Rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental
Rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental v Praze odhaluje vrstvy brutalistní architektury a motivuje k hledání cest jejich záchrany.
Nově aplikované postupy mohou přispět k lepšímu pochopení důležitých staveb brutalistní architektury a k jejich zachování pro příští generace.
V Praze, 3. října 2022 – Bývalý hotel InterContinental postavený v letech 1968 až 1974 pod vedením Karla Filsaka v historickém centru Prahy patří k vrcholným ukázkám středoevropské brutalistní architektury. Díky zapojení celé řady autorských kolektivů umělců a řemeslníků je po stránce exteriéru i interiéru jednou z nejreprezentativnějších staveb své doby. Probíhající rekonstrukce je ve fázi dokončování první etapy a na tuto linku navazuje s cílem, aby stavba mohla opět důstojně rámovat to nejlepší z minulé i soudobé řemeslné a umělecké tvorby. V technické rovině odstraňuje důsledky původních nedostatků i devastu- jících zásahů uplynulých dekád za použití na míru vytvořených postupů. Díky tomu bude možné zachovat nezaměnitelný charakter budovy a přitom zohlednit technologické i ekologické požadavky 21. století. Širší projekt revitalizace okolí pak usiluje o obnovení porušených urbanistických vazeb a zařazení lokality na kulturní a společenskou mapu města.
"Stavba i její detaily jsou stejně univerzální jako autentické, stejně mezinárodní, odrážející trendy brutalistní architektury jako kontextuální, vycházející z dobré znalosti prostředí Prahy a její historické architektury," akcentuje autor projektu architekt Marek Tichý výjimečnost konceptu stavby, který ovšem nedoprovázela poctivost nebo pečlivost v provedení. Kvůli nedostatečné kvalitě původních stavebních prací probíhajících za vrcholného socialismu, ale i necitlivým zásahům zejména v devadesátých letech byl hotel ve špatném stavu jak po stránce statiky, tak i interiérových a exteriérových častí. Rozsah a nároky oprav se ukazovaly postupně s odkrýváním poškození a jejich často provizorních řešení. "Stavba jakoby byla plánována s životností tabulkových padesáti let, bez ohledu na ekonomiku jejího provozu, nároky na opravy a údržbu, počínaje zásadními defekty železobetonového skeletu a konče geometrickou nepřesností, která se na desítky procent vzdaluje od tolerancí stavebních norem. Jedna z hlavních hmot objektu je od svislé roviny nakloněna o neuvěřitelných devatenáct centimetrů," popisuje Tichý stav budovy. Společně s odborníky řady profesí a za podpory investorů projektu se v zájmu zachování toho nejcennějšího rozhodli hledat metodiky, jak obnovit novodobé materiály, struktury a prvky, jejichž datum trvanlivosti již vypršelo.
Záchrana poválečné architektury
Tyto postupy obnovy se mohou stát výukovým materiálem pro práci s fondem poválečné architektury a přispět k tomu, aby se investoři přikláněli k transformování a hledání nového účelu pro tyto objekty místo jejich bourání. Příkladem může být sejmutí a důkladný rozbor dvaapadesáti rozsáhlých svislých pásů obvodového pláště hotelu složených z keramických segmentů, které se střídají s prvky betonu a skla. Právě keramika budovu odlišila od výstavby své doby a vtiskla jí nezaměnitelný charakter. Tento prvek v podobě mozaiky z kabřincových tvarovek pro hotel navrhl sochař Zbyněk Sekal. Jejich autentické repliky byly s důrazem na rozdílnou šířku, strukturu i barevnost rok a půl vyvíjeny a následně vyráběny v malé rodinné cihlárně.
Zcela nové techniky navrhl a otestoval tým odborníků pod vedením architekta Tichého i pro účely renovace betonu. Diagnostika stavu betonových konstrukcí byla svěřena Kloknerovu ústavu ČVUT. Vznikl model stavby s údaji o odebraných vzorcích a na základě toho pak postupy oprav pro typická poškození. Provedené sanace byly zanášeny zpět do modelu a výsledný soubor poslouží jako databáze pro budoucí údržbu. Konečný počet sanačních zásahů překročil patnáct tisíc. Ani to však nestačilo k úplné nápravě a některé části stavby bylo třeba zcela nahradit, například strop konferenčního sálu. Jeho trojrozměrná struktura složená z dvaceti čtyř bloků byla znovu vytvořena v podstatě jako mostní konstrukce z předpjatého betonu s rozponem téměř dvacet pět metrů a je geometricky přesnou kopií původní verze navržené architektem Janem Šrámkem. Celou řadu postupů bylo třeba vyvinout i pro vizuální stránku materiálu s cílem vrátit pohledovým betonům shodný tón včetně otisků dřevěných prken bednění, nepravidelností textury a určitých nedokonalostí provedení, které jsou pro stavbu charakteristické. Jednotlivé části prošly důsledným odmytím, očištěním všech povrchů a téměř restaurátorským obnovováním partií. "Výsledek je pro diváka z odstupu téměř neviditelný a ukazuje stavbu v původní síle a výrazu její brutalistní architektury," uzavírá Tichý.
