Bierman získal práva na román britského spisovatele Simona Mawera Skleněný pokoj inspirovaný osudy známé brněnské vily Tugendhat. Režisérem projektu má být Jan Hřebejk. Mawer, jehož dílo bylo na podzim nominováno na prestižní Man Bookerovu cenu, bude tento týden na pražském Výstavišti jedním z hostů veletrhu Svět knihy.
    "Mám filmová práva - a jak to dopadne, to uvidíme. Rádi bychom to s Hřebejkem dělali, ale je otázkou jak, s kým a podle jakého scénáře," řekl dnes ČTK Bierman (Kawasakiho růže, Román pro ženy, Účastníci zájezdu, Nestyda). Ve vile Tugendhat se byli podívat. Její obnova začala v únoru.
    "Určitě by se část příběhu musela natáčet přímo ve vile, přičemž oprava má být hotova v roce 2012," dodal Biermann. Také podle Hřebejka, který se minulý týden setkal se Simonem Mawerem v Praze, je tento projekt v úplném zárodku. "Neobešli bychom se bez natáčení v brněnské vile," potvrdil režisér, který v srpnu začne točit celovečerní film Nevinnost.
    Mawerův román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii českého národa. Dům postavený na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti.
    Spisovatel neskrývá, že městem jeho románu je Brno a domem Liesel a Viktora Landauerových vila Tugendhat. Inspirací mu byla návštěva vily počátkem 90. let. Mawer je vzděláním biolog a do Brna tehdy přijel, aby se podíval na místa, kde pracoval zakladatel genetiky Gregor Mendel.
    Dnes slavnou funkcionalistickou vilu, která je zařazena na seznam památek UNESCO, si nechali postavit Grete a Fritz Tugendhatovi. Navrhl ji v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. "Ale jsem romanopisec, takže vyjma domu jsem si všechno, včetně osudů Landauerových, vymyslel," řekl loni Mawer ČTK. "Viktor Landauer je Žid, Tugendhatovi byli oba Židé. Landauerovi postavili dům ve stejnou dobu a odešli ze země ve stejnou dobu a ze stejných důvodů jako Tugendhatovi. Ale jinak mezi nimi není spojitost," zdůraznil spisovatel.
    Při jedné z klíčových scén ve Skleněném pokoji Landauerovi poslouchají v zahraničním vysílání BBC projev Nevilla Chamberlaina v době mnichovské krize o "sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme" a definitivně se rozhodnou pro emigraci. "Chtěl jsem přiblížit pohled ze střední Evropy," řekl Mawer, jehož román končí epilogem v roce 1990.
    "Cítil jsem, že to je přirozené zakončení. Dům se stal muzeem a tak z něj odešel život. Je to stále krásná budova, ale není to dům. I když je v něm pořád něco, co vyvolává minulost," řekl Mawer, který už 30 let žije v Itálii, kde učí na střední škole.