Výkladní skříň umění a designu
Typický beton jako základní materiál doplňují zejména sklo a dřevo v různých formách. Rukama restaurátorů procházejí interiérové prvky a umělecká díla hotelu, který byl koncipovaný jako "Gesamtkunstwerk", tedy objekt umělecky pojednaný do každého detailu. Řada z nich se ale dochovala jen částečně nebo vůbec. Do celého procesu je proto zapojeno několik převážně rodinných řemeslných firem s dlouholetou tradicí i renomovaných současných umělců. Například křišťálové lustry výtvarníka Reného Roubíčka evokující motiv přírody, který se prolíná výtvarným pojetím celého hotelu, jedna ku jedné zrestauroval sklářský ateliér Bejvl. Klíč k obnově velmi složité struktury tvořené křehkými skleněnými pruty cílevědomě komponovanými okolo speciální kovové konstrukce bylo možné najít jen díky studiu skic, modelů a záznamů zachovaných v umělcově ateliéru i rozhovorům se spolupracovníky a rodinou. Sérii svítidel doplní betonový strop konferenčního sálu. Dřevo se do interiérů navrátí v podobě kompozice sloupových soch Začarovaný les od sochaře Miroslava Hejného a stropních plastik na motivy cechovních erbů od Čestmíra Kafky. Do znovuotevřené střešní restaurace se pak vrátí kovové lustry v podobě shluků zlatých bublin od českého sochaře Huga Demartiniho.
Udržitelnost i v historickém centru
Rekonstrukce přináší i novou technologickou vrstvu, která u historické budovy ve středu města nemá obdoby. Výrazná zelená stopa zahrnuje zvýšení podílu zelených, nezpevněných ploch, doplnění vodních prvků, vzrostlé zeleně, ozelenění střech i fasád. Tu dotváří celkové zodpovědné hospodaření s vodou včetně inovativních systémů zavlažování a zpětného získávání tepla z užitkové vody v provozu gastro, prádelen a částečně i sprch hotelu. Energetická koncepce je postavená na nízkoemisních, obnovitelných zdrojích včetně zapojení geotermální energie do té míry, že například jen malé procento chladu vyrábí konvenční chladiče.
Propojení starého a nového
Oprava probíhá pod hlavičkou rodinné investiční kanceláře R2G jako součást projektu revitalizace 6 250 m² širšího okolí pod názvem Staroměstská brána. V plánu je ho obohatit o novou infrastrukturu v podobě podchodu na náplavku, bezpečné lávky nejen pro rodiče a děti ze základní školy na náměstí Curieových i městský mobiliář, zeleň, fontány nebo prostory pro služby a obchody i gastronomii. Součástí projektu je kromě rekonstrukce stávajícího hotelu, který bude znovu otevřen jako Fairmont Golden Prague Hotel, a přilehlé budovy i výstavba dvou dalších objektů prodlužujících linii Pařížské třídy až na nábřeží. To vše za využití lokálních zdrojů a firem, jak upřesňuje Martin Sirotek za Metrostav jako generálního dodavatele stavby: "Je nám ctí pracovat pro českého investora s řadou českých subdodavatelů na projektu, který mimo jiné přispívá k obnově tuzemské ekonomiky skrze využití často unikátních místních materiálů a surovin."
Projekt samotný je koncipován jako jeden promyšlený záměr, který zacelí vazby, jejichž zpřetrhání stavba hotelu v srdci Prahy v šedesátých letech způsobila. Dá vzniknout plnohodnotnému městskému prostoru, který si chce získat místo na mapě města a sloužit dalším generacím obyvatel i návštěvníků Prahy pro setkávání a trávení volného času
Náměstí věnované nejen filmu
K tomu má významně přispět i celková revitalizace náměstí Miloše Formana. Záměrem je, aby se stalo důstojným nositelem jména tohoto významného režiséra i jakousi platformou pro podporu filmu i dalších kulturních odvětví. Za tímto účelem vzniká nový formát přehlídky filmů inspirovaný festivalem Lumière ve francouzském Lyonu, jejímž centrem se stanou náměstí i hotel také díky špičkové audiovizuální technice.
Bývalý hotel InterContinental v době svého vzniku odrážel nejen kvalitu české architektury a užitného umění, ale i vzepětí české kultury šedesátých a sedmdesátých let, díky nové vlně československého filmu, ale i řadě tvůrců z dalších odvětví. Ta se tak po dlouhých desetiletích opět dostala i do povědomí světové veřejnosti. Ambicí projektu Staroměstská brána je na tuto ideu navázat. Autentickou obnovu uměleckého dědictví i uplatnění nových technologií je možné uskutečnit díky nebývale vysoké investici, za níž stojí čeští podnikatelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. "Jde o svého druhu jistě jednu z největších oprav stavby daného období, průlomovou z hlediska důsledného hledání autentické formy rekonstrukce v kontextu současných potřeb, energetických i provozních nároků. Přináší řadu otázek a úkolů pro architekty i techniky a současně poskytuje – díky nadstandardní finanční podpoře - řadu řešení, návodů a námětů na obnovu moderní architektury," uzavírá Marek Tichý.
Základní materiály
Jedná se o beton, coby základní stavební materiál, monolitický i prefabrikovaný, prezentovaný v podobě výrazně mohutné konstrukce a vystrčených linií, "žiletek" i plochých partií s lineární grafikou na fasádách, sklo v nadrozměrných tabulích společenských pater, v sestavách s jemnými kovovými rámy v podlažích ubytovacích i jako umělecký artefakt v podobě tavenic zabudovaných do skeletu coby luceren i autorských lustrů, hliník jako významnou část stavebnice lehkých obvodových plášťů, a konečně keramiku, která vtiskla fasádám budovy punc výjimečnosti. Pomineme-li umělecká díla, až na malé výjimky byly při výstavbě užívány prvky a materiály z produkce socialistického stavebnictví. Ty se zde ale často ukazovaly v nových variacích a obměnách, jejich aplikace byly mnohdy natolik průlomové, že byly na řadě jiných novějších objektů dlouhá desetiletí kopírovány.
Udržitelnost
V obecné rovině se projekt, který usiluje o zlepšení podmínek pro správu mikroklimatu snaží o redukci emise tepla, zvýšení podílu nezpevněných ploch, zpomalení odparu, zadržování vody v území a její využití na zvlhčování ploch. Na projektu Staroměstská brána je snaha aplikovat vyvážený mix všech úprav, které k procesu zlepšení mikroklimatu v území přispějí, současně i technologií, které jsou nadčasové z hlediska využívání alternativních zdrojů a eliminace uhlíkové stopy.
Vlastní objekt prochází náročnou rekonstrukcí, v jejímž rámci jsou výrazně vylepšeny parametry obálky budovy – prakticky všechny obvodové a střešní pláště byly nahrazeny novými. Konvenční zdroje tepla a chladu jsou nahrazovány geotermální energií prostřednictvím pole vrtů, s navazující kaskádou tepelných čerpadel. Současně, všechny techno- logické a provozní celky, které generují velké množství tepla budou provozovány v režimu jeho zpětného využívání. To se týká nejen běžně aplikované rekuperace u vzduchotechniky, ale například i zpětného získávání tepla z užitkové vody v provozu gastro, prádelen a částečně i sprch hotelu. V principu bude například je malá část chladu vyráběna prostřednictvím konvenčních chladičů, zbytek chladu zajišťují tyto zdroje voda studní, tepelné čerpadla, vzduch-voda a geotermální zdroj.
Ještě větší proměnou pak prochází okolí, kde se výrazně zvýší podíl nezpevněných, ozeleněných ploch. To je markantní zejména u střech a fasád nových dostaveb, kde se pracuje se zelení jako součástí architektury. Doplní se také vzrostlá zeleň městského charakteru, která je nově uvažována v systému tzv. "modrozelené infrastruktury". Provoz a správa území budou ovlivněny i systematickým zadržováním srážkových vod v síti jímek a rozvodů pro závlahu. V území přibudou vodní prvky, kašny, jezírka, skrápěné stěny. To všechno by v součinnosti se zelení mělo tvořit mnohem lepší podmínky pro zadržování vody, redukci jejího odparu a celkově i snížení teplot v příslušných partiích území.
Koncept pracuje na bázi "rainwater harvesting" se všemi dostupnými způsoby zpracování vody. Patří sem zadržování dešťových vod a jejich využití pro závlahy, využití podílu užitkových vod ze studní pro provozy, které nepotřebují pitnou vodu, zpracování odpadních vod a jejich druhotné využití pro splachování (tzv. "šedé vody"), využití vody jako zdroje tepla a chladu pro tepelná čerpadla, včetně zpětného získávání tepla z provozu hotelu.
O projektu Staroměstská brána
Cílem projektu Staroměstská brána je proměnit oblast konce Pařížské třídy ve funkční, bezpečný a estetický městský prostor. Vzniknout má 6 250 m² nového otevře- ného prostranství sahajícího od Bílkovy ulice až po Dvořákovo nábřeží. V plánu je okolí obohatit o novou infrastrukturu v podobě podchodu na náplavku, bezpečné lávky nejen pro rodiče a děti ze základní školy na náměstí Curieových i městský mobiliář, zeleň, fontány nebo prostory pro služby a obchody i gastronomii. Součástí projektu je rekonstrukce stávajícího hotelu – ten bude po dokončení otevřen jako Fairmont Golden Prague Hotel spolu s několika novými gastronomickými koncepty – přilehlé budovy, výstavba dvou dalších objektů, které prodlužují linii Pařížské třídy až na nábřeží, a celková revitalizace náměstí Miloše Formana a širšího okolí hotelu. Projekt financuje rodinná investiční kancelář R2G, za níž stojí čeští podnikatelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Realizace se na základě výsledků mezinárodní architektonické soutěže ujala renomovaná česká kancelář TaK Architects v čele s oceňovaným architektem Markem Tichým, který je autorem projektu.
> www.staromestskabrana.cz
Staroměstská brána a film
Spoluzakladatel technologické firmy Avast a nadačního fondu Abakus a jeden z investorů projektu Staroměstská brána Eduard Kučera je společně se svojí manželkou Miladou velkým podporovatelem českého filmu. Dlouho- době také financují digitální restaurování filmů, o něž se stará restaurátorský tým z Národního filmového archivu, a dosud podpořili 23 realizací. Tradice uvádění starých filmových klasik spadá od KVIFF. V českém filmovém archivu existuje řada kusů, který si zaslouží péči a pozornost. Rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental a revitalizace náměstí Miloše Formana nabízí příležitost, jak jim dát prostor. Pro tento účel má vzniknout nový festivalový formát inspirovaný Lumière festivalem ve francouzském Lyonu. Bude jedním z prvků celoročního programu, který umožní, aby se náměstí Miloše Formana stalo nejen důstojným nositelem jména významného režiséra, ale i platformou pro prezentaci a podporu českého filmu i dalších kulturních odvětví.
O studiu
Marek Tichý
Autor projektu architekt Marek Tichý spoluzaložil a vede kancelář TaK Architects, která zvítězila v mezinárodní soutěži o realizaci projektu Staroměstská brána. Přes 30 let se věnuje obnově městského prostoru. Stojí za rekonstrukcí téměř stovky památkově chráněných staveb jako Divadlo Na zábradlí nebo Elektrické podniky. Za svou práci spojující porozumění historickému kontextu i nárokům 21. století obdržel řadu ocenění, mimo jiné Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu. Pravidelně publikuje a působí jako vysokoškolský pedagog a kurátor.
Jako autor celé architektonické vize Staroměstské brány dohlíží na souhru všech technických i uměleckých linií, zapojení a úzkou spolupráci stovek odborníků řady profesí. Prostřednictvím přístupu k rekonstrukci budovy hotelu skládá poctu kolektivu původních tvůrců vedenému architektem Karlem Filsakem a zároveň do příběhu přidává zcela novou technologickou, výtvarnou i společenskou kapitolu. Postup práce na podzim 2022 představil v rámci festivalu Den architektury formou speciální prohlídkové trasy stavbou doplněné o malou výstavu.
Jaroslav Bejvl
Sklář, umělec a zakladatel studia Bejvl. Jeho zkušenost se sklářským řemeslem se datuje až do roku 1962. Studio vytváří a restauruje moderní i historická svítidla a instalace pro celý svět. V rámci projektu jde o renovaci lustrů evokujících trsy květů z dílny skláře a výtvarníka Reného Roubíčka, pozlacených svítidel od Huga Demartiniho a také skleněných vlisů od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Zdeněk Černohorský
Sklářský výtvarník, restaurátor, který se řemeslu věnuje přes 50 let, je zakladatelem sklářského ateliéru Vitraj. Pro projekt Staroměstská brána zajišťuje renovaci uměleckých vitráží od Jiřího Jíry. Rozsáhlé okenní vitráže ve své původní kráse budou opět zdobit přízemní restauraci hotelu.
David Fiala
Restaurátor a pokračovatel práce rodinného restaurátor- ského ateliéru, jehož tradice sahá do roku 1900. Společnost pečuje o významné objekty například z Pražského hradu, arcibiskupství, celé řady muzeí, galerií a katedrál. Pro projekt restauruje stropní plastiky na motivy cechovních erbů od Čestmíra Kafky a zachovalé fragmenty sloupoví Začarovaný les od Miroslava Hejného.
Dušan Grmolec
Připravil se svým týmem postup výroby keramických tvárnic fasády z jílu, který vyhledal ve vhodném nalezišti v západních Čechách. Sestavil recepturu a nechal vyrobit speciální formy z tvrdokovu pro šnekové lisy. Umožnil tak obnovit práci Zbyňka Sekala, českého výtvarníka, později v zahraničí působícího a oceňovaného sochaře, původního autora keramických tvarovek fasády.
Klient / investor R2G
Za myšlenkou Staroměstské brány stojí rodinná investiční kancelář R2G Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery. Jde o české podnikatele, jejichž firmy si získaly světový věhlas. Projekt pro ně zároveň má i silnou osobní rovinu, celý život se svými rodinami bydlí v Praze. Přímo k lokalitě mají osobní vztah a přáli by si vidět ji trvale vzkvétat.
Nově aplikované postupy mohou přispět k lepšímu pochopení důležitých staveb brutalistní architektury a k jejich zachování pro příští generace.
V Praze, 3. října 2022 – Bývalý hotel InterContinental postavený v letech 1968 až 1974 pod vedením Karla Filsaka v historickém centru Prahy patří k vrcholným ukázkám středoevropské brutalistní architektury. Díky zapojení celé řady autorských kolektivů umělců a řemeslníků je po stránce exteriéru i interiéru jednou z nejreprezentativnějších staveb své doby. Probíhající rekonstrukce je ve fázi dokončování první etapy a na tuto linku navazuje s cílem, aby stavba mohla opět důstojně rámovat to nejlepší z minulé i soudobé řemeslné a umělecké tvorby. V technické rovině odstraňuje důsledky původních nedostatků i devastu- jících zásahů uplynulých dekád za použití na míru vytvořených postupů. Díky tomu bude možné zachovat nezaměnitelný charakter budovy a přitom zohlednit technologické i ekologické požadavky 21. století. Širší projekt revitalizace okolí pak usiluje o obnovení porušených urbanistických vazeb a zařazení lokality na kulturní a společenskou mapu města.
"Stavba i její detaily jsou stejně univerzální jako autentické, stejně mezinárodní, odrážející trendy brutalistní architektury jako kontextuální, vycházející z dobré znalosti prostředí Prahy a její historické architektury," akcentuje autor projektu architekt Marek Tichý výjimečnost konceptu stavby, který ovšem nedoprovázela poctivost nebo pečlivost v provedení. Kvůli nedostatečné kvalitě původních stavebních prací probíhajících za vrcholného socialismu, ale i necitlivým zásahům zejména v devadesátých letech byl hotel ve špatném stavu jak po stránce statiky, tak i interiérových a exteriérových častí. Rozsah a nároky oprav se ukazovaly postupně s odkrýváním poškození a jejich často provizorních řešení. "Stavba jakoby byla plánována s životností tabulkových padesáti let, bez ohledu na ekonomiku jejího provozu, nároky na opravy a údržbu, počínaje zásadními defekty železobetonového skeletu a konče geometrickou nepřesností, která se na desítky procent vzdaluje od tolerancí stavebních norem. Jedna z hlavních hmot objektu je od svislé roviny nakloněna o neuvěřitelných devatenáct centimetrů," popisuje Tichý stav budovy. Společně s odborníky řady profesí a za podpory investorů projektu se v zájmu zachování toho nejcennějšího rozhodli hledat metodiky, jak obnovit novodobé materiály, struktury a prvky, jejichž datum trvanlivosti již vypršelo.
Záchrana poválečné architektury
Tyto postupy obnovy se mohou stát výukovým materiálem pro práci s fondem poválečné architektury a přispět k tomu, aby se investoři přikláněli k transformování a hledání nového účelu pro tyto objekty místo jejich bourání. Příkladem může být sejmutí a důkladný rozbor dvaapadesáti rozsáhlých svislých pásů obvodového pláště hotelu složených z keramických segmentů, které se střídají s prvky betonu a skla. Právě keramika budovu odlišila od výstavby své doby a vtiskla jí nezaměnitelný charakter. Tento prvek v podobě mozaiky z kabřincových tvarovek pro hotel navrhl sochař Zbyněk Sekal. Jejich autentické repliky byly s důrazem na rozdílnou šířku, strukturu i barevnost rok a půl vyvíjeny a následně vyráběny v malé rodinné cihlárně.
Zcela nové techniky navrhl a otestoval tým odborníků pod vedením architekta Tichého i pro účely renovace betonu. Diagnostika stavu betonových konstrukcí byla svěřena Kloknerovu ústavu ČVUT. Vznikl model stavby s údaji o odebraných vzorcích a na základě toho pak postupy oprav pro typická poškození. Provedené sanace byly zanášeny zpět do modelu a výsledný soubor poslouží jako databáze pro budoucí údržbu. Konečný počet sanačních zásahů překročil patnáct tisíc. Ani to však nestačilo k úplné nápravě a některé části stavby bylo třeba zcela nahradit, například strop konferenčního sálu. Jeho trojrozměrná struktura složená z dvaceti čtyř bloků byla znovu vytvořena v podstatě jako mostní konstrukce z předpjatého betonu s rozponem téměř dvacet pět metrů a je geometricky přesnou kopií původní verze navržené architektem Janem Šrámkem. Celou řadu postupů bylo třeba vyvinout i pro vizuální stránku materiálu s cílem vrátit pohledovým betonům shodný tón včetně otisků dřevěných prken bednění, nepravidelností textury a určitých nedokonalostí provedení, které jsou pro stavbu charakteristické. Jednotlivé části prošly důsledným odmytím, očištěním všech povrchů a téměř restaurátorským obnovováním partií. "Výsledek je pro diváka z odstupu téměř neviditelný a ukazuje stavbu v původní síle a výrazu její brutalistní architektury," uzavírá Tichý.
Výkladní skříň umění a designu
Typický beton jako základní materiál doplňují zejména sklo a dřevo v různých formách. Rukama restaurátorů procházejí interiérové prvky a umělecká díla hotelu, který byl koncipovaný jako "Gesamtkunstwerk", tedy objekt umělecky pojednaný do každého detailu. Řada z nich se ale dochovala jen částečně nebo vůbec. Do celého procesu je proto zapojeno několik převážně rodinných řemeslných firem s dlouholetou tradicí i renomovaných současných umělců. Například křišťálové lustry výtvarníka Reného Roubíčka evokující motiv přírody, který se prolíná výtvarným pojetím celého hotelu, jedna ku jedné zrestauroval sklářský ateliér Bejvl. Klíč k obnově velmi složité struktury tvořené křehkými skleněnými pruty cílevědomě komponovanými okolo speciální kovové konstrukce bylo možné najít jen díky studiu skic, modelů a záznamů zachovaných v umělcově ateliéru i rozhovorům se spolupracovníky a rodinou. Sérii svítidel doplní betonový strop konferenčního sálu. Dřevo se do interiérů navrátí v podobě kompozice sloupových soch Začarovaný les od sochaře Miroslava Hejného a stropních plastik na motivy cechovních erbů od Čestmíra Kafky. Do znovuotevřené střešní restaurace se pak vrátí kovové lustry v podobě shluků zlatých bublin od českého sochaře Huga Demartiniho.
Udržitelnost i v historickém centru
Rekonstrukce přináší i novou technologickou vrstvu, která u historické budovy ve středu města nemá obdoby. Výrazná zelená stopa zahrnuje zvýšení podílu zelených, nezpevněných ploch, doplnění vodních prvků, vzrostlé zeleně, ozelenění střech i fasád. Tu dotváří celkové zodpovědné hospodaření s vodou včetně inovativních systémů zavlažování a zpětného získávání tepla z užitkové vody v provozu gastro, prádelen a částečně i sprch hotelu. Energetická koncepce je postavená na nízkoemisních, obnovitelných zdrojích včetně zapojení geotermální energie do té míry, že například jen malé procento chladu vyrábí konvenční chladiče.
Propojení starého a nového
Oprava probíhá pod hlavičkou rodinné investiční kanceláře R2G jako součást projektu revitalizace 6 250 m² širšího okolí pod názvem Staroměstská brána. V plánu je ho obohatit o novou infrastrukturu v podobě podchodu na náplavku, bezpečné lávky nejen pro rodiče a děti ze základní školy na náměstí Curieových i městský mobiliář, zeleň, fontány nebo prostory pro služby a obchody i gastronomii. Součástí projektu je kromě rekonstrukce stávajícího hotelu, který bude znovu otevřen jako Fairmont Golden Prague Hotel, a přilehlé budovy i výstavba dvou dalších objektů prodlužujících linii Pařížské třídy až na nábřeží. To vše za využití lokálních zdrojů a firem, jak upřesňuje Martin Sirotek za Metrostav jako generálního dodavatele stavby: "Je nám ctí pracovat pro českého investora s řadou českých subdodavatelů na projektu, který mimo jiné přispívá k obnově tuzemské ekonomiky skrze využití často unikátních místních materiálů a surovin."
Projekt samotný je koncipován jako jeden promyšlený záměr, který zacelí vazby, jejichž zpřetrhání stavba hotelu v srdci Prahy v šedesátých letech způsobila. Dá vzniknout plnohodnotnému městskému prostoru, který si chce získat místo na mapě města a sloužit dalším generacím obyvatel i návštěvníků Prahy pro setkávání a trávení volného času
Náměstí věnované nejen filmu
K tomu má významně přispět i celková revitalizace náměstí Miloše Formana. Záměrem je, aby se stalo důstojným nositelem jména tohoto významného režiséra i jakousi platformou pro podporu filmu i dalších kulturních odvětví. Za tímto účelem vzniká nový formát přehlídky filmů inspirovaný festivalem Lumière ve francouzském Lyonu, jejímž centrem se stanou náměstí i hotel také díky špičkové audiovizuální technice.
Bývalý hotel InterContinental v době svého vzniku odrážel nejen kvalitu české architektury a užitného umění, ale i vzepětí české kultury šedesátých a sedmdesátých let, díky nové vlně československého filmu, ale i řadě tvůrců z dalších odvětví. Ta se tak po dlouhých desetiletích opět dostala i do povědomí světové veřejnosti. Ambicí projektu Staroměstská brána je na tuto ideu navázat. Autentickou obnovu uměleckého dědictví i uplatnění nových technologií je možné uskutečnit díky nebývale vysoké investici, za níž stojí čeští podnikatelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. "Jde o svého druhu jistě jednu z největších oprav stavby daného období, průlomovou z hlediska důsledného hledání autentické formy rekonstrukce v kontextu současných potřeb, energetických i provozních nároků. Přináší řadu otázek a úkolů pro architekty i techniky a současně poskytuje – díky nadstandardní finanční podpoře - řadu řešení, návodů a námětů na obnovu moderní architektury," uzavírá Marek Tichý.
Základní materiály
Jedná se o beton, coby základní stavební materiál, monolitický i prefabrikovaný, prezentovaný v podobě výrazně mohutné konstrukce a vystrčených linií, "žiletek" i plochých partií s lineární grafikou na fasádách, sklo v nadrozměrných tabulích společenských pater, v sestavách s jemnými kovovými rámy v podlažích ubytovacích i jako umělecký artefakt v podobě tavenic zabudovaných do skeletu coby luceren i autorských lustrů, hliník jako významnou část stavebnice lehkých obvodových plášťů, a konečně keramiku, která vtiskla fasádám budovy punc výjimečnosti. Pomineme-li umělecká díla, až na malé výjimky byly při výstavbě užívány prvky a materiály z produkce socialistického stavebnictví. Ty se zde ale často ukazovaly v nových variacích a obměnách, jejich aplikace byly mnohdy natolik průlomové, že byly na řadě jiných novějších objektů dlouhá desetiletí kopírovány.
Udržitelnost
V obecné rovině se projekt, který usiluje o zlepšení podmínek pro správu mikroklimatu snaží o redukci emise tepla, zvýšení podílu nezpevněných ploch, zpomalení odparu, zadržování vody v území a její využití na zvlhčování ploch. Na projektu Staroměstská brána je snaha aplikovat vyvážený mix všech úprav, které k procesu zlepšení mikroklimatu v území přispějí, současně i technologií, které jsou nadčasové z hlediska využívání alternativních zdrojů a eliminace uhlíkové stopy.
Vlastní objekt prochází náročnou rekonstrukcí, v jejímž rámci jsou výrazně vylepšeny parametry obálky budovy – prakticky všechny obvodové a střešní pláště byly nahrazeny novými. Konvenční zdroje tepla a chladu jsou nahrazovány geotermální energií prostřednictvím pole vrtů, s navazující kaskádou tepelných čerpadel. Současně, všechny techno- logické a provozní celky, které generují velké množství tepla budou provozovány v režimu jeho zpětného využívání. To se týká nejen běžně aplikované rekuperace u vzduchotechniky, ale například i zpětného získávání tepla z užitkové vody v provozu gastro, prádelen a částečně i sprch hotelu. V principu bude například je malá část chladu vyráběna prostřednictvím konvenčních chladičů, zbytek chladu zajišťují tyto zdroje voda studní, tepelné čerpadla, vzduch-voda a geotermální zdroj.
Ještě větší proměnou pak prochází okolí, kde se výrazně zvýší podíl nezpevněných, ozeleněných ploch. To je markantní zejména u střech a fasád nových dostaveb, kde se pracuje se zelení jako součástí architektury. Doplní se také vzrostlá zeleň městského charakteru, která je nově uvažována v systému tzv. "modrozelené infrastruktury". Provoz a správa území budou ovlivněny i systematickým zadržováním srážkových vod v síti jímek a rozvodů pro závlahu. V území přibudou vodní prvky, kašny, jezírka, skrápěné stěny. To všechno by v součinnosti se zelení mělo tvořit mnohem lepší podmínky pro zadržování vody, redukci jejího odparu a celkově i snížení teplot v příslušných partiích území.
Koncept pracuje na bázi "rainwater harvesting" se všemi dostupnými způsoby zpracování vody. Patří sem zadržování dešťových vod a jejich využití pro závlahy, využití podílu užitkových vod ze studní pro provozy, které nepotřebují pitnou vodu, zpracování odpadních vod a jejich druhotné využití pro splachování (tzv. "šedé vody"), využití vody jako zdroje tepla a chladu pro tepelná čerpadla, včetně zpětného získávání tepla z provozu hotelu.
O projektu Staroměstská brána
Cílem projektu Staroměstská brána je proměnit oblast konce Pařížské třídy ve funkční, bezpečný a estetický městský prostor. Vzniknout má 6 250 m² nového otevře- ného prostranství sahajícího od Bílkovy ulice až po Dvořákovo nábřeží. V plánu je okolí obohatit o novou infrastrukturu v podobě podchodu na náplavku, bezpečné lávky nejen pro rodiče a děti ze základní školy na náměstí Curieových i městský mobiliář, zeleň, fontány nebo prostory pro služby a obchody i gastronomii. Součástí projektu je rekonstrukce stávajícího hotelu – ten bude po dokončení otevřen jako Fairmont Golden Prague Hotel spolu s několika novými gastronomickými koncepty – přilehlé budovy, výstavba dvou dalších objektů, které prodlužují linii Pařížské třídy až na nábřeží, a celková revitalizace náměstí Miloše Formana a širšího okolí hotelu. Projekt financuje rodinná investiční kancelář R2G, za níž stojí čeští podnikatelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Realizace se na základě výsledků mezinárodní architektonické soutěže ujala renomovaná česká kancelář TaK Architects v čele s oceňovaným architektem Markem Tichým, který je autorem projektu.
> www.staromestskabrana.cz
Staroměstská brána a film
Spoluzakladatel technologické firmy Avast a nadačního fondu Abakus a jeden z investorů projektu Staroměstská brána Eduard Kučera je společně se svojí manželkou Miladou velkým podporovatelem českého filmu. Dlouho- době také financují digitální restaurování filmů, o něž se stará restaurátorský tým z Národního filmového archivu, a dosud podpořili 23 realizací. Tradice uvádění starých filmových klasik spadá od KVIFF. V českém filmovém archivu existuje řada kusů, který si zaslouží péči a pozornost. Rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental a revitalizace náměstí Miloše Formana nabízí příležitost, jak jim dát prostor. Pro tento účel má vzniknout nový festivalový formát inspirovaný Lumière festivalem ve francouzském Lyonu. Bude jedním z prvků celoročního programu, který umožní, aby se náměstí Miloše Formana stalo nejen důstojným nositelem jména významného režiséra, ale i platformou pro prezentaci a podporu českého filmu i dalších kulturních odvětví.
O studiu
Marek Tichý
Autor projektu architekt Marek Tichý spoluzaložil a vede kancelář TaK Architects, která zvítězila v mezinárodní soutěži o realizaci projektu Staroměstská brána. Přes 30 let se věnuje obnově městského prostoru. Stojí za rekonstrukcí téměř stovky památkově chráněných staveb jako Divadlo Na zábradlí nebo Elektrické podniky. Za svou práci spojující porozumění historickému kontextu i nárokům 21. století obdržel řadu ocenění, mimo jiné Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu. Pravidelně publikuje a působí jako vysokoškolský pedagog a kurátor.
Jako autor celé architektonické vize Staroměstské brány dohlíží na souhru všech technických i uměleckých linií, zapojení a úzkou spolupráci stovek odborníků řady profesí. Prostřednictvím přístupu k rekonstrukci budovy hotelu skládá poctu kolektivu původních tvůrců vedenému architektem Karlem Filsakem a zároveň do příběhu přidává zcela novou technologickou, výtvarnou i společenskou kapitolu. Postup práce na podzim 2022 představil v rámci festivalu Den architektury formou speciální prohlídkové trasy stavbou doplněné o malou výstavu.
Jaroslav Bejvl
Sklář, umělec a zakladatel studia Bejvl. Jeho zkušenost se sklářským řemeslem se datuje až do roku 1962. Studio vytváří a restauruje moderní i historická svítidla a instalace pro celý svět. V rámci projektu jde o renovaci lustrů evokujících trsy květů z dílny skláře a výtvarníka Reného Roubíčka, pozlacených svítidel od Huga Demartiniho a také skleněných vlisů od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Zdeněk Černohorský
Sklářský výtvarník, restaurátor, který se řemeslu věnuje přes 50 let, je zakladatelem sklářského ateliéru Vitraj. Pro projekt Staroměstská brána zajišťuje renovaci uměleckých vitráží od Jiřího Jíry. Rozsáhlé okenní vitráže ve své původní kráse budou opět zdobit přízemní restauraci hotelu.
David Fiala
Restaurátor a pokračovatel práce rodinného restaurátor- ského ateliéru, jehož tradice sahá do roku 1900. Společnost pečuje o významné objekty například z Pražského hradu, arcibiskupství, celé řady muzeí, galerií a katedrál. Pro projekt restauruje stropní plastiky na motivy cechovních erbů od Čestmíra Kafky a zachovalé fragmenty sloupoví Začarovaný les od Miroslava Hejného.
Dušan Grmolec
Připravil se svým týmem postup výroby keramických tvárnic fasády z jílu, který vyhledal ve vhodném nalezišti v západních Čechách. Sestavil recepturu a nechal vyrobit speciální formy z tvrdokovu pro šnekové lisy. Umožnil tak obnovit práci Zbyňka Sekala, českého výtvarníka, později v zahraničí působícího a oceňovaného sochaře, původního autora keramických tvarovek fasády.
Klient / investor R2G
Za myšlenkou Staroměstské brány stojí rodinná investiční kancelář R2G Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery. Jde o české podnikatele, jejichž firmy si získaly světový věhlas. Projekt pro ně zároveň má i silnou osobní rovinu, celý život se svými rodinami bydlí v Praze. Přímo k lokalitě mají osobní vztah a přáli by si vidět ji trvale vzkvétat.
0 komentářů
přidat komentář